Zajin (hebrejsky זַיִן‎, זיין‎), podoba ז, je sedmé písmeno hebrejského písma. Jeho ekvivalentem ve fénické abecedě je 𐤆. Z něj pochází řecká zéta (Ζ/ζ). Zpravidla se čte [z].

Zajin (זײן)
VavChet
Zajin napsaný pomocí hebrejského patkového písma
Pořadí písmene:7
Číselná hodnota:7
Význam písmene:meč
Výslovnost v hebrejštině:znělá alveolární frikativa [z]IPA
Hláskováníזאב (Ze'ev)
Braille
Morseova abeceda− − · ·
ZnakRůzné varianty písmene vav
Název
v Unicodu
Hebrew letter zayin
Český názevHebrejské písmeno zajin
Kódovánídechex
Unicode1494U+05d6
UTF-8215 150d7 96
Číselná entitaזז
ISO-8859-8230e6
EBCDIC 4247147
Windows-1255230e6
CP86713486
CP86213486
CP85613486
SI-960 (Old Code)10266

Symbolika tohoto znaku se odvíjí od symboliky písmena vav, který představuje cestu. Ovšem cesta člověka není jen rovná a během ní je možno narazit spoustu strastí i štěstí. Zajin je tedy cesta klikatá, tedy pravda o cestě. Pravda je pak nejmocnější zbraň – meč. Tvar písmene má pak připomínat plamenný meč beduínů.[1]

Význam v hebrejštině

editovat

V hebrejštině se čte jako znělá alveolární frikativa [z] (z, IPA 133). Dále u sebe může mít gereš (apostrof): ז׳ a pak se čte jako znělá postalveolární frikativa [ž] (ʒ, IPA 135) např. גרז׳‎ [garaž].[2]

Význam v jidiš

editovat

V jidiš se čte jako znělá alveolární frikativa [z]. Tvoří také součást spřežek דז (výslovnost [d͡z]), זש (výslovnost [ʒ]) a דזש (výslovnost [d͡ʒ]). Tyto spřežky nejsou považovány za samostatná písmena, nemají pozice v Unicodu a ve slovnících jsou řazeny podle jednotlivých písmen, která je tvoří.

Číselný význam

editovat

V hebrejském systému číslic má číselný význam 7.[2]

Varianty znaku zajin

editovat
Znak
Název
v Unicodu
Hebrew letter zayin with dagesh
Český názevHebrejské písmeno zajin s dagešem
Kódovánídechex
Unicode64310U+fb36
UTF-8239 172 182ef ac b6
Číselná entitaזּזּ

Reference

editovat
  1. HAIDLER, Achab. 3. Symbolika hebrejských znaků ZAJIN, CHET, TET [online]. [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. 
  2. a b NOVOTNÝ, Tomáš. Jak číst hebrejsky za jeden den. 1. vyd. Ostrava: Ethics, 2011. 43 s. ISBN 978-80-87459-02-7. S. 4,33. 

Externí odkazy

editovat