Záclona je výrobek z textilie nebo jiného materiálu, který visí na oknech nebo v otevřených prostorách jako dekorace, clona, plenta nebo zástěna. [1]

Druhy záclon

editovat

Označení záclona se běžně používá pro průhlednou nebo poloprůhlednou textilii vyrobenou nejčastěji ve formě krajky (asi 3/4 na rašlech), tkaniny, paličkovaného nebo i háčkovaného zboží. Použitý materiál (nejčastěji polyester a bavlna) a vzorování je závislé na módě v době pořízení, rozměry a materiál k upevnění záclony se dají přizpůsobit téměř každé formě umístění. [2]

Záclony se často doplňují nebo kombinují se závěsy a označení záclona se používá pro obojí. [3]

Některé speciální obchody nabízejí pod souhrnným názvem záclona také lamelové a pásové závěsy i rolety ze dřeva nebo z kovových a plastových materiálů. [4] [5]

Pro tvary a umístění záclon se používá řada odborných označení. Např.

pro řasení: francouzské, tužkové nebo pohárové plisé

pro rolety: londýnská, římská a pod. [6]

Z historie záclon

editovat

Za první záclony se všeobecně považují závěsy ze zvířecích kůží na vchodech do pravěkých lidských příbytků. Nejstarší záclony (nebo závěsy) z textilií pocházejí pravděpodobně ze starověkého Egypta (před více než 6000 lety).[7]

V Evropě, např. v Anglii se až do konce 16. století používaly na oknech jen vnitřní okenice, na vchodech do některých velkých místností závěsy z textilií. První záclony na oknech byly z jednoho kusu, zavěšeny na kovových tyčích jen po jedné straně okna. Z konce 17. století jsou známé závěsy na obou krajích oken, v bohatých domácnostech z hedvábí nebo z jemné bavlněné příze, v chudších bytech z tmavé česané vlny.

V roce 1726 byla v Londýně instalována první roleta, od konce 18. století jsou známé garnýže. Ve 2. polovině 19. století se začaly uplatňovat záclony z tylu a různých vzorů krajky (ručně a asi od roku 1860 strojně paličkované). [8] Asi od poloviny 20. století pochází naprostá většina záclonovin z osnovních pletacích strojů. [9]

Informace o celosvětové výrobě a použití záclon se dají získat např. z odborné analýzy za rok 2016 (za 4000 USD).[10]

Údržba záclon

editovat

Nejšetrnější metodou čištění záclon (praní) je ruční praní. Záclony je možné prát v pračce na program pro jemné prádlo s teplotou 30 stupňů. Pro praní záclon lze použít prací pytlíky a speciální prací prostředky. Vyprané záclony není vhodné sušit, ale rovnou pověsit.[1] Archivováno 14. 2. 2019 na Wayback Machine.

Příklady záclon a závěsů

editovat

Reference

editovat
  1. Curtain [online]. The Free DIctionary, 2003-2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Vorhänge – Stoffe vor Fenstern und Türen [online]. Raumasustattung Liepert, 2017 [cit. 2018-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-09. (německy) 
  3. Gardinenarten [online]. Gardinen, 2011 [cit. 2018-02-10]. Dostupné online. (německy) 
  4. Gardinenarten [online]. Hausjournal, 2018 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (německy) 
  5. Styles & Stories [online]. Heinrich Heine, 2018 [cit. 2018-02-10]. Dostupné online. (německy) 
  6. History of Styles [online]. L´Essenziale, 2013-09-14 [cit. 2018-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. A Brief History of Curtains [online]. Proctor Drapery, 2012-01-09 [cit. 2018-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. The History of Curtains [online]. L´Essenziale, 2013-09-14 [cit. 2018-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-10. (anglicky) 
  9. Raschelgardinen [online]. raumasusstattung, 2018 [cit. 2018-02-10]. Dostupné online. (německy) 
  10. Global Curtains & Drapes Consumption 2016 [online]. QYR, 2016 [cit. 2018-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-09. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • Hofer: Textil- und Modelexikon str. 323, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1997, ISBN 3-87150-518-8

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat