Wojciech Gerson
Wojciech Gerson (1. července 1831, Varšava – 25. února 1901, Varšava) byl polský malíř, představitel akademismu a realismu. Působil jako dlouholetý profesor na Akademii výtvarných umění ve Varšavě a učil zde řadu budoucích osobností polského realismu a novoromantismu, včetně Józefa Chełmońského, Leona Wyczółkowského, Władysława Podkowińského, Józefa Pankiewicze a Anny Bilińské. Velké množství jeho obrazů bylo ukradeno nacistickým Německem za druhé světové války a nikdy nebylo získáno zpět.
| Wojciech Gerson | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. července 1831 Varšava |
| Úmrtí | 25. února 1901 (ve věku 69 let) Varšava |
| Místo pohřbení | Evangelický hřbitov ve Varšavě |
| Alma mater | Škola krásných umění ve Varšavě Imperátorská akademie umění |
| Povolání | malíř, historik umění, ilustrátor, litograf a pedagog |
| Zaměstnavatel | Akademie výtvarných umění ve Varšavě |
| Děti | Maria Gerson-Dąbrowska[1] |
| Rodiče | Wojciech Gerson |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Otcovi předkové pocházeli z Belgie a Francie a dědeček z matčiny strany přišel do Varšavy z Německa.[2] Narodil se během listopadového povstání proti Rusům a odmala byl vychováván ve velmi vlasteneckém duchu.
V roce 1844 se zapsal na Akademii výtvarných umění ve Varšavě, kterou absolvoval s vyznamenáním v roce 1850. V letech 1849-1853 se spolu s partou mladých studentů pěšky toulal Polskem a dnešní Litvou. Výsledkem bylo mj. album litografií Ubiory ludu polskiego, které mělo i etnografickou hodnotu.[3] Také díky tomu později ilustroval etnografické studie Oskara Kolberga.
V roce 1853 získal stipendium na Petrohradské akademii umění a strávil dva roky studiem historické malby u Alexeje Markova. V Petrohradě promoval se stříbrnou medailí a v roce 1855 se vrátil do Varšavy. V roce 1856 odešel do Paříže, kde studoval u Léona Cognieta. Vedl zde také četné diskuse s polskými emigranty, například s Cyprianem Norwidem. Vrátil se do Polska v únoru 1858. Po zbytek života pobýval ve Varšavě.
Byl spoluzakladatelem Společnosti výtvarných umění "Zachęta" (Towarzystwo Zachęty Sztuk Pięknych), jež vznikla v roce 1860. Byla to první podpůrná skupina svého druhu ve Varšavě. V roce 1865 začal vyučovat umění ve své vlastní dílně na ulici Miodowa (chodil do ní například Józef Simmler). Přijímal zde mj. větší množství ženských studentek. V roce 1872 se stal profesorem na Akademii výtvarných umění. Do důchodu odešel v roce 1896. Vychoval generaci budoucích polských umělců. Gerson též získal v roce 1873 titul akademika na Petrohradské akademii výtvarných umění a v roce 1878 byl jmenován profesorem. V letech 1860–1871 také učil na varšavském institutu pro hluchoněmé.[4]
Zanechal fresky na řady varšavských budov (např. Victoria hotel). Velkou kapitolou v jeho díle jsou knižní i novinové ilustrace. Gerson také pracoval jako scénograf a umělecký kritik. V Polsku je uctíván zejména pro své historické obrazy vlastenecké povahy (Chrzest Litwy, Opłakane Apostolstwo: Apostolstwo Germańskie u Słowian Pomorskich, Krzyżacy w Polsce, Bez Ziemi – Pomorzanie przez Niemców Wyparci na Wyspy Bałtyku). Často upomínaly na germanizaci starých slovanských oblastí. Maloval též výjevy z venkovského života a horské krajiny. Je pohřben na evangelickém hřbitově augsburského vyznání ve Varšavě. Jeho obrazy jsou k vidění zejména v Národním muzeu ve Varšavě a v Hornoslezském muzeu v Bytomi.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wojciech Gerson na anglické Wikipedii.
- ↑ Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-04-11].
- ↑ JAŚKIEWICZ, Joanna. Sekrety „Autoportretu” Wojciecha Gersona. Niezlasztuka.net [online]. 2016-12-18 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online.
- ↑ KOSSOWSKA, Irena. Wojciech Gerson. Culture.pl [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wojciech Gerson. Visuotinę lietuvių enciklopediją [online]. [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. (litevsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wojciech Gerson na Wikimedia Commons
