Závody na vozech tažených párem mul nebo Apéné (od starořecky απήνηApéné) byly soutěžní jezdeckou disciplínou v starověkém Řecku.[1][2]

Vozataj na voze ( dvoukolovém) taženém párem mul, černofigurová amfora, cca 500 - 480 před Kr.

Na 70. olympijských hrách v roce 500 před Kr. byly do programu jezdeckých soutěžních disciplín zařazeny závody na vozech tažených párem mul.[3] Pausanias uvádí, že závody čtyřkolových vozů tažených mulami nebyly starou jezdeckou disciplínou a u diváků byly neoblíbené, neboť muly byly v očích Éliďanů nehezká, opovrženíhodná zvířata, nad nimiž spočívala pradávna kletba.[4] Pro tento divácký nezájem byla tato soutěžní disciplína již na 84. hrách v roce 444 před Kr. zrušena.[2][3]

Závod na vozech tažených párem mul probíhal na hipodromu (hippodromos), který se nacházel pravděpodobně jižně od stadionu, v rovině řeky Alfeios.[5] Podle Pausania ležel nedaleko od budovy helladoniků.[6] Tvořil ho velký obdélník zakončený na užších stranách oblouky. Trať byla po délce rozdělena nízkou zdí. Na jejím začátku stála bronzová socha Hippodameie a na konci vysoký sloup. Startovalo se na západní straně a cíl byl před tribunou hellanodiků. Při obrátce na východní straně stál kulatý oltář Taraxippa, obávaného "strašáka koní". Velikost olympijského hipodromu je neznámá, neboť řeka Alfeios jeho půdu při záplavách a změnách svého koryta, buď pohltila bahnem nebo odnesla do moře.[7]

O velikosti hipodromu z před římského období je známo jen málo.[8] Jeden okruh měřil přibližně 823–914 m. Vychází se přitom z Pindarových výrazů dodekandromos (12 tratí, nebo okruhů) a dodekagnamptos (dvanáct obrátek), které zazněly v jeho básních při popisu závodů a v úvahu se vzaly hlavně rozměry Koňského náměstí v Istanbulu, bývalého hippodromu, místa, kde byzantští císaři organizovali jezdecké závody. Délka trati byla tak při závodech na vozech přibližně 13,5 km.[9]

Reference editovat

  1. ZAMAROVSKÝ, Vojtech. Vzkriesenie Olympie. Bratislava: Šport, 1986. 77-043-86. S. 248. 
  2. a b Pausanias, Periégésis TES Hellados, 5,9,1.
  3. a b ZAMAROVSKÝ, Vojtech. Vzkriesenie Olympie. Bratislava: Šport, 1986. 77-043-86. S. 156. 
  4. Pausanias, Periégésis TES Hellados, 5,9,2.
  5. PAUSANIAS (GEOGRAF). Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha: nakladatelství Svoboda, 1973. 66-602-22-8.6. S. 575. 
  6. PAUSANIAS (GEOGRAF). Pausaniás, cesta po Řecku I.. Praha: nakladatelství Svoboda, 1973. 66-602-22-8.6. S. 474. 
  7. ZAMAROVSKÝ, Vojtech. Vzkriesenie Olympie. Bratislava: Šport, 1986. 77-043-86. S. 48. 
  8. LESLEY ADKINS & ROY A. ADKINS. Starověké Řecko. Praha: Slovart, 2011. ISBN 978-80-7391-580-3. S. 231. 
  9. ZAMAROVSKÝ, Vojtech. Vzkriesenie Olympie. Bratislava: Šport, 1986. 77-043-86. S. 157–158. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Preteky na vozoch ťahaných párom mulov na slovenské Wikipedii.