Otevřít hlavní menu

Zlobivá (Vysoké Tatry)

hora ve Vysokých Tatrách

Zlobivá je štíhlý třívrcholový štít v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Do Kačací doliny spadá 400metrovou severovýchodní stěnou, která je součástí mohutného tzv. Kačacieho múru. Patří k hůře dostupným a méně navštěvovaným štítům, i od Zlomiskové doliny je to náročnější II, přístup je možný pouze s horským vůdcem.

Zlobivá
Vlevo Zlobivá a oblast Železné brány
Vlevo Zlobivá a oblast Železné brány

Vrchol 2426 m n. m.
Poloha
Světadíl Evropa
Státy SlovenskoSlovensko Slovensko
Pohoří Vysoké Tatry
Souřadnice
Zlobivá
Zlobivá
Prvovýstup 1899, Károly Jordán, Marthe Lavallé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název pochází z polského a goralského pojmu „zloby“, tedy žlaby. Nedorozuměním byla někdejší snaha poslovenštit ji na „Hnevlivú“.

Obsah

TopografieEditovat

Hlavní ze tří vrcholů (2426 m) je severozápadní, prostřední se nazývá Wachterova věž a nejnižší jihozápadní Zlobná kopa (asi 2420 m). Od Rumanova štítu k němu vede dlouhý hřeben začínající ve Vyšnej Zlobnej štrbine, od Západního Železného štítu ho dělí Nižná zlobná štrbina.

Několik zajímavých výstupůEditovat

  • 1899 První výstup K. Jordan a M. Lavallé, v závěru úzkým exponovaným hřebínkem.
  • 1907 Prvovýstup středním žlabem z Rumanovej dolinky K. L. Horn, J. Serényi a J. Wachter, II.
  • 1930 Prvovýstup severovýchodní stěnou S. Motyka a J. Sawicki, V.
  • 1961 O. Zibrínová, I. Kluvánek, J. Psotka a Z. Zibrín, Motyková cesta.
  • 1973 Zimní prvovýstup Z. Drlík, M. Pelc, I. Fiala a M. Orolin, V A3.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zlobivá na slovenské Wikipedii.

  • F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 1. díl, Olympia 1977.
  • M. Orolin, Strmé cesty k Himaláje, Sport 1980.


Externí odkazyEditovat