Wilhelm Stekel

psychoanalytik

Wilhelm Stekel (18. března 186825. června 1940 Londýn) byl rakouský psycholog a psychoanalytik, jeden z prvních spolupracovníků Sigmunda Freuda, jehož však Freud později zapudil (podobně jako C. G. Junga, Alfreda Adlera, Otto Ranka, či Sándora Ferencziho).

Wilhelm Stekel
Narození18. března 1868
Boiany
Úmrtí25. června 1940 (ve věku 72 let)
Londýn
Příčina úmrtíotrava
Alma materVídeňská univerzita
Povolánípsycholog, lékař, psychoanalytik a psychiatr
Manžel(ka)Malvine Stekel
DětiÉric-Paul Stekel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Narodil se v Bukovině (dnešní území Ukrajiny). Jeho první psychoanalýzou ovlivněné texty se týkaly tématu onanie. Nejznámějším se stal však svou prací o výkladu snů (Die Sprache des Traumes. Eine Darstellung der Symbolik und Deutung des Traumes in ihren Beziehungen zur kranken und gesunden Seele für Ärzte und Psychologen), kterou Freud citoval i v pozdějších vydáních vlastního Výkladu snů.

Posléze se věnoval též tématu psychicky podmíněné impotence a frigidity, kleptomanie, pyromanie či fetišismu (hovořil o tzv. normálním fetišismu, kdy fetiš je přemostěním k objektu lásky, oproti patologickému fetišismu, kdy fetiš objekt lásky nahrazuje).

Freud Stekela zapudil především za jeho názor, že "každá úzkost je v jádru úzkostí ze smrti".

Stekel spáchal roku 1940 sebevraždu, poté co uprchl z nacisty obsazeného Rakouska do Londýna a zřejmě se s faktem emigrace nevypořádal.

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat

BOS, Jaap, GROENENDIJK, Leendert: The Self-Marginalization of Wilhlem Stekel, New York, Springer 2006. ISBN 978-0-387-32699-3