Wikipedista:Perid/2002 VE68 (planetka)
| 2002 VE68 | |
|---|---|
| Identifikátory | |
| Označení | 2002 VE68 |
| Objeveno | |
| Datum | 11. listopadu 2002 |
| Místo | Lowellova observatoř |
| Objevitel | Seppo Mikkola, Paul A. Weigert |
| Elementy dráhy[1][2][3] (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Obvod oběžné dráhy | 0.7236100459 au |
| Výstřednost | 0.41033717 |
| Perihel | 0.426685951 au |
| Afel | 1.0205341407 au |
| Perioda (oběžná doba) | 224,8 d (0,62 a) |
| Synodická perioda | 13,5 h d |
| Sklon dráhy | |
| - k ekliptice | 9.00657594° |
| Délka vzestupného uzlu | 231.567349° |
| Argument šířky perihelu | 355.446011° |
| Střední anomálie | 324.184981° |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Absolutní hvězdná velikost | 20.5[1] |
| Rovníkový průměr | 210-470 m[p 1][4] km |
2002 VE68 je dočasný kvazisatelit planety Venuše. Je prvním kvazisatelitem, který byl objeven u jedné z planet Sluneční soustavy. Ač by se hypotetickému pozorovateli na Venuši mohlo zdát, že je běžným satelitem této planety, tak ve skutečnosti obíhá kolem Slunce.
Charakteristika tělesa
editovatPlanetka byla objevena 11. listopadu 2002 Lowellovou observatoří na Floridě. Velká poloosa její oběžné dráhy (0,7237 AU) a oběžné dráhy Venuše jsou velmi podobné, avšak 2002 VE68 má poměrně značnou výstřednost (0,4104) a inklinaci (9.0060°). Podle spektrální klasifikace se jedná o asteroid typu X, jeho předpokládané albedo je tedy zhruba 0,25, a při absolutní hvězdné velikosti 20,5 lze odhadnout, že průměr tělesa je přibližně 200 metrů.[5] Doba rotace planetky činí 13,5 hodiny a její světelná křivka má amplitudu 0,9 mag, což ukazuje na její značně protáhlý tvar. Může se tedy jednat o tzv. kontaktní binární planetku, jejíž dvě části jsou drženy pohromadě slabou gravitační přitažlivostí.[5]
Dynamické zněny oběžné dráhy
editovatExistenci kvazisatelitů předpokládal J. Jackson již v roce 1913,[6] avšak první z nich byl objeven až o téměř 100 let později.[7] Asteroid 2002 VE68 byl objeven v roce 2002, avšak až v roce 2004 zjistili Seppo Mikkola, Ramon Brasser, Paul A. Wiegert a Kimmo Innanen, že se jedná o kvazisatelit.[7][8] Díky zvláštní kombinaci tvaru její oběžné dráhy kolem Slunce a shodné oběžné doby se zdá, jako by planetka obíhala retrográdně kolem Venuše.[9][10] Přestože je 2002 VE68 v dráhové rezonanci s Venuší, tak se zároveň její oběžná dráha kříží s oběžnámi drahami sousedních planet, tedy Merkuru a Země.[11] Tato dráhová rezonance trvá jen asi 7 000 let, že za přibližně 500 let se dráhy obou těles definitivně rozdělí.[7]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Za předpokladu míry odrazivosti povrchu tělesa 0,25-0,05
Reference
editovat- ↑ a b JPL Small-Body Database Browser [online]. [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AstDys [online]. [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NeoDys [online]. [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Absolute-magnitude conversion table (H) [online]. [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Physical characterization of 2002 VE68, a quasi-moon of Venus [online]. Los Angeles City College [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JACKSON, J. Retrograde satellite orbits [online]. [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Asteroid 2002 VE68, a quasi-satellite of Venus [online]. [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Discovery of the first quasi-satellite of Venus [online]. Tuorla Observatory:University of Turku, 2004-08-17 [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Asteroid 2002 VE68, a quasi-satellite of Venus. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Čís. 351, s. L63. DOI 10.1111/j.1365-2966.2004.07994.x.
- ↑ GRYGAR, Jiří. Žeň objevů 2004 – díl B. Instantní astronomické noviny [online]. 8. květen 2006 [cit. 2009-1-21]. Čís. 613. Dostupné online. ISSN 1212-6691.
- ↑ On the dynamical evolution of 2002 VE68 [online]. [cit. 2018-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
