Wikipedie

William Playfair

skotský inženýr, politický ekonom a statistik

William Playfair (22. září 1759 Liff, Angus – 11. února 1823 Londýn) byl skotský inženýr, politický ekonom, spisovatel a popularizátor grafického znázornění číselných hodnot namísto tabulek. Jako první například používal kruhový diagram a sloupcový graf.

William Playfair
Narození22. září 1759
Dundee
Úmrtí11. února 1823 (ve věku 63 let)
Covent Garden
Povoláníekonom, matematik, inženýr a statistik
Témataekonomie, ekonomie a politika a ekonomická statistika
PříbuzníJames Playfair a John Playfair (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

William Playfair se narodil 22. září 1759 ve vesnici Liff nedaleko skotského Dundee, jako čtvrté z osmi dětí (jeho dvojče Charles se nedožil prvního roku)[1] presbyteriánského duchovního Jamese Playfaira a Margaret Youngové.[2] Jeho otec zemřel, když bylo Williamovi 12 let. O jeho výchovu a vzdělání se poté staral o 12 let starší bratr John, pozdější významný matematik a geolog.[1] William Playfair sám připisoval Johnovi původní myšlenku k zaznamenání dat pomocí spojnic.[3] Starší bratr James (1755–1794) byl architekt.[4] Od svých 14 let se William učil u inženýra Andrewa Meikla[1] a mezi lety 1778–1781 pracoval jako kreslič výkresů u Jamese Watta. Ve společnosti Boulton a Watt se užívaly liniové grafy, což mohla být inspirace pro pozdější Playfairova ekonomická díla.[3] V roce 1779 se oženil s Mary Morrisovou a z tohoto manželství vzešlo celkem pět dětí.[2] V roce 1787 se přestěhoval do Paříže, kde měl v plánu vybudovat válcovnu, z čehož však sešlo a začal podnikat a investovat. Kvůli podezření ze zpronevěry a dalším právním nejasnostem byl nucen Francii v roce 1793 opustit a do roku 1814 žil v Londýně. I tam měl potíže se zákonem – centrální banka Bank of England se roku 1797 zajímala o jím založenou banku, ale stíhán nebyl, a roce 1805 byl odsouzen za podvod.[2] V roce 1814 se do Francie vrátil, ale musel brzy zase odejít, protože byl jako editor anglicky psaných novin obviněn z pomluvy.[1] Zemřel jako nemajetný v londýnské čtvrti Covent Garden v únoru 1823.[2]

Dílo editovat

 
Plošný graf zaznamenávající export a import Anglie s Dánskem a Norskem mezi lety 1700–1780, Atlas 1786

Za své tvůrčí období vydal William Playfair přes sto knih a kratších děl o různých tématech – historie, genealogie, politika, francouzská revoluce a politická ekonomika (mezinárodní obchod nebo vývoj cen komodit), krátce vydával také noviny.[1] Jeho první kniha, která ještě neobsahovala žádné grafy, vyšla v roce 1785.[1] Pro vizualizaci dat jsou důležité hlavně tři vydání (1786, 1787 a 1801) The Commercial and Political Atlas (Komerční a politický atlas), Lineal arithmetic (Liniová aritmetika) z roku 1798 a Statistical Breviary (Statistický breviář) vydaný v roce 1801.[1]

První vydání atlasu, který se zabýval obchodem mezi Anglií a ostatními zeměmi Evropy, netradičně neobsahovalo žádné mapy,[1] ale 43 rytin liniových grafů časových řad a jeden sloupcový graf. Podle Playfairova komentáře poskytovalo grafické znázornění lepší porovnání mezi jednotlivými po sobě jdoucími hodnotami než tabulky, které byly v 18. století standardem.[3] Sloupcový graf použil proto, že pro obchod Skotska chyběla meziroční data.[5] V prvním atlasu přirovnával své diagramy k mapě, na které vzdálenosti od nuly na svislé ose jsou pro jednotlivé roky vlastně řady vyskládaných guinejí. Ve Statistical Breviary, teoretickém díle o grafech, už toto přirovnání nepoužívá a grafy jsou více abstraktní a soběstačné. Ve stejném díle také poprvé použil kruhový diagram.[6]

Odkaz editovat

 
Sloupcový graf zobrazující skotský vývoz a dovoz v roce 1781, Atlas, 1786

Během jeho života a krátce po jeho smrti nebylo jeho dílo ohledně diagramů oceňováno a jen výjimečně bylo vůbec zmíněno.[3] První vydání Atlasu bylo úzkým okruhem lidí (kopii měl obdržet například Ludvík XVI.) dobře kriticky přijato, ale nepřineslo finanční zisk, což se ani s vydáním dalších knih nezměnilo.[1] Moderní poznatky o přijetí jeho děl a myšlenek proto vycházejí skoro výhradně z Playfairových vlastních publikací a poznámek k nim.[3]

Podle statistika a teoretika v oblasti vizualizace dat Edwarda Tufta je spolu se Švýcarem Johannem Heinrichem Lambertem jedním ze dvou průkopníků užití grafiky pro zobrazení číselných hodnot.[7] Podle Costigan-Eavesové byly jeho přístup a chápání psychologie čtenáře diagramů blízké těm moderním. Na druhou stranu, ačkoliv tuto disciplínu prý definoval sebráním a novým použitím existujících prvků, sám nevymyslel nic převratného.[3] Některé jím používané prvky (jako kruhový diagram) jsou ve 21. století považovány za překonané, kvůli nízké informační hustotě a nedoporučuje se jejich užívání.[8][9][3]

Vybraná bibliografie editovat

 
Podíl afrického ku evropskému území Osmanské říše – první užití výsečového grafu, Statistical Breviary, 1801
  • The Commercial and Political Atlas: Representing, by Means of Stained Copper-Plate Charts, the Progress of the Commerce, Revenues, Expenditure and Debts of England during the Whole of the Eighteenth Century, první vydání 1786, druhé 1787 a třetí 1801
  • Thoughts on the Present State of French Politics, and the Necessity and Policy of Diminishing France, for Her Internal Peace, and to Secure the Tranquillity of Europe, 1793
  • Lineal arithmetic, Applied to Shew the Progress of the Commerce and Revenue of England During the Present Century, 1798
  • Statistical Breviary; Shewing, on a Principle Entirely New, the Resources of Every State and Kingdom in Europe, 1801
  • An Inquiry into the Permanent Causes of the Decline and Fall of Powerful and Wealthy Nations, 1805
  • British Family Antiquity, 1809–1811
  • Letter on our agricultural distresses, their causes and remedies; accompanied with tables and copper-plate charts shewing and comparing the prices of wheat, bread and labour, from 1565 to 1821, 1821

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h i SPENCE, Ian; WAINER, Howard. William Playfair and His Graphical Inventions: An Excerpt from the Introduction to the Republication of His "Atlas" and "Statistical Breviary". S. 224–229. The American Statistician [online]. American Statistical Association, 2005. Čís. 3, s. 224–229. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d SPENCE, Ian. Playfair, William (1759–1823), inventor of statistical graphs and writer on political economy [online]. Oxford Dictionary of National Biography, 2004-09-23 [cit. 2020-12-12]. DOI 10.1093/ref:odnb/22370. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g COSTIGAN-EAVES, Patricia; MACDONALD-ROSS, Michael. William Playfair (1759-1823). S. 318–326. Statistical Science [online]. Institute of Mathematical Statistics, 1990. Čís. 3, s. 318–326. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ DSA Architect Biography Report [online]. Dictionary of Scottish Architects [cit. 2020-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ TUFTE, Edward R. The Visual Display of Quantitative Information. 2. vyd. Cheshire, Connecticut: Graphics Press, 2007. S. 32–33. (anglicky) 
  6. ↑ Tufte (2007), s. 43–44
  7. ↑ Tufte (2007), s. 32
  8. ↑ Tufte (2007), s. 178
  9. ↑ NUSSBAUMER, Cole. Storytelling With Data: A Data Visualization Guide for Business Professionals. Hoboken: John Wiley & Sons, Inc., 2015. Dostupné online. ISBN 9781119002253. S. 61–65. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=William_Playfair&oldid=22784874“