Zázraky svatého Demetria

Zázraky svatého Demetria (latinsky Miracula sancti Demetrii) je sbírka homilií pocházející ze 7. století, psaná středověkou řečtinou a popisující zázraky, které vykonal svatý Demetrios, patron města Soluně. Jde o ojedinělé dílo významné pro dějiny Soluně a Balkánu vůbec, zejména pokud se týkají nájezdů slovanských kmenů v pozdním 6. a 7. století, které jsou jinak soudobými prameny opomíjeny.

Zázraky svatého Demetria
Folio Zázraků rukopis z roku 797, Vaticanus graecus
Folio Zázraků
rukopis z roku 797, Vaticanus graecus
Žánrmiracula
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Datování a obsah

editovat

Zázraky se skládají ze dvou knih. První byla sepsána soluňským arcibiskupem Janem někdy mezi léty 610? a 620?, druhá byla sestavena v 80. letech 6. století.[1] První kniha vyjmenovává patnáct příhod včetně propuknutí moru, většina z nich se odehrála za episkopátu Janova předchůdce Eusebia, kdy svatý Demetrios vyjednával jménem Soluně při obléhání města Sklavíny a Avary. Tyto příhody byly napsány ve formě homilií nebo kázání, aby mohly být obyvatelům Soluně veřejně předčítány a aby demonstrovaly aktivní přítomnost světce při přímluvách za ně. [2]

 
Mozaika ze 7. století v chrámu Hagios Demetrios v Soluni, zobrazující světce stojícího mezi arcibiskupem (bývá ztotožňován s Janem) vlevo a soluňským stratégem vpravo

Druhá kniha se od první stylem značně odlišuje a blíží se skutečnému historickému líčení, přičemž neznámý autor byl buď očitým svědkem, nebo používal psané anály či jiná očitá svědectví o událostech, které popisoval, tedy slovanskou invazi a osídlení Balkánu, včetně série obléhání Soluně Slovany a Avary, která vyvrcholila velkým slovanským útokem v roce 677.? Zatímco v první knize vykreslil arcibiskup Jan Slovany jako běžné barbary, neznámý autor druhé knihy byl s nimi a jejich kmenovými skupinami mnohem lépe obeznámen. Uvádí několik slovanských kmenů, které se usadily v okolí města, a nazývá je „naši sousedé“. Vzhledem ke změně stylu a zaměření se v následujících stoletích stala druhá kniha u opisovačů mnohem méně oblíbenější než první a dochovala se pouze v jediném rukopisu.[3][4]

Zázraky jsou zvláště cenné jako historický pramen. Jak zdůraznil významný znalec středověkého Balkánu, britský historik Dimitrij Obolenskij: ...v žádném jiném současném díle nenajdeme tolik přesných informací z první ruky o vojenské organizaci a topografii Soluně během jednoho z nejdramatičtějších století její historie; o metodách válčení a technikách obléhání ve válkách na Balkáně té doby; o strategii a taktice barbarů přicházejících ze severu, kteří se v postupných vlnách na jih valili údolími řek a přes horské průsmyky, snažili se v šestém a sedmém století zachytit na pobřeží teplého Egejského moře a zmocnit se jeho impozantní metropole, která jim ze sevření vždy unikla. A může existovat jen málo dokumentů pocházejících ze středověkého křesťanského světa, v nichž je tak živě a působivě vyjádřena víra občanů sužovaného města, že stojí pod nadpřirozenou ochranou nebeského patrona.[5]

V druhé knize se také zachovaly informace o druhé bazilice zasvěcené svatému Demetriovi ještě před jejím zničením požárem v roce 629 nebo 634. Několik dochovaných částí baziliky, zejména mozaiky, bylo při přestavbě chrámu znovu použito. Dimitrij Obolenskij se domníval, že jedna z mozaik zobrazuje arcibiskupa Jana, autora první knihy Zázraků.[6]

Vydání

editovat

Hlavním kritickým vydáním je dvousvazková edice Paula Lemerleho Les plus anciens recueils des miracles de saint Démétrius et la pénétration des Slaves dans les Balkans.[7]

Odraz v literatuře

editovat

Americký spisovatel Harry Turtledove, který studoval byzantskou historii, vydal v roce 1997 fantasy román Thessalonica, který byl Zázraky svatého Demetria inspirován. Román je založen na předpokladu, že popsané zázraky se skutečně staly a že se svatý Demetrios, stejně jako četné další bytosti křesťanské i klasické řecké a slovanské mytologie, objevil a zúčastnil obléhání Soluně.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miracles of Saint Demetrius na anglické Wikipedii.

  1. Obolensky 1994, s. 284.
  2. Curta 2001, s. 52–54.
  3. Curta 2001, s. 61–62.
  4. Obolensky 1994, s. 285.
  5. Obolensky 1994, s. 284–285.
  6. Obolensky 1994, s. 285–286.
  7. Lemerle 1979–1981.

Literatura

editovat
  • BARIŠIĆ, Franjo. Čuda Dimitrija Solunskog kao istoriski izvori. Beograd: Srpska akademija nauka, 1953. 157 s. (srbsky) 
  • БУРМОВ, Александър. Славянските нападения срещу Солун в "Чудесата на св. Димитър" и тяхната хронология. Годишник на Философско-историческия факултет на Софийски университет. 1952, svazek II, s. 167–215. (bulharsky) 
  • CURTA, Florin. The Making of the Slavs: History and Archaeology of the Lower Danube Region, c. 500–700. Svazek 52. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 463 s. (Cambridge Studies in Medieval Life and Thought: Fourth Series). Dostupné online. ISBN 978-1139428880. (anglicky) 
  • FRENDO, Joseph David. The Miracles of St. Demetrius and the Capture of Thessaloniki. Byzantinoslavica: Revue internationale des études byzantines. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 1997, roč. 58, čís. 2, s. 205–224. (anglicky) 
  • LEMERLE, Paul. La composition et la chronologie des deux premiers livres des Miracula S. Demetrii. Byzantinische Zeitschrift. 1953, čís. 46, s. 349–361. DOI 10.1515/byzs.1953.46.1.349. (francouzsky) 
  • LEMERLE, Paul. Les plus anciens recueils des miracles de saint Démétrius et la pénétration des Slaves dans les Balkans I, II. Paris: Éditions du Centre National de la Recherche Scientifique, 1979–1981. 268, 262 s. (Le Monde byzantin). ISBN 978-2222024330. (francouzsky) 
  • OBOLENSKY, Dimitri. Byzantium and the Slavs. [s.l.]: St. Vladimir's Seminary Press, 1994. 323 s. Dostupné online. ISBN 978-0881410082. (anglicky) 
  • OBOLENSKY, Dimitri. The Cult of St. Demetrios of Thessaloniki in the History of Byzantine-Slav Relations. Balkan Studies. 1974, roč. 15, čís. 1, s. 3–20. (anglicky) 
  • PHILIPPIDIS-BRAAT, Anne. L'enkómion de saint Démétrius par Jean de Thessalonique. Travaux et mémoires. 1981, čís. 8, s. 397–414. (francouzsky) 
  • SPECK, Paul. Varia IV. Bonn: S. Kotzabassi & P. Speck, 1993. 255–532 s. (Poikila Byzantina; sv. 12). Kapitola De miraculis Sancti Demetrii, qui Thessalonicam profugus venit, oder: Ketzerisches zu den Wundergeschichten des Heiligen Demetrios und zu seiner Basilika in Thessalonike. (německy) 
  • SPECK, Paul. Varia V. Bonn: T. Pratsch, 1994. (Poikila Byzantina; sv. 13). Kapitola Nochmals zu den Miracula Sancti Demetrii: Die Version des Anastasius Bibliothecarius, s. 317–429. (německy) 
  • TĂPKOVA-ZAIMOVA, Vasilka. La tradition écrite des Miracula saint Demetrii: Plotin après Jean. Byzantinobulgarica. 1970, čís. 3, s. 119–123. (francouzsky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat