Wikipedie

Wikipedista:Olaf 432/Problém zla


Problém zla je otázka v oborech teologie, etiky a filosofie náboženství, která se snaží sladit existenci určitých pojetí Boha s existencí zla a utrpení.[1] Nejznámější verze je připisována Epikurovi, a byla popularizována Davidem Humem.

Problém zla se zabývá bohem který by byl:

  • Všemocný – obecně chápáno jako schopnost činit v hranici logické možnosti. [2]
  • Vševědoucí – dnes obecně rozuměno jako "maximální vědění" tedy schopnost vědět to, co vědět jde. [3]
  • Všedobrý – chápáno jako Boží motivace konat v souladu toho co je nejlepší, jak je jenom možné, pokud není absolutní dobro kvůli fyzickým limitům dosažitelné, pokouší se Bůh stvořit optimální realitu.[4]


Logický problém zla

editovat
Nejstarší verze je připisována Epikurovi

Možná formulován Řeckým filozofem Epikurem (341–270 př. n. l), Hume shrnuje Epikurovu verzi následovně: "Je Bůh ochoten předejít zlu ale ne schopen? Pak není všemocný. Je schopný, ale ne ochotný? Pak je zlovolný. Je Bůh schopný i ochotný? Tak kde se bere zlo?"[5]

Pravděpodobnostní problém zla

editovat

Pravděpodobnostní problém zla se snaží ukázat že existence zla, byť logicky souladná s existencí Boha, značně snižuje pravděpodobnost jeho existence.

Verze od Williama L. Rowa:

  1. Existují příklady intenzivního utrpení, kterým by všemohoucí a vševědoucí bytost mohla předejít bez ztráty nějakého vyššího dobra či povolení zla podobného či horšího.
  2. Vševědoucí, všedobrá bytost by předešla jakémukoliv intenzivnímu utrpení kterému by mohla, pokud by u toho neztratila žádné vyšší dobro či nepovolila žádné zlo stejné či horší.
  3. (Tudíž) Neexistuje všemocná, vševědoucí, všedobrá bytost.

Protiargumenty

editovat

Problém zla typický pro monoteistická náboženství, jako je křesťanství, islám a judaismus, která věří v Boha, který je všemohoucí, vševědoucí a všedobrý; [6] [7] ale otázka existence zla byla studována i v náboženstvích, která nejsou teistická nebo polyteistická, jako je buddhismus, hinduismus a džinismus. [8] [9]

Křížová teodicea

editovat

Křížová teodicea byla a zůstává primární křesťanskou odpovědí na problém zla. [10] :s.79–80

V křížové teodiceji není Bůh božstvem vzdáleným od člověka. James Cone uvádí, že trpící jedinec zjistí, že Bůh se ztotožňuje „s utrpením světa“, v postavě Ježíše. [11]


Tato teodicea se zajímá o oběti světa a zdůrazňuje důležitost péče o ty, kteří trpí nespravedlností. [12] :s.146–148Soelle říká, že Kristova ochota trpět ve prospěch druhých znamená, že jeho následovníci musí sami sloužit jako „Zástupci Boha na zemi“ tím, že budou bojovat proti zlu a nespravedlnosti a budou ochotni trpět za ty, kdo jsou na okraji společnosti. [13]

Obrana svobodnou vůlí

editovat

Problém zla je někdy vysvětlován jako, alespoň částečně, důsledek svobodné vůle . [14] [15] Svobodná vůle je zdrojem dobra i zla. Gregory Boyd říká, že lidé se svobodnou vůlí dělají svá vlastní rozhodnutí, aby konali zlo, a jsou to oni, kteří tuto volbu činí, ne Bůh. [14] Dále argument tvrdí, že by bylo logicky nekonzistentní, aby Bůh zabránil zlu silou, protože pak by lidská vůle již nebyla svobodná. [14] [15]

Odpovědi vyššího dobra

editovat

Obrana většího dobra je často argumentována proti pravděpodobnostnímu problému zla, [16] zatímco obrana svobodnou vůlí je často diskutována v kontextu logické verze. [17] Některá řešení navrhují, že všemohoucnost nevyžaduje schopnost uskutečnit logicky nemožné. Argumentují existencí vyššího dobra, které Bůh nemůže realizovat, aniž by také připustil existenci zla. A nelze tedy očekávat jejich odstranění i kdyby byl Bůh všemocný

Skeptičtí teologové tvrdí, že jelikož nikdo nemůže plně pochopit Boží plán, nemůže být předpokládáno že zlé činy nemají nějaký vyšší účel. [18]

  1. ↑ The Stanford Encyclopedia of Philosophy, "The Problem of Evil", Michael Tooley
  2. ↑ Dostupné online. 
  3. ↑ WIERENGA; EDWARD, R. The Nature of God: An Inquiry Into Divine Attributes. [s.l.]: Cornell University Press, 1989. ISBN 9780801488504. 
  4. ↑ www.proquest.com. Dostupné online. 
  5. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-1-118-60797-8. 
  6. ↑ Problem of Evil, Paul Brians, Washington State University
  7. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-19-535296-2. , Quote: "As Max Weber notes, however, it is in monotheistic religions that this problem becomes acute."
  8. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-521-85942-4. 
  9. ↑ Arthur Herman, The problem of evil and Indian thought, 2nd Edition, Motilal Banarsidass, ISBN 8120807537, pp. 5 with Part II and III of the book
  10. ↑ . . , . . Dostupné online.
  11. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 9781608330386. 
  12. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 9781451464702. 
  13. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 9781498295765. 
  14. ↑ a b c Gregory A. Boyd, Is God to Blame? (InterVarsity Press, 2003) ISBN 978-0830823949, pp. 55–58, 69–70, 76, 96.
  15. ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-317-63583-3. 
  16. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-19-966118-3. 
  17. ↑ ; James Franklin Harris. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-4020-0530-5. 
  18. ↑ Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Olaf_432/Problém_zla&oldid=23056865“