Withanie snodárná
Withanie snodárná[1] (Withania somnifera; v sanskrtu अश्वगन्ध, ašvagandha) je vytrvalá, subtropická až tropická rostlina, druh rodu withanie, která bývá po několik tisíciletí využívána v systému tradičního indického lékařství, v Ájurvédě.
 Withanie snodárná | |
|---|---|
 Withanie snodárná Withania somnifera | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lilkotvaré (Solanales) |
| Čeleď | lilkovité (Solanaceae) |
| Rod | withanie (Withania) |
| Binomické jméno | |
| Withania somnifera (L.) Dunal, 1852 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozšíření
editovatNenáročná rostlina rostoucí na kamenitých, suchých až vyprahlých půdách, od savan až do polopouští. Vyskytuje se na teplých, dobře osvětlených místech, na okrajích křovin, podél cest, na lidmi narušených stanovištích. Má široký areál výskytu v subtropech i tropech Evropy, Asie a Afriky. Jen s obtížemi lze určit, ve kterých oblastech je původní. Ještě před počátkem našeho letopočtu, a hlavně následně s nástupem cestování a předávání vědomostí, byla šířena na mnohá území tehdy známých kontinentů.[2][3]
Popis
editovatVytrvalá, stálezelená dřevnatějící bylina nebo keř vysoký 50 až 200 cm. Větve má hustě porostlé hvězdicovitými chlupy, které rostlině dávají našedlou barvu. Jsou porostlé řapíkatými listy s vejčitými či podlouhlými čepelemi, dlouhými 3 až 10 cm a širokými 2 až 7 cm. Celokrajné listy s klínovitou bázi jsou na vrcholu špičaté, z lícní strany našedlé a řídce chlupaté a z rubové hustě šedě plstnaté.
Žlutozelené, pětičetné, oboupohlavné květy na krátkých stopkách vytvářejí v počtech čtyři až šest úžlabní svazečky. Srostlý kalich dlouhý je v době květu dlouhý 5 mm a má úzce trojúhelníkovité cípy, žlutozelená, zvonkovitá koruna je o málo větší kalichu a stejně jako kalich je na vnější straně chlupatá, V květu je pět tyčinek se žlutými prašníky. Dvouplodolistový, jednodílný svrchní semeník má jednu čnělku. Plodem je oranžová, lesklá, kulovitá, 5 až 8 mm velká bobule obalená vytrvalým kalichem. Obsahuje světle hnědá semena velká asi 2 mm.[2][4][5]
Pěstování
editovatI přes to, že je Ašvaganda tropická rostlina, na pěstování se řadí mezi méně náročné. Vhodná doba na vsazení semen je květen, kdy už nehrozí nízké ranní teploty spojené s ranními mrazíky. Semena rostliny jsou malá a proto se vysejí pouze na povrch zeminy, poté se jemně do půdy zatlačí a nakonec se přikryjí fólií. Venku se Ašvaganda nechává od jara do podzimu a v zimě je potřeba přesunout do domácího prostředí, kde přečká chladné počasí. Pokud by se nepřemístila, zahynula by. Rostlina se musí pravidelně hnojit organickým hnojivem tak, aby byla půda stále vlhká.[6][7]
Užití
editovatAšvaganda si získala oblibu díky svému univerzálnímu užití. Má afrodiziakální, antivirové, baktericidní, antioxidační, stimulující a protizánětlivé účinky. Jako afrodiziakum ji mohou užívat ženy i muži. Může být nápomocná při sexuálních poruchách, frigiditě či neplodnosti a zvyšuje chuť na samotný milostný akt. Je označována za velmi spolehlivé přírodní afrodiziakum. Ašvaganda napomáhá lépe překonat stresové vypětí, působí proti stavům úzkosti, depresím a celkovému vyčerpání. Zároveň působí jako mírný stimulant při únavě a napomáhá lepší soustředěnosti, koncentraci a zlepšuje paměť. Její užívání má kladný vliv na funkci mozku, vstřebávání a následné uchování informací. Ašvaganda si vysloužila přezdívku "bylina mládí", jelikož zpomaluje stárnutí. Podporuje správnou funkci imunitního systému a celého organismu a vyživuje tkáně, svaly i kosti v těle a tím pádem zabraňuje jejímu rychlému opotřebení. Brání také poklesu vitaminu C, vápníku a libida.
Ašvaganda se také ukázala jako vhodný doplněk stravy při prodělávání onkologických onemocnění, protože ochraňuje zdravé buňky před nádorovým bujením. Dále ochraňuje játra a zlepšuje fyzickou i psychickou vitalitu. Má pozitivní vliv také na krev. Snižuje krevní tlak, cholesterol i cukr v krvi a díky vysokému obsahu železa navyšuje i počet krvinek. Ašvaganda je vhodná i pro sportovce, jelikož ochraňuje svalovou hmotu. Při delším užívání napomáhá zmírnit příznaky artritidy.[6][7]
Dávkování
editovatZ rostliny se využívá malý kořen (5–10 milimetrů), který se rozdrtí. Z takto připraveného kořene se připravuje odvar, kdy se přibližně 3–5 gramů přidají do mléka nebo vody a povaří. Nápoj by měl osvěžit, posílit a pročistit, Kořen má hořkou chuť. Odvar je možno si dochutit medem nebo cukrem. První účinky se objeví přibližně po měsíci pravidelného užívání. Rostlina však není vhodná pro těhotné a kojící ženy a děti.[6][7]
Galerie
editovat-
Porost withanie snodárné -
Květ -
Nezralé plody -
Zralé plody
.JPG)
Reference
editovat- ↑ Katalog botanických zahrad Florius: Withania somnifera [online]. Unie botanických zahrad ČR, Praha [cit. 2016-08-01]. Dostupné online.
- ↑ a b GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Withania somnifera [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 16.08.2011 [cit. 2016-08-01]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Withania somnifera [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ Dendrologie.cz: Withania somnifera [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 11.02.2007 [cit. 2016-08-01]. Dostupné online.
- ↑ ZHANG, Zhi-Yun; LU, Anmin; D'ARCY, William G. Withania somnifera [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c HOLUB, Jiří. Herbal Store: Withania somnifera [online]. Herbal-store.cz, Jablonec nad Nisou [cit. 2016-08-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c FREJ, David. Ájurvéda: medicína zdraví a dlouhověkosti v praxi českého lékaře. Praha: Eminent, 2007. ISBN 978-80-7281-292-9.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu withanie snodárná na Wikimedia Commons 
Taxon Withania somnifera ve Wikidruzích
