Zwingen

obec v kantonu Basilej-venkov ve Švýcarsku

Zwingen je obec ve švýcarském kantonu Basilej-venkov. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.

Zwingen
Zwingen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška341 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBasilej-venkov
OkresLaufen
Zwingen
Zwingen
Zwingen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,61 km²
Počet obyvatel2 399 (2018)[1]
Hustota zalidnění520,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.zwingen.ch
PSČ4222
Označení vozidelBL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Zwingen leží v údolí Laufental v nadmořské výšce 341 metrů při ústí říčky Lüssel do řeky Birs. Sousedními obcemi jsou Laufen, Brislach, Nenzlingen, Blauen a Dittingen. Rozloha obce je 462 ha, z čehož 33 % tvoří zemědělská půda, 38 % lesy a 25 % zastavěná plocha.[2]

Historie editovat

 
Letecký pohled (1922)

Zwingen byl poprvé zmíněn jako Zinwigen 14. března 1194,[3] kdy jej papež Celestýn III. udělil opatství Beinwil jako majetek. Od roku 1312 byla ves lénem pánů z Ramsteinu. Ve středověku měla mimořádný význam místní kaple Oswaldskapelle.[4] Dne 6. září 1359 se na setkání v papežském paláci v Avignonu 18 biskupů dohodlo, že každému návštěvníkovi kaple udělí 40denní odpustky. Od roku 1459 patřila vesnice basilejskému biskupovi a až do roku 1792 tvořila panství Zwingen. Od roku 1573 do roku 1673 byl židovský hřbitov ve Zwingenu pohřebištěm Židů žijících v basilejské diecézi.[5]

Od roku 1792, po francouzské invazi, patřil Zwingen k Rauracké republice a poté ke kantonu Laufen, který se stal součástí départementu Mont-Terrible. V roce 1815 se z rozhodnutí Vídeňského kongresu stala obec součástí Švýcarské konfederace a byla začleněna do kantonu Bern. V otázce změny kantonu pro okres Laufen obec v obou hlasováních v letech 1983 a 1989 odmítla připojení ke kantonu Basilej-venkov, avšak při druhém hlasování byla ostatními obcemi přehlasována. Změna vstoupila v platnost v roce 1994.[6]

Zámek Zwingen, který pravděpodobně dal obci jméno, je poprvé zmiňován v roce 1312.[3] Postavili ho páni z Ramsteinu. Později přešel do vlastnictví basilejského knížete-biskupa. V roce 1792 se zámek stal státním majetkem. Několikrát změnil majitele. Mezi nimi byla i papírna Zwingen, která nechala velkou část zámku zbourat. Papírna ve Zwingenu vznikla roku 1913 a byla v provozu až do roku 2004.[7]

Obyvatelstvo editovat

 
Oswaldkapelle (počátek 20. století)
Vývoj počtu obyvatel[4]
Rok 1850 1870 1900 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 369 381 537 947 1081 1123 1359 1343 1555 2017

Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (1781, tj. 88,3 %), druhým nejčastějším jazykem je italština (43, tj. 2,1 %) a třetím turečtina (40, tj. 2,0 %). V roce 2010 tvořili cizinci 16,9 % obyvatel obce.

Hospodářství editovat

Kromě (nyní již uzavřené) papírny ve Zwingenu nabízí stále pracovní místa mnoho malých a středních podniků. Zwingen se nachází ve spádové oblasti hospodářského regionu Severozápadní Švýcarsko.

Doprava editovat

Obec se nachází na trati Basilej–Delémont, po které jezdí v pravidelném intervalu vlaková linka S3 basilejské S-Bahn. Po silnici H18 se také lze dostat na dálnici A18 v Aesch.

Autobusové linky Postauto spojují Zwingen s okolními obcemi.

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zwingen na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. Zahlen und Fakten [online]. Gemeinde Zwingen [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. S. 995. (německy) 
  4. a b FRIDRICH, Anna C. Zwingen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2014-11-18 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. (německy) 
  5. NORDMANN, Achilles. Über den Judenfriedhof in Zwingen und Judenniederlassungen im Fürstbistum Basel. [s.l.]: [s.n.], 1907. Dostupné online. (německy) 
  6. Unsere Gemeinde [online]. Basel-Land [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. (německy) 
  7. SAMBAR, Dina. Schöner Abschied trotz kläglichem Ende [online]. Basler Zeitung, 2015-08-03 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy editovat