Otevřít hlavní menu

Wikipedista:Unpocoloco/Odkladiště

GeografieEditovat

Ostrov se nalézá mezi 28º a 29º severní šířky a 16º a 17º západní délky severně od obratníku Raka. Je obklopen ostrovy La Gomera, Gran Canaria a La Palma. Od pobřeží jižního Maroka je vzdálen zhruba 320 km, od pevninského Španělska okolo 1 000 km. Půdorys ostrova má přibližně trojúhelníkovitý tvar. Délka pobřeží dosahuje 342 km, v těsné blízkosti Tenerife se nachází 200 ostrůvků. Na ostrově se nachází nejvyšší hora celého Španělska - Pico de Teide (3 718 m n.m.)

Symboly ostrovaEditovat

 
vlajka ostrova
 
znak ostrova

Každý z ostrovů Kanárského souostroví má svoji vlastní vlajku a znak. Vlajka Tenerife je velmi podobná s vlajkou Skotska. Jediný rozdíl mezi nimi je odstín modré barvy pozadí, ve kterém je uhlopříčně umístěn bílý ondřejský kříž.[4]

Znak ostrova je téměř totožný se znakem města San Cristóbal de La Laguna. Liší se v nápisu, znak celého ostrova má navíc dvě palmové větve okolo samotného znaku. Uprostřed znaku je sopka na ostrově, nad kterou je vyobrazen archanděl Michael. Na levé straně od ostrova je vyobrazen hrad (symbol Kastilského království), napravo lev (království León). Znak byl městu La Laguna, které bývalo hlavním městem celého ostrova, udělen v roce 1510 Juanou I. Kastilskou. V roce 1912 se poupravený znak města začal používat pro celý ostrov. [5]

Kromě vlajky a znaku mají všechny ostrovy jako své symbloly i rostlinu a živočicha, které jsou pro daný ostrov typické. Pro Tenerife byly vybrány pěnkava kanárská (fringuilla teydea teydea), která žije pouze na tomto ostrově, a strom dračinec dračí (dracaena draco). [6]

HistorieEditovat

Předhispánské osídleníEditovat

 
replika osady Guančů
Podrobnější informace naleznete na stránce Guančové.

Guančové ostrov osídlili zřejmě někdy v období mezi 5. stoletím před naším letopočtem a počátky křesťanství. Předpokládá se, že přišli ze sevení Afriky a měli berberský původ. [7] Za téměř 2 000 let se dokázali přizpůsobit zdejším jedinečným životním podmínkám. Až do příchodu Španělů byl kontakt Guančů s Evropany nahodilý (příležitostně sem zavítaly římské a fénické lodě). V době příchodu Španělů zdejší domorodá populace čítala přibližně 15 500 osob. [7] Ostrov byl rozdělen do 9 království (tzv. „menceyatos“) - Tegueste, Tacoronte, Taoro, Icoden, Daute, Adeje, Abona, Güimar a Anaga. Guančové měli vlastní polyteistické animistické náboženství.

Z hlediska techonologické úrovně lze Guanče zařadit do doby kamenné. Nízký technologický pokrok byl způsoben mimo jiné i nedostatkem primárních surovin, především kovů. Žili především v jeskyních, ojediněle stavěli jednoduché přístřešky. Základní činností Guančů bylo pastevectví, zemědělství, sběr a rybolov.

ConquistaEditovat

Kanárské ostrovy byly cílem evropských objevitelů a dobyvatelů od začátku 15. století. V první fázi conquisty (začátek 15. století) byly podmaněny ostrovy El Hierro, La Gomera, Lanzarote a Fuerteventura. Druhá fáze - dobytí ostrovů Gran Canaria, Tenerife a La Palma - probíhala souběžně s objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem ke konci téhož století. Tenerife, jako poslední z ostrovů, padl definitivně do rukou Španělů v roce 1496. [8] Významnou roli při conquistě Tenerife sehrál Alonso Fernández de Lugo. Této druhé fázi dobývání Kanárských ostrovů se říká též „královská conquista“ (conquista realenga), protože tehdy vládnoucí Katolická Veličenstva sama vydala pokyn pro dobytí ostrovů a jejich začlenění do vznikajícího španělského impéria. Kromě královských zájmů hrály významnou roli zájmy obchodníků a bankéřů a nakonec i samotných dobyvatelů, kteří v conquistě viděli příležitost k zisku jak území, moci, tak i peněz.

Novodobé dějinyEditovat

Po začlenění Kanárských ostrovů do španělského impéria se ostrovy staly důležitým styčným bodem při zámořských plavbách do Nového světa i Afriky a Indického oceánu. Tenerife bylo stejně jako ostatní ostrovy často cílem útoků pirátů a korzárů různých národností (francouzské, anglické, holandské, berberské), podle toho, s kým bylo Španělsko momentálně ve válečném stavu. Zřejmě nejznámější případ útoku korzárů je útok angličana Horacia Nelsona na město Santa Cruz de Tenerife 25. července 1797. [9]

V první polovině 16. století bylo ekonomickým motorem ostrova bylo pěstování cukrové třtiny pro export. [10] To ustalo po tom, co se cukrová třtina začala pěstovat i v amerických kolonií. Dalším významným exportním artiklem bylo víno. Důležitou roli hrál i obchod s americkými koloniemi. Zhruba od roku 1670 mnoho rodin začalo proudit z Tenerife do Ameriky. V 17. a 18. století byla nejčastěji cílovou zemí Venezuela, kde tenerifští přistěhovalci zakládali kakaovníkové plantáže. V 19. století přicházeli především na Kubu a Portoriko, kde začali pracovat v tabákovém průmyslu. [11]

20. stoletíEditovat

V roce 1898 po prohrané španělsko-americké válce ztratilo Španělsko své poslední zámořské državy. Tenerife a celé Kanárské ostrovy tím utrpěly ztrátou ekonomických vazeb na Kubu a Portoriko. [12] Na začátku 20. století nastal velký rozmach pěstování banánů, které se vyvážely především do Velké Británie. Během 1. světové války bylo výrazně omezené množství zboží, které se na Kanárské ostrovy dostalo, část obyvatelstva odešla na Kubu. [12] V období ekonomické krize po španělské občanské válce mnoho lidí emigrovalo do Jižní Ameriky. Od 60. let se začal rozvíjet turistický průmysl. V roce 1986 Španělsko vstoupilo do Evropské unie, Kanárské ostrovy mají v současnosti status „nejvzdálenějšího regionu“, který ostrovu přináší jisté ekonomické výhody. [13]

Na letišti Tenerife Sever došlo 27. března 1977 k největší letecké katastrofě všech dob při níž zahynulo 583 cestujících. [14]

DemografieEditovat

Tenerife je nejzalidnatěnějším španělských ostrovem. Podle Španělského statistického úřadu zde v roce 2010 žilo 906 854 obyvatel. Co do počtu obyvatel za ostrovem Tenerife figurují Mallorca s 869 067 obyvateli [1] a Gran Canaria s 845 676. [15] Téměř jedna čtvrtina obyvatelstva žije v hlavním městě Santa Cruz de Tenerife a zhruba 45% obyvatelstva v jeho metropolitní oblasti. Předpokládá se, že v roce 2016 dosáhne tenerifská populace hodnoty 1 000 000 obyvatel. [16]

Největší města jsou Santa Cruz de Tenerife (222 643 obyvatel), San Cristóbal de La Laguna (152 222), Arona (79 377), Adeje (43 801) a La Orotava (41 427). Do celkových statistik není možné započítat turisty, kteří na ostrově tráví část roku.

Vývoj počtu obyvatelEditovat

V posledních letech rostla populace ostrova rychleji než byl španělský státní průměr. Na začátku 20. století představovalo obyvatelstvo Kanárských ostrovů 1,94% veškeré španělské populace. V roce 2000 obyvatelstvo Kanárských ostrovů tvořilo již 4,0% celostátní populace. V roce 1990 žilo na Tenerife 663 306, v roce 2000 709 365. Počet obyvatel se navýšil o 46 059 osob, což představuje roční přírůstek 0,69% během dekády 1990-2000. V roce 2010 populace na Tenerife čítala již 906 854 osob, oproti roku 2000 přibylo 197 489 obyvatel. [15] Průměrný roční přírůstek obyvatelstva v této dekádě byl 2,78%.

Počet obyvatel [17]

 

ImigraceEditovat

Příslušníci jiných států než Španělska tvoří významnou část obyvatelstva ostrova. V roce 2010 jich bylo 138 839, což představuje 15,3% celkového obyvatelstva. [18] Nejpočetnější národností jsou Britové a Němci.

Národnost Počet osob [18]
Evropa 85 786
Spojené království  Spojené království 24 212
Německo  Německo 17 569
Itálie  Itálie 11 054
Amerika 40 027
Venezuela  Venezuela 8 617
Argentina  Argentina 6 758
Kolumbie  Kolumbie 5 697
Kuba  Kuba 4 981
Afrika 7 300
Maroko  Maroko 3 473
Asie 5 672
Austrálie a Oceánie 54

Administrativní děleníEditovat

Tenerife je rozděleno na 31 obcí (španělsky munucipios). Největší z nich je La Orotova, na jejíž území se nachází národní park Teide, nejmenší je Puerto de La Cruz. Pouze 3 obce nemají přístup k moři.

Ostrov můžeme dělit i na 3 větší oblasti, které seskupují obce do větších celků. Jedná se o metropolitní oblast Santa Cruz de Tenerife (na mapce vyznačena žlutou barvou), která se nachází na severovýchodním cípu ostrova a je tvořena 2 největšími městy na ostrově a okolními menšími obcemi. Severní oblast (na mapce modře) zahrnuje obce na severním pobřeží ostrova, jižní oblast (červeně) je tvořena jižní částí Tenerife.

Adeje Granadilla de Abona Puerto de la Cruz
Arafo Guía de Isora San Cristóbal de La Laguna
Arico Güímar San Juan de la Rambla
Arona Icod de los Vinos San Miguel de Abona
Buenavista del Norte La Guancha Santa Cruz de Tenerife
Candelaria La Matanza de Acentejo Santa Úrsula
El Rosario La Orotava Santiago del Teide
El Sauzal La Victoria de Acentejo Tacoronte
El Tanque Los Realejos Tegueste
Fasnia Los Silos Vilaflor
Garachico

Pro statistické účely Eurostatu je každý ze 7 hlavních Kanárských ostrovů veden jako samostný region na úrovni NUTS-3. Tenerife má kód ES709 [19].

Tenerife bývá děleno též na 8 comarek. Toto dělení není oficiální, přesto je běžně používané i Statistickým úřadem Kanárských ostrovů. Každá comarca seskupuje několik obcí. [20]

KlimaEditovat

 
„moře mraků“ foceno z výšky 1 800 nad mořem
 
observatoř Teide

Tenerife je všeobecně známé jako „ostrov věčného jara“. Zásadní vliv na zdejší klima mají pasátové větry, Kanárský mořský proud, blízkost Afriky a zdejší reliéf. [21] Pasátové větry, které jsou výsledkem činnosti Azorské anticyklóny, proudí k ostrovu směrem od severovýchodu, stejně jako Kanárský mořský proud. Toto jejich spolupůsobení ochlazuje celý region Kanárských ostrovů a zmírňuje zdejší klima, které by ostrovům příslušelo vzhledem k jejich zeměpisné šířce (poušť Sahara se nachází ve stejné zeměpisné oblasti). [21]

Ostrov můžeme rozdělit na 2 klimatické oblasti. Severní část ostrova je vlhčí, deštivější, s bujnější vegetací, zatímco jih ostrova je suchý a horký. V severní části ostrova, která je přímo vystavena proudění vlhkých pasátových větrů, naráží v nadmořských výškách mezi 600 a 1 500 metrů nad mořem vítr na svahy ostrova a tvoří tzv. „moře mraků“ (mares de nubes). [22] Účinek pasátových větrů je výraznější v letním období než v zimním. Během zimy ke Kanárským ostrovům zasahuje oblast nízkého tlaku, která způsobuje vyšší nestabilnost zdejšího počasí a více srážek. [22] Jižní část ostrova, která je v závětří pasátových větrů, je více vystavena teplému vzduchu původem z Afriky. Panuje zde sušší a teplejší klima.

Tyto specifické klimatické podmínky ostrova a nízké znečištění ovzduší jsou velmi vhodné pro provoz observatoře Teide, která se nachází v nadmořské výšce 2 390 metrů. [23]

Následující tabulka předkládá průměrné měsíční teploty a srážky ve 3 lokalitách. Letiště Tenerife Jih se nachází v jižní suché části ostrova, Santa Cruz je na severovýchodě při pobřeží, Izaña se nachází ve vysokohorských klimatických podmínkách blízko zdejší observatoře.

Lokalita I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok
letiště Tenerife Jih
(64 m n.m) [21]
teplota 18,4 °C 18,4 °C 19,6 °C 19,2 °C 20,2 °C 22,0 °C 24,0 °C 25,0 °C 24,7 °C 23,5 °C 21,5 °C 19,5 °C 21,3 °C
srážky 6 mm 9 mm 11 mm 4 mm 2 mm 0 mm 0 mm 0 mm 2 mm 10 mm 30 mm 10 mm 83 mm
Santa Cruz de Tenerife
(36 m n. m.) [24]
teplota 17,4 °C 17,5 °C 18,2 °C 19,2 °C 20,4 °C 22,2 °C 24,3 °C 24,7 °C 24,1 °C 22,7 °C 20,5 °C 18,4 °C 20,5 °C
srážky 38 mm 34 mm 24 mm 15 mm 4 mm 1 mm 0 mm 0 mm 9 mm 18 mm 37 mm 52 mm 232 mm
Izaña
(2 367 m n. m.) [24]
teplota 4,3 °C 4,9 °C 5,9 °C 6,9 °C 9,8 °C 13,4 °C 18,0 °C 17,9 °C 14,1 °C 10,1 °C 7,0 °C 4,6 °C 9,8 °C
srážky 91 mm 73 mm 56 mm 29 mm 15 mm 1 mm 0 mm 2 mm 19 mm 38 mm 92 mm 87 mm 503 mm

Fauna a flóraEditovat

 
hadinec Wildpretův
 
pěnkava kanárská
 
úhorník Bourgeaův
 
veleještěrka modroskvrnná

Kanárské ostrovy nikdy nebyly spojeny s africkým kontinentem, proto zdejší fauna i flóra zahrnuje mnoho endemických druhů. Některé jsou společné pro region celé Makaronésie, některé pro celé Kanárské souostroví, jiné se vyskytují jen na jednotlivých ostrovech. Na Kanárských ostrovech žije více jak 3 600 endemických živočichů. [25] Na Tenerife bylo napočítáno 9 324 živočišných a rostlinných druhů, z toho 2 093 endemických. 865 druhů žilo pouze na Tenerife. [26]

Hlavní charakteristikou vegetace na Kanárských ostrovech je její distribuce po výškových pásmech. Zdejší orografie, kdy se na strmých útesech a srázech na několika délkových metrech výrazně mění nadmořská výška, je dalšímvýznamným přírodním aspektem ovlivňujícím zdejší bohatou biodiverzitu. Tenerife je ukázkový příklad různých ekosystémů, které se vyvinuly v různých nadmořských výškách. Nachází se zde ekosystémy od pobřežního až k horskému ve výškách přes 3 500 nad mořem.

Klima a dešťové srážky na celém ostrově jsou ovlivněny pasátovými vlhkými větry, které vanou východním směrem. To znamená, že na severní části ostrova je srážkový úhrn vyšší než na jižní. Charakteristika vegetace je závislá na srážkách, proto na severním Tenerife rostou více vlhkomilná rostlinná společenství, zatímco na jihu je vegetace přizpůsobena většímu suchu. Na Tenerife rozlišujeme 5 výškových vegetačních pásů.

  • pásmo příbřežních křovin a porostů [27] Území mezi hladinou moře a výškou 300 metrů na severu ostrova, v jižní části až do nadmořské výšky 800 metrů. Panuje zde horké klima, nedostatek srážek (pod 250 mm/rok). Navíc je tato oblast nejvíce zasažena urbanistickým rozvojem. Převažují zde sukulentní rostliny pryšovec kanárský (euphorbia canariensis) a pryšec balzámodárný (euphorbia balsamifera).
  • pásmo teplomilných lesů [28] Tento vegetační pás představuje přechod mezi nížinnými společenství. Srážky zde jsou vyšší než při pobřeží, ale nižší než v pásmu stále zelených lesů ve vyšších nadmořských výškách. Typickými zástupci tohoto vegatačního pásma jsou palma kanárská (phoenix canariensis), jalovec fénický (juniperus phoenicea) a dračinec dračí (dracaena draco, jeden ze symbolů ostova [6]).
  • pásmo stále zeleného lesa [29] Tento vegatační ekosystém se nachází pouze v severní části ostrova v nadmořských výškách 700 - 1 500 metrů, kde panuje vlhčí klima. Jedná se o zónu, kde se tvoří tzv. „moře mraků“, která zajišťují specifické podmínky pro rostliny, především dostatečnou vlhkost. Na sušším jihu ostrova se nevyskytuje.
  • pásmo borovicových lesů [30] Toto pásmo se vyskytuje od nadmořkých výšek 400 metrů v jižní části ostrova a od 1 500 metrů (horní mez laurisilvy) v severní části. Zasahuje až do výšek okolo 2 000 metrů nad mořem. Jedná se o monokulturní porost borovice kanárské (pinus canariensis). Tento endemický strom je přizpůsobený zdejším podmínkám - jeho jehlice jsou drobné a tvrdé, má i specifický kořenový systém.
  • vysokohorské vegetační pásmo [31] Vegetace se v nadmořské výšce přes 2 000 musela přizpůsobit zdejším tvrdým podmínkám, především silným větrům a slunečními svitu, velkému střídání teplot, nízkým srážkám nebo během zimního období sněhu a ledu. Rostou zde například endemické rostliny adenokarpus lepkavý (adenocarpus viscosus), čilimník (cytisus supranubius), hadinec Wildpretův (echium wildpretii), úhorník Bourgeaův (descurainia bourgaeana) nebo violka chejrolistá (viola cheiranthifolia).

Nejpočetnější skupinou živočichů na ostrově jsou bezobratlí, kteří obývají všechna výšková pásma ostrova. Žije zde mnoho druhů hmyzu, ptáků, plazů a menších savců. [32] Na ostrov byly přivezeny ovce, kozy, prasata, králíci, ale i ježci, krysy a myši, které zde jsou nepůvodními druhy.

Mezi zdejší jedinečné živočichy patří např. motýl z řádu běláskovitých gonepteryx cleobule, ptáci pěnkava kanárská (fringilla teydea teydea, jeden ze symbloů ostrova [6]), holub kanárský (columba bollii), holub vavřínový (olumba junoniae), králíček obecný kanárský (regulus regulus teneriffae), plazi veleještěrka prostřední (gallotia intermedia) a veleještěrka modroskvrnná (gallotia galloti) nebo netopýr kanárský (plecotus teneriffae).

Chráněná územíEditovat

 
chráněná území na ostrově
 
parque rural de Anaga

Na Kanárských ostrovech bylo vyhlášeno 146 různých chráněných území, která zabírají zhruba 40% rozlohy souostroví a dohromady tvoří Síť kanárských chráněných přírodních území (španělsky Red Canaria de Espacios Naturales Protegidos). [33]

Na Tenerife se nachází 43 chráněných území [34], která pokrývají 48,5% rozlohy ostrova. [35] Tato území jsou rozděleny do 8 kategorií.

  • 1 národní park (parque nacional)
  • 1 přírodní park (parque natural)
  • 2 venkovské parky (parque rural)
  • 4 integrované přírodní rezervace (reservas naturales integrales)
  • 6 speciálních přírodní rezervací (reservas naturales especiales)
  • 14 přírodních památek (monumento natural)
  • 9 chráněných krajinných celků (paisaje protegido)
  • 6 míst vědeckého zájmu (sitio de interés científico)

Nejrozlehlejšími chráněnými oblastmi jsou parque nacional del Teide (189,90 km²) a parque natural de la Corona Forestal (466,13 km²) v centrální části, parque rural de Anaga (144,18 km²) na severovýchodě a parque rural de Teno (80,63 km²) na západě ostrova.

EkonomikaEditovat

 
banány z Kanárských ostrovů (plátanos de Canarias)

Hrubý domácí produkt celé provincie Santa Cruz de Tenerife (ostrovy Tenerife, La Palma, La Gomera a El Hierro) dosáhl v roce 2008 hodnoty 19 717 376 . [36] Tenerife se na něm podílo v daleko větší míře než ostatní 3 ostrovy. Primární sektor (zemědělství, rybolov, chovatelství, lesnictví, těžba) tvořil pouze 1,40 % z celkového HDP provincie, sekundární sektor (energetika, průmysl, výstavba) představoval 19,20 % HDP. Terciální sektor (především služby a turismus) hraje v ekonomice ostrova i celé provincie zásádní roli, v roce 2008 přispěl k HDP hodnotou 79,50 %. [36]

Primární sektorEditovat

Pro zemědělské účely se využívá 237 km² půdy, z toho je 107,25 km² zavlažovaných. [37] Nejvýznamnější plodiny jsou banány, rajčata, brambory a další druhy ovoce a zeleniny. Největší plochu zabírají vinice (117 km²), banánové plantáže (40 km²) a bramborová pole (23 km²). Další významnou komoditou jsou květiny. V roce 2008 se na ostrově vypěstovalo přes 156 000 tun banánů a 43 000 tun rajčat. [38] Většina zemědělské produkce se exportuje do kontinentálního Španělska a zemí Evropské unie.

Chovatelství hospodářských zvířat je Tenerife zastoupen především chovem prasat, koz a ovcí. V menší míře se chová skot domácí a drůbež. V roce 2008 na ostově žilo přes 70 000 koz a 17 000 ovcí. [39] V rámci primárního sektoru hraje výraznou roli i rybolov. Průměrně se za rok vyloví na Tenerife okolo 7 500 tun ryb a dalších mořských plodů. [40] Část ryb (především mořčák evropský a mořan zlatý) pochází z akvakulturních chovů.

Sekundární sektorEditovat

Sekundární sektor je na ostrově především výstavbou ubytovacích a rekreačních zařízení, dále pak technické infrastruktury. Nejrozšířenějším průmyslovým odvětvím na ostrově je potravinářství a rafinace ropy a na ni navázaný chemický průmysl. [41] V roce 1930 byla v blízkosti přístavu v hlavním městě otevřena velká rafinérie, která nastartovala průmyslovou výrobu na ostrově. [42] Jako podpora hospodářského růstu a divertifikace průmyslu celého souostroví vznikla v roce 2000 Zona especial Canaria (česky Zvláštní kanárská zóna). Jedná se o území o rozloze 450 hektarů rozdělené na 13 různých oddělených průmyslových zón na všech ostrovech. Na Tenerife se nachází 5 lokalit o celkové výměře 150 ha zahrnutých v tomto podpůrném programu. Firmy sídlící v těchto průmyslových polygonech např. platí nižší daň z příjmu právnických osob (pouze 4%), existují zde i další daňové úlevy. [43]

Terciální sektorEditovat

Sektor služeb na Tenerife a celém souostroví představuje nejdůležitější součást zdejší ekonomiky. Zásadní význam má turistika a na ní navázané činnosti. V roce 2010 Kanárské ostrovy navštívilo více 10 500 000 turistů (z toho 8 600 000 zahraničních a 1 900 000 z kontinentálního Španělska). [44] Tenerife navšívilo 3 000 000 zahraničních turistů, což představuje 35% veškerých turistů směřujících na Kanárské ostrovy. [44] Zdaleka nejčastěji turisté pocházejí ze Spojeného království (1 300 000 osob) a Německa (550 000 osob). Významnou skupinu turistů tvoří i občané Skandinávie a zemí Beneluxu. [44]

DopravaEditovat

 
dálnice TF-5

Na Tenerife se nacházejí 2 mezinárodní letiště a 2 významné přístavy, kterými je ostrov spojen s okolním světem. Komunikaci po ostrově zajišťuje především pozemní doprava. Mezi městy Santa Cruz de Tenerife a San Cristóbal de La Laguna funguje tramvajová doprava, existuje zde i síť autobusů (v kanárské španělštině se pro ně používá výraz guagau) a vozů taxi. V budoucnosti se počítá s provozem železniční tratě. [45]

Pozemní dopravaEditovat

Běžným způsobem přepravy po ostrově je silniční doprava. Nejdůležitější komunikace jsou 2 dálnice, které začínají v metropolitní oblasti Santa Cruz de Tenerife. Dálnice TF-1, známá též jako Autopista del Sur je dlouhá 80,850 km, táhne se podél východního a jižního pobřeží ostrova a spojuje hlavní město s obcí Adeje. [46] Druhá dálnice se nazývá Autopista del Norte, nese označení TF-5 a spojuje Santa Cruz de Tenerife s obcí Los Realejos. V součanosti dosahuje délky 39,5 km. [47] Ve fázi výstavby či projektu se nacházejí komunikace, které po dokončení spojí obě dálnice a tím se vytvoří dálniční okruh po obvodu celého ostrova, tzv. „anillo insular“. [48]

Letecká dopravaEditovat

 
letiště Tenerife Sur

Nejběžnějším způsobem dopravy na Tenerife je letecká doprava. Ostrov disponuje 2 letišti - Aeropuerto de Tenerife Sur a Aeropuerto de Tenerife Norte. V roce 2010 odbavily obě letiště dohromady více jak 11 400 000 cestujících. [49] První zmíněné se nachází na jihu ostrova a je převážně využíváno pro přepravu zahraničních turistů, zatímco Aeropuerto de Tenerife Norte se nachází v metropolitní oblasti hlavního města a převažuje zde regionální doprava a přeprava zboží. Obě letiště poskytují spojení s významnými španělskými městy na Pyrenejském poloostrově (Madrid, Barcelona, Sevilla, Málaga, Bilbao, Valencia) i mnoha městy Evropské unie.

Vodní dopravaEditovat

Na ostrově se nacházejí dva velké přístavy, které spravuje státní organizace Autoridad Portuaria de Santa Cruz de Tenerife. Menší z nich se nachází na jihu ostrova v obci Los Cristianos a slouží především pro turistické účely. Druhý přístav je v hlavním městě a slouží nejen pro turistické účely, ale také pro nákladní dopravu. V roce 2009 přístavy prošlo přes 2 800 000 cestujících a 14 900 000 tun zboží a materiálu. [50]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b (španělsky) podle údajů Statistického úřadu Baleárských ostrovů www.ibestat.es má Mallorca rozlohu 3622,54 km² a v roce 2010 na ní žilo 869 067 obyvatel
  2. San Cristóbal de La Laguna [online]. UNESCO World Heritage Centre [cit. 2011-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Teide National Park [online]. UNESCO World Heritage Centre [cit. 2011-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ORDEN de 9 de mayo de 1989, por la que se aprueba la bandera de la isla de Tenerife. [online]. Boletín oficial de Canarias [cit. 2015-04-02]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. (španělsky) popis vlajky a znaku ostrova na webu www.simbolosdecanarias.proel.net
  6. a b c (španělsky)zákon 061/1991 o přírodních symbolech Kanárských ostrovů na webu zdejší vlády www.gobcan.es
  7. a b Conrado Rodríguez-Martín. ESTUDIO DEMOGRÁFICO DE LA POBLACIÓN GUANCHE DE TENERIFE [online]. Revista de Antropología Chilena Volumen 32 [cit. 2011-08-30]. Dostupné online. (španělsky) 
  8. (španělsky) dobytí Tenerife na webu Velké virtuální encyklpedie
  9. Conrado Rodríguez-Martín. LA GESTA DEL 25 DE JULIO DE 1797 [online]. Gobierno de Canarias [cit. 2011-08-30]. Dostupné online. (španělsky) }
  10. (španělsky) článek Canarias. Ciclo de prosperidad (1530-1680) na webu mgar.net
  11. Manuel Hernández González. LA EMIGRACIÓN CANARIA A AMÉRICA A TRAVÉS DE LA HISTORIA. [online]. Ministerio de Defensa (španělské ministerstvo obrany) [cit. 2011-08-30]. Dostupné online. (španělsky) }
  12. a b (španělsky) Canarias en el siglo XX - Velká virtuální encyklopedie Kanárských ostrovů
  13. (anglicky) brožura o nejvzdálenějších regionech EU na webu Evropské komise ec.europa.eu
  14. Ministerio de fomento. Accidente Ocurrido el 27 de Marzo de 1977 en el Aeropuerto de los Rodeos, Tenerife (Islas Canarias) [online]. Ministerio de Defensa (španělské ministerstvo obrany) [cit. 2011-08-30]. Dostupné online. (španělsky) }
  15. a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené A není určen žádný text
  16. (španělsky) informace Statistického úřadu Kanárských ostrovů ISTAC (Instituto canario de estadística) Inicio> Demografía> Población> Estimaciones y proyecciones> Datos publicados> Resultados anuales. 2004-2019
  17. (španělsky) informace Statistického úřadu Kanárských ostrovů ISTAC (Instituto canario de estadística) Inicio> Demografía> Población> Cifras censales> Estadística de la Evolución Histórica de la Población> Datos publicados> Resultados anuales. 1768-2010
  18. a b (španělsky) informace Statistického úřadu Kanárských ostrovů ISTAC (Instituto canario de estadística) Inicio> Demografía> Población> Cifras padronales> Principales resultados> Islas, comarcas y municipios> Población extranjera según sexos y grupos de edad
  19. NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 105/2007, ze dne 1. února 2007 [online]. Úřední věstník Evropské unie [cit. 2011-10-22]. Dostupné online. (česky) 
  20. (španělsky) přehled comarec na Tenerife na webu Velké virtuální encyklopedie Kanárských ostrovů www.gevic.net
  21. a b c Características generales del clima de Canarias [online]. Eustaquio Villalba Moreno [cit. 2011-06-21]. Dostupné online. (španělsky) 
  22. a b Plan territorial de emergencias de proteccion civil de la Isla de Tenerife [online]. Cabildo de Tenerife [cit. 2011-06-21]. Dostupné online. (španělsky)  strana 16
  23. Observatorio del Teide [online]. Instituto de Astrofísica de Canarias [cit. 2011-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. a b (španělsky) TEMPERATURAS (°C) MEDIAS MENSUALES Y PRECIPITACIÓN (mm) MEDIA MENSUAL na webu vlády Kanárských ostrovů
  25. (španělsky) iformace o fauně Kanárských ostrovů
  26. Lista de especies silvestres de Canarias [online]. Gobierno de Canarias [cit. 2011-06-20]. Dostupné online. (španělsky) 
  27. (španělsky) informace o tomto vegetačním výškovém pásu na webu Velké virtuální encyklopedie Kanárských ostrovů
  28. (španělsky) informace o tomto vegetačním výškovém pásu na webu Velké virtuální encyklopedie Kanárských ostrovů
  29. (španělsky) informace o tomto vegetačním výškovém pásu na webu Velké virtuální encyklopedie Kanárských ostrovů
  30. (španělsky) informace o tomto vegetačním výškovém pásu na webu Velké virtuální encyklopedie Kanárských ostrovů
  31. (španělsky) informace o tomto vegetačním výškovém pásu na webu Velké virtuální encyklopedie Kanárských ostrovů
  32. (španělsky) in
  33. Red Canaria de Espacios Naturales Protegido [online]. Gobierno de Canarias (vláda Kanárských ostrovů [cit. 2011-10-22]. Dostupné online. (španělsky) 
  34. (španělsky) seznam chráněných území na Tenerife na webu vlády Kanárských ostrovů
  35. (španělsky) článek Espacios naturales canarios en la actualidad na webu kanárské vlády www.gobiernodecanarias.org
  36. a b (španělsky) Contabilidad Regional de España - Statistický úřad Španělska www.ine.es
  37. (španělsky) informace Statistického úřadu Kanárských ostrovů ISTAC (Instituto canario de estadística) Inicio> Sector primario> Agricultura> Estadística Agraria de Canarias> Datos publicados> Superficie cultivada y producción agrícola> Superficie cultivada según cultivos y formas de cultivo por islas de Canarias y años
  38. (španělsky) informace Statistického úřadu Kanárských ostrovů ISTAC (Instituto canario de estadística) Inicio> Sector primario> Agricultura> Estadística Agraria de Canarias> Datos publicados> Superficie cultivada y producción agrícola> Producción agrícola según cultivos por islas de Canarias y años.
  39. (španělsky) Statistiky chovu na ostrově na webu Consejería de Agricultura, ganadería, pesca y medio ambiental (Rady pro zemědělství, chovatelství, rybolov a životní prostředí)
  40. (španělsky) statistické údaje rybolovu za rok 2008
  41. Canarias en cifras 2008 [online]. ISTAC [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. (španělsky) , strana 19
  42. Refinería "Tenerife" [online]. CEPSA - Compañía Española de Petróleos S.A. [cit. 2011-10-22]. Dostupné online. (španělsky) 
  43. (španělsky) oficiální stránky Zona especial Canarias www.zec.org
  44. a b c (španělsky) informace Statistického úřadu Kanárských ostrovů ISTAC (Instituto canario de estadística) Inicio> Sector servicios> Hostelería y turismo> Demanda turística: Turistas y pasajeros> Estadística de Movimientos Turísticos en Fronteras de Canarias> SDatos publicados> Series mensuales de entradas de turistas y excursionistas> Según lugares de residencia.
  45. (španělsky) Informační leták o projektu železniční dopravy na Tenerife
  46. (španělsky) Výpis pozemních komunikací na ostrově na oficiáním webu www.tenerife.es
  47. (španělsky) článek INFRAESTRUCTURAS DE TRANSPORTE na webu www.tenerife.es
  48. (španělsky) článek o dálničním okruhu Tenerife na oficiálním webu vlády Kanárských ostrovů www.gobiernodecanarias.org
  49. TRÁFICO DE PASAJEROS, OPERACIONES Y CARGA EN LOS AEROPUERTOS ESPAÑOLES [online]. Aena (Aeropuertos Españoles y Navegación Aérea) [cit. 2011-10-22]. Dostupné online. (španělsky) 
  50. Anuario estadístico 2009 [online]. Puertos del Estado [cit. 2011-10-22]. Dostupné online. (španělsky) 

LiteraturaEditovat

  • (španělsky) Historia de la conquista de las siete islas de Canaria. Příprava vydání Abreu Galindo, FR.J.. [s.l.]: Goya ISBN 978-84-400-3645-2. 
  • (španělsky) Historia del pueblo guanchede Canaria. Příprava vydání Bethencourt Alfonso, Juan. [s.l.]: Francisclo Lemus Editor SL., 1997. ISBN 978-84-87973-10-9. 
  • (španělsky) Atlas interinsular de Canarias. Příprava vydání García Rodríguez. [s.l.]: Ed. Interinsular canaria, 1990. ISBN 978-84-86733-09-4. 
  • (španělsky) Canarias isla a isla (clima). Příprava vydání González Morales, Alejandro. [s.l.]: Centro de la Cultura Popular Canaria, 2000. ISBN 84-7926-357-1. 
  • (španělsky) Natura y Cultura de las Islas Canarias. Příprava vydání Hernández, Pedro. [s.l.]: Tafor, 2003. ISBN 978-84-932758-0-8. 
  • (španělsky) La conquista de Tenerife 1494-1496. Příprava vydání Rumeu de Armas, Antonio. [s.l.]: Instituto de estudios canarios, 2011. ISBN 978-84-88366-57-3.