William Penn

americký kvakerský vůdce, zakladatel Pensylvanie

William Penn (14. října 1644 Londýn30. července 1718 Berkshire) byl kvakerský vůdce, bojovník za svobodu vyznání a zakladatel Pensylvánie.

William Penn
Narození14.jul. / 24. října 1644greg. nebo 14. října 1644
Londýn
Úmrtí30. červencejul. / 10. srpna 1718greg. (ve věku 73 let) nebo 30. července 1718 (ve věku 73 let)
Ruscombe
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníJordans
Alma materChrist Church (1660–1661)
Chigwell School
Povolánífilozof, podnikatel, teolog, politik, spisovatel a Colonial proprietor
Oceněníčlen Královské společnosti (1681)
čestné občanství USA (1984)
Nábož. vyznáníKvakeři
ChoťGulielma Springett Penn (1672–1694)[1][2]
Hannah Callowhill Penn (1696–1718)[1][3][2]
DětiRichard Penn[1]
John Penn[1]
Thomas Penn[1]
William Penn[1]
Margaretta Penn[4][1]
Letitia Penn
RodičeWilliam Penn[1] a Margaret Jasper[4][1]
PříbuzníAbraham op den Graeff (bratranec)
Derick op den Graeff (bratranec)
Herman Isacks op den Graeff (bratranec)

John Penn[1] a Richard Penn[1] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Penn byl synem anglického admirála a politika téhož jména. William Penn starší (1621–1670) zasedal po deset let v Dolní sněmovně. Král Karel II. mu dlužil velkou sumu peněz. Dluh splatil tím, že Pennovi mladšímu, který se stal kvakerem, dal do správy velké území v Americe. Do Ameriky Penn připlul 29. října 1682. Chtěl darované území na­zvat Sylvania, ale král navrhl, aby se jmenovalo Penn-Sylvania, aby se v názvu objevilo i jeho jméno. Pensylvánie se stala útočištěm kvakerů a ostrovem náboženské tolerance mezi ostatními koloniemi.[5]

Roku 1693 napsal esej o udržení míru v Evropě: An Essay Towards the Present and Future Peace for Europe (Esej o současném a budoucím míru v Evropě). V ní navrhl zřízení evropského parlamentu se státy zastoupenými podle velikosti, který by rozhodoval tříčtvrtinovou většinou, a to pouze o záležitostech míru a bezpečnosti; rozhodnutí by mohla být vynucena vojensky.[6]

Osobní život

editovat

Pennovou první ženou byla Gulielmas Marias Posthumas Springetts (1644–1694). Měli spolu osm dětí, tři syny a pět dcer. Dva roky po smrti své první ženy se oženil podruhé, s Hannah Margaret Callowhill (1671–1726). Hannah bylo 25 let a Pennovi 52. Během dvanácti let se jim narodilo dalších osm dětí (první dvě zemřely v útlém dětském věku).

Prezident USA Ronald Reagan 28. listopadu 1984 prezidentským prohlášením 5284 (schváleným aktem Kongresu) jmenoval posmrtně Williama Penna a jeho druhou manželku Hannah Callowhill Penn čestnými občany Spojených států.[7]

Americká herečka Meryl Streepová je vzdáleným potomkem Williama Penna.[8][9]

Reference

editovat
  1. a b c d e f g h i j k Kindred Britain.
  2. a b Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online. [cit. 2024-08-14].
  3. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  4. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  5. Kvakeři aneb Naši bližní, Přátelé [online]. Kvakeri.cz [cit. 2014-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-21. 
  6. VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 4. Barokní a osvícenská Evropa, s. 89. 
  7. Proclamation of Honorary US Citizenship for William and Hannah Penn Archivováno 17. 4. 2011 na Wayback Machine. by President Ronald Reagan (1984)
  8. Meryl Streep [online]. Faces of America, 2010 [cit. 2010-02-05]. Dostupné online. 
  9. Joi-Marie McKenzie. Henry Louis Gates Says He Broke Meryl Streep's Heart [online]. Niteside, 2010-02-04 [cit. 2010-02-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat