Witterich
Witterich (španělsky Witerico, portugalsky Viterico) (565? – 610 Toledo) byl vizigótský král v Hispánii, Septimanii a Galicii v letech 603 až 610.
| Witterich | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 570 |
| Úmrtí | duben 610 (ve věku 39–40 let) Toledo |
| Místo pohřbení | Espirdo |
| Povolání | panovník |
| Nábož. vyznání | ariánství |
| Děti | Ermenberga[1] |
| Funkce | vizigótský král (603–610) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První zmínky o Witterichovi jsou z doby, kdy se spiknul s arianským biskupem Sunnou z Méridy, aby obnovil ariánství ve Vizigótské říši. Za toto spiknutí byl biskup Sunna poslán do vyhnanství, co se stalo Witterichem není známo.[2] V roce 602 bylo Witterichovi svěřeno velení armády k odražení Byzantinců, ale své pozice v čele vojsk využil k tomu, aby získal vlivné lidi z armády i z řad vizigótských šlechticů, kteří byli v opozici vůči Leovigildově dynastii. Na jaře roku 603, kdy mělo po zimním období dojít k vyhnání Byzantinců, tak s vojsky zaútočil na královský palác v Toledu, kde zajal mladého krále Liuvu II., uvěznil ho v toledské kobce,[3] a nechal mu utnout pravou ruku, (podle vizigótské tradice, mohl vládnout jen tělesně zdravý král[4]) Po té Witterich nechal Liuvu odsoudit[5] a někdy mezi 12. červnem a 7. srpnem roku 603 popravit.[3] Sám pak byl zvolen novým králem.
Za jeho vlády Vizigóti bojovali z Byzantinci. Podle Isidora ze Sevilly za jeho vlády neměly vizigótské boje výrazné úspěchy. Ve dvanáctém roce své vlády, král Theuderich II. poslal biskupa Aridiuse Lyonse s konstáblem Eborinem[6] požádat Wittericha o ruku jeho dcery Ermenbergy. Witterich vyslancům ruku své dcery přislíbil. V roce 606 Ermenberga přijela za Theuderichem do v Chalon-sur-Saône, ale regentka, královna a babička Brunhilda s Theuderichovou sestrou Teudilou (nebo Teudilanou) neměly Ermenbergu v oblibě a tak v roce 607 ji Theuderich zostudil tím, že ji posílal zpět bez jejího věna.
Tím proti sobě popudil Wittericha, který sestavil alianci s Theudebertem II., Chlotharem II. a Agilulfem z kmene Langobardů[7] k tažení proti Theuderichovi. Pro jejich vzájemnémý strach z Theudericha, jejich aliance neměla úspěch. Podle Fredegarovy kroniky „Theuderich dostal vítr z této aliance, ale choval se k ní s naprostým opovržením.“[8]
V dubnu 610 byl Witterich během banketu zavražděn frakcí katolických šlechticů. Jeho tělo táhli potupně ulicemi Toleda. Byl pohřben beze cti.[9] Katoličtí šlechtici pak prohlásili novým králem Gundemara, vévodu z Narbonne.
Reference
editovat- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ HEATHER, Peter. [s.l.]: Wiley, 1998. 378 s. ISBN 9780631209324. S. 282. (anglicky)
- ↑ a b http://www.mcnbiografias.com/app-bio/do/show?key=liuva-ii-rey-visigodo (španělsky)
- ↑ The Etymologies of Isidore of Seville. [s.l.]: Cambridge University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 9781139456166. (anglicky)
- ↑ COLLINS, Roger. Visigothic Spain 409 - 711, 1. edice. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2004. 272 s. Dostupné online. ISBN 978-0631181859. S. 73. (anglicky)
- ↑ Mémoires de Grégoire de Tours. Chronique de Frédégaire. Vie de Dagobert Ier. Vie de Saint Léger. Vie de Pepin-le-vieux [online]. A. Belin, z originálu v Rakouské národní knihovně [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Histoire d'Espagne [online]. Oxfordská univerzita, 1839, rev. 2006-04-28 [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ WALLACE-HADRILL, J.M. The Fourth Book of the Chronicle of Fredegar: With its Continuations.. [s.l.]: Praeger, 1981. 137 s. Dostupné online. ISBN 978-0313227417. S. 21. (anglicky)
- ↑ STOCKING, Rachel L. Bishops, Councils, and Consensus in the Visigothic Kingdom, 589-633. [s.l.]: University of Michigan Press, 2000. 217 s. Dostupné online. ISBN 9780472111336. S. 119. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Witterich na Wikimedia Commons
| Vizigótští králové | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Liuva II. |
603–610 Witterich |
Nástupce: Gundemar |
