Wikipedista:Mishi0013/Pískoviště

Hanok

Hanok ( korejsky 한옥; název v Jižní Koreji) nebo joseonjip ( 조선집; jméno v Severní Koreji a pro Korejce v Yanbian, Čína ), je tradiční korejský dům. Hanok byl poprvé navržen a postaven ve 14. století během Dynastie Čoson .

Korejská architektura zvažuje umístění domu ve vztahu k jeho okolí, s ohledem na jeho okolí a roční období. Podle toho je plánován i interiér domu. Tento princip se nazývá baesanimsu ( 배산임수), což znamená, že ideální dům je postaven s horou vzadu a řekou vepředu. Tvary hanoku se liší dle regionu. V chladných severních oblastech Koreje se hanok staví do čtverce s nádvořím uprostřed, aby lépe udržel teplo. Na jihu jsou hanoky otevřenější a ve tvaru písmene L.

Historie

Hanok je korejský dům, který byl vyvinut na Korejském poloostrově a v Mandžusku .

Raná historie

Paleolitičtí lidé na Korejském poloostrově nejspíš obsazovali jeskyně nebo si stavěli dočasné domy. V neolitu se dočasné domy vyvinuly ve vykopávané chýše. Lopatou vykopali do země díru a postavili malý dům pomocí krokví a sloupů, které byly ze dřeva. Střecha byla obvykle slámová. V době bronzové bylo ve výstavbě domu použito několik sloupů, takže plocha domu byla oproti raným domům rozšířena. Hanok z doby železné měl ondol ( 온돌 ,溫堗) a také používal giwa ( 기와 ), druh střešní tašky, která byla vyrobena z pálené hlíny. Použitím střešních tašek giwa byl vyvinut specifický tvar hanoku.

Osvícení

Během doby osvícenství navštívilo mnoho cizinců tzv. "hermit kingdom". Kvůli tomu byl rozšířen protestantismus, nestalo se avšak nejrozšířenějším náboženstvím. Anglikanismus a katolicismus byly v té době běžnějšími větvemi křesťanské víry v Koreji. Jeden z kostelů využívající styl hanoku se nachází v Čchongdžu, v provincii Severní Čchungčchong.

Jižní Korea

Po devastaci země korejskou válkou vznikla poptávka po levném bydlení, vhodném pro obyvatele, kteří kvůli válce ztratili střechu nad hlavou. V období těsně po válce bylo zdemolováno několik historicky hodnotných hanoků a ve větších městech Jižní Koreje jich zůstaly jen malé shluky. Nicméně hodnota hanoků byla diskutována na počátku dvacátého století, přičemž mnozí je příznivě srovnávali s běžnějšími, ale méně ekologickými byty, které se nacházejí v Jižní Koreji. V dnešní době jsou některá vlaková nádraží ovlivněna tradičním designem hanok (například stanice Jeonju ).

Severní Korea

V Kaesongu, tradiční hanok zůstal a hraje roli turistické atrakce. Giwajip (domy s taškovou střechou) obklopují hanok.

Čína

Hanok můžeme také nalézt na severovýchodě Číny.

Původ slova

Termín ' hanok ' se poprvé objevil v novinách o domech 23. dubna 1907. V tomto dokumentu byl hanok použit v odkazu na konkrétní oblast podél silnice Jeong-dong z Donuimun do školy Baejae. V té době se místo hanok používaly výrazy jako jooga (což znamená obytné domy) a jaetaek (což znamená různé domy). Slovo hanok se používalo pouze za zvláštních okolností, když byl někde postaven nejnovější dům.

Během éry Japonské okupace koreje byly používány výrazy jako „ jooga “ nebo „dům Čoson“. Existují záznamy o použití termínu hanok, nicméně nebyl obvykle používán.

Slovo „ hanok “ bylo poprvé specifikováno v korejském slovníku Samsung v roce 1975, kde bylo definováno jako antonymum „západního domu“ a jako termín znamenající dům Čoson (dům v korejském stylu). Po 70. letech 20. století, s rozvojem měst, bylo v Jižní Koreji postaveno mnoho bytů a řadových domů a všude bylo zbouráno mnoho hanoků . Od té doby se hanok nazýval pouze „korejský tradiční dům“.

V širším slova smyslu se „ hanok “ vztahuje k domu s došky nebo k Neowa-jib (dům s šindelovou střechou) nebo Giwa-jib (dům s taškovou střechou), ačkoli obecný význam hanok odkazuje pouze na Giwa-jib v Koreji.

Charakteristika

Tradiční korejský dům je díky vnitřnímu uspořádání stavby a použitému stavebnímu materiálů šetrný k životnímu prostředí. Dalším unikátním prvkem tradičních domů je jejich speciální design, který uchovává v létě v interiéru chlad a v zimě teplo.

Protože jsou v Koreji horká léta a studené zimy, tak byl již dávno navržen systém podlahového vytápění ondol a deaecheong; chladná hala s dřevěnou podlahou. Tyto rané typy vytápění a klimatizace byly tak účinné, že se v mnoha domácnostech používají dodnes. V hanoku se také nacházejí sloupky, neboli daedulbo, které nejsou vloženy do země, ale jsou osazeny do základních kamenů, aby byl dům v bezpečí před zemětřesením.

Materiály

Stavební materiály použité ve výstavbě hanoku, jako je hlína, dřevo a kámen, jsou všechny přírodní a recyklovatelné a nezpůsobují znečištění. Hanoky mají taškové střechy ( 기와, giwa ), dřevěné trámy a konstrukce z kamenných bloků. Okraj zakřivených střech se nazývá cheoma. Délka cheoma může být upravena tak, aby díky ní bylo možné ovládat množství slunečního světla, které vstupuje do domu. K výrobě prodyšných oken a dveří se využívá druh tradičního korejského papíru (한지, hanji ), který je mazaný fazolovým olejem, aby byl voděodolný a naleštěný.

Variace

Podle regionu

Tvary hanok se liší region od regionu. V jižní oblasti Koreje je kvůli teplejšímu počasí hanok postaven s místnostmi zarovnanými do přímky Aby byla umožněna dobrá cirkulace vzduchu, mají otevřené obytné prostory s dřevěnou podlahou a mnoho oken. Nejběžnějším tvarem hanoku v centrální oblasti je půdorys ve tvaru L; architektonická směs tvarů severní a jižní oblasti. Hanok v chladné severní oblasti má čtvercové uspořádání, které blokuje proudění větru. Nemají otevřený prostor s dřevěnou podlahou a pokoje jsou spojeny dohromady. Běžně mají Jeongjugan, prostor mezi kuchyní a ostatními místnostmi, který je vytápěn ondolem.

Podle společenské třídy

Struktura hanoku je také rozdělena podle sociální třídy. Domy jangbanů (vyšší třída), čunginů (střední třída) a městského prostého obyvatelstva kladly důraz nejen na funkcionalitu domu, ale také na jeho estetiku; hlavním ukazatelem byla především tašková střecha giwa. Domy prostých obyvatel (stejně jako některých zchudlých jangbanů) s choga (střecha spletená rýžovou slámou) byly stavěny převážně funkčním způsobem.