Wikipedista:LidaFik/Pískoviště
David Drahonínský (* 19. května 1982, Kaplice) je český tělesně handicapovaný lukostřelec v kategorii W1 s kladkovým lukem. S úspěchy, k nimž se řadí zlatá medaile z letních Paralympijských her v Pekingu v roce 2008, stříbrné místo z Paralympijských her v Londýně 2012, 1. místo na Mistrovství světa v Donaueschingenu, se zařadil ke světové špičce v lukostřelbě.
Drahonínský je držitelem 2 světových rekordů, během sezón v letech 2014-2015 stanovil 5krát světové maximum: 3krát v kvalifikační části, v které se střílí 72 šípů (668 bodů - WRT Nové Město nad Metují 2014, 670 bodů ME Notwill 2014, 674 bodů Dutch Para Archery Tournament 2015) a 2krát v eliminačních rozstřelech, v kterých se střílí 15 šípů (143 bodů WRT Nové Město nad Metují 2014, 144 bodů MS Donaueschingen 2015). Poslední světový rekord překonal se skórem 144 z možných 150 bodů v eliminačním souboji na Mistrovství světa handicapovaných lukostřelců v německém Donaueschingenu v roce 2015.
Drahonínský je členem klubu SC Jedličkův ústav, jenž patří pod záštitu České federace Spastic Handicap o. s.
Nepřehlednutelný je tento český lukostřelec nejen jeho sportovními výkony, ale i účesem ve tvaru a v barvě české vlajky při závodech či jeho pověstným tanečkem.
Osobní život editovat
Do svých 16ti let žil Drahonínský jako každý normální kluk – hrál fotbal, hokej, byl dobrovolným hasičem, chodil do skautského oddílu a hlavně ho učaroval bojový sport taekwondo. Dne 06. 04. 1999 se vrátil z tréninku unaven, lehnul si do své postele a druhý den poté se probudil v nemocnici v Českých Budějovicích na ARU. Drahonínský trpěl náměsíčností, spadl z balkónu z 3. patra. Ve velmi vážném stavu ho našla jeho maminka s bratrem. Při pádu si poranil páteř, slezinu a játra. Z počátku šance na přežití byla mizivá, během prvních 14 dnů ale došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Poranění míchy mělo však trvalé následky, jeho diagnóza je kvadruplegie.
Rok po úrazu započal Drahonínský studium na Obchodní akademii v Jánských Lázních. V roce zde 2005 zakončil úspěšně studium maturitní zkouškou. V tomtéž roce byl přijat na Metropolitní Univerzitu v Praze, kde na Fakultě Mezinárodních vztahů a evropských studií v roce 2011 obdržel titul Mgr. V rámci studia se zúčastnil programu Erasmus na Europa Universität Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou, kde si zařídil roční studijní pobyt a tříměsíční pracovní stáž.
Ve volném čase se Drahonínský věnuje rybaření, cyklistice, golfu, čtyřkolkám, chodí do kina, divadla, má rád knihy, psychologii, jízdu na katamaránu a rád zkouší nové, i adrenalinové aktivity.
Sportovní kariéra editovat
Boccia: editovat
V Jánských Lázních se seznámil v roce 2000 s bocciou, díky tomuto sportu obsadil na Mistrovství Evropy v Teplicích 2001 4. místo. V roce 2002 Mezinárodní paralympijský výbor změnil pravidla pro klasifikaci v boccie, díky nimž nesplňoval český lukostřelec svým postižením klasifikační kritéria pro tento sport.
Lukostřelectví: editovat
Období 2001-2007 editovat
Drahonínskému nastala nejednoduchá situace, při které se úplnou náhodou dostal v roce 2001 k lukostřelbě z olympijského luku a o 2 roky později začal střílet z kladkového luku v kategorii W1. Drahonínský využil možnost zúčastnit se závodů se zdravými lukostřelci, kde v roce 2006 získal 3. místo na Mistrovství České republiky v hale a 1. místo na venkovním Mistrovství České republiky. Jeho hlavním bodem bylo ale změřit síly s postiženými sportovci a získávat zkušenosti.
V roce 2003 na Mistrovství světa v Madridu skončil na posledním místě, o dva roky později na Mistrovství světa v Itálii obsadil 5. místo a v soutěži družstev společně s Martinem Bartošem a Zdeňkem Šebkem získal stříbrnou medaili.
V roce 2006 si zajistil 4. místo na Mistrovství Evropy handicapovaných lukostřelců v Nymburku.
Rok 2007 byl brán jako předolympijský průzkum Drahonínského odolnosti, kdy na Mistrovství světa v Jižní Koreji vybojoval 4. místo a v soutěži týmů obsadil 1. místo společně s Martinem Bartošem a Zdeňkem Šebkem.
Paralympijské hry v Pekingu 2008 editovat
Velký průlom v kariéře byly Paralympijské hry v Pekingu v roce 2008, před nimiž Drahonínský prohlašoval, že po všech čtvrtých místech si konečně jede pro medaili. A nejlépe pro tu zlatou. Za vzpomínku stojí dramatické semifinále s Osmo Kinnunenem z Finska, kdy rozhodl doslova poslední šíp. Finský reprezentant střelil sedmičku a David poslal svůj poslední šíp do devítky, čímž postoupil do finále, v kterém porazil suverénním výkonem Johna Canavagha a stal se paralympijským vítězem.
Období 2009-2011 editovat
Rok 2009 se stal pro Drahonínského zakletým. Zdravotní problémy a špatná psychická kondice zapříčinily neúspěch v podobě 8. místa na Mistrovství světa v Nymburku. Následující sezóna v 2010 bylo – buď, a nebo. Mistrovství Evropy ve Vichy prověřovalo Drahonínského formu, kdy se mělo ukázat, zda studium v zahraničí se dá skloubit dohromady s tréninkem. Věděl, že ho čeká nesnadný boj. Čtvrtfinále i semifinále zvládnul excelentně, jen ve finále neustál boj s větrem a nezopakoval výborný výkon z předešlého dne. Český lukostřelec obsadil druhé místo, které pro něj rozhodně neznamenalo zklamání, ale velké uspokojení.
V roce 2011 se konal odjezd na Mistrovství světa do italského Turína, kde se nebojovalo pouze o medaile, ale především o místa na Paralympijské hry v Londýně, jež se měly konat následující rok. Drahonínský v osmifinále porazil amerického reprezentanta Jerryho Schielda, ve čtvrtfinále si poradil s japonským reprezentantem a v semifinále přemohl Brita Johna Cavanagha. Ve finále podlehl finskému reprezentantovi Osmo Kinnunenovi. Díky 2. místu si vystřílel místo na Paralympiádu a jako třešničku na dortu přidal titul mistrů světa v soutěži družstev, v které společně s Petrem Bartošem a Zdeňkem Šebkem porazili ve finále americký tým.
Paralympijské hry v Londýně 2012 editovat
Psal se rok 2012, město Londýn a s ním spojené druhé Paralympijské hry. Drahonínský chtěl navázat na úspěch a obhájit 1. místo z Pekingu. Jeho fyzická i psychická příprava, kdy využil spolupráci sportovní psycholožky, směřovala pouze sem, do Londýna. Z kvalifikace byl postup do čtvrtfinále velmi snadný. Až tam přišlo překvapení, kdy Drahonínský prohrával se soupeřem z Itálie Fabiem Azzolini a teprve díky rozstřelu posledního šípu se mohl radovat z postupu do semifinále. Osmo Kinnunen, finalista z Pekingu, se stal soupeřem, jenž měl Drahonínskému zkomplikovat cestu do finále. Neúspěšně. Suverénní výkon českého lukostřelce nedal Finovi šanci k postupu. Na řadě byl Jeff Fabry. Drahonínský nezaregistroval před paralympiádou změnu pravidel, která zvýhodnila pozici Fabryho. Po napínavém boji a s velkým zklamáním zbyla na českého sportovce „pouze“ stříbrná medaile
Mistrovství světa v Bangkoku 2013 začalo kvalifikací, kdy český lukostřelec obsadil 5. místo, v semifinále narazil opět na Jeffa Fabryho, který se posunul do finálového boje. Drahonínský se postaral o třetí místo, kdy v konečném boji porazil Johna Cavanagha.
Rok 2014 - období rekordů editovat
Na Světovém poháru v českém městě Nové Město nad Metují se Drahonínský předvedl ve velkém stylu. Nejdříve v kvalifikaci vstřelil rekord 668 bodů z možných 720, který byl uznán rozhodčími jako světový a další den v setu proti Seong-Pyo An získal druhý rekord: 143 bodů z možných 150. Ve finále proti Johnu Cavanaghovi nezaváhal a odvezl si 1. místo. Rok 2014 byl pro Drahonínského a jeho rekordy napsaný, jak na míru. Ve švýcarském Notwillu uzavřel kvalifikaci s novým světovým rekordem 670 bodů, kdy postoupil rovnou do semifinále. Drahonínský zde nestačil na finského lukostřelce Antoniuse a vybojoval bronzovou medaili.
Rok 2015 editovat
V roce 2015 se český sportovec zúčastnil květnového Dutch Para Archery Tournament, kam odjel jako jediný zástupce České republiky. V Holandsku se mu dařilo skvěle a v nepříznivém počasí během kvalifikace se mu podařilo překonat jeho světový rekord a stanovil nové světové maximum na 674 bodů. V eliminační části turnaje si poradil ve čtvrtfinále s ruským reprezentantem a v semifinále vyřadil finského reprezentanta Jean Pierra Antoniose. Ve finále suverénním výkonem přestřílel italského reprezentanta Fabia Azzoliniho.
V červenci absoloval Drahonínský účast na WRT v Novém Městě nad Metují, kde překazil jeho vítězné tažení až Slovák Petr Kinik v semifinále, během kterého na střelnici panovaly velice špatné povětrnostní podmínky. Musel se spokojit pouze s bojem o bronz, v kterém po skvělém výkonu porazil finského reprezentanta Jean Pierra Antonia.
Náročné dny připravilo Mistrovství světa v německém Donaueschingenu. Drahonínský tu nezávodil jen jako jedinec, ale i v kategorii Mix Team a Team mužských družstev. V Mix Teamu, kde poprvé závodil společně s Šarkou Musilovou, se bohužel nedařilo, jak se očekávalo a po první části nekompromisně vypadly. V družstvu mužů platil Drahonínský za klíčového sportovce a leadra týmu, kdy se spolubojovníkúm nevedlo a v konečné fázi se dostaly pouze do boje o 3. a 4. místo. Závěrečné 4. místo bylo velkým zklamáním. Chuť si Drahonínský spravil v jeho disciplíně, kdy proti Jeanu Pierre Antoniosovi vstřelil nový světový rekord – 144 ze 150 možných bodů. Přes Fabia Azzoliniho přešel lehce do finále, kde porazil Johna Walkera a nejen, že vyhrál titul mistra světa, ale zajistil si přímou účast na Paralympijské hry do Rio de Janeira.
Rok 2016 editovat
Drahonínského příprava se nyní zaměřuje na sezónu 2016, kdy ho čeká Mistrovství Evropy ve Francii a Paralympijské hry v Rio de Janeiru.
Literatura editovat
Z Atén do Pekingu, Jiří Lacina, David Soeldner, 2009: Nakladatelství EPOCHA s.r.o., Kaprova 12, Praha 1
Z Pekingu do Londýna, David Soeldner, 2013: Nakladatelství EPOCHA s.r.o., Kaprova 12, Praha 1