Wikipedista:Kristýna Plischková/Pískoviště

Obrázek hradu Jenštejn přibližně z roku 1890, autor Jindřich Bubeníček

Hrad Jenštejn z jižního pohledu

Úvod

Hrad Jenštejn se nachází kousek na východ od Prahy ( Černého mostu) v stejnojmenné obci Jenštejn, která byla zřejmě založená společně s hradem. Věž zříceniny se vyvyšuje nad okolní rovinatou krajinu, takže je dnes využívaná jako rozhledna. Památkově chráněný objekt byl zpřístupněn veřejnosti po opravě v roce 1977. V současnosti je otevřená zřícenina i s věží a expozicí Oblastního muzea Praha-východ o tehdejším stylu života, dobových obrázků hradu a modelu.

Historie

První zmínka o hradu Jenštejn (německy Jenstein, též Jenzenstein nebo Genzenstein) pochází z roku 1341, kdy ho vlastnil Jenec z Janovic, pravděpodobně jeho stavitel. Jenec hrad pojmenoval po sobě Jenštejn ( = Jencestein = Jencův kámen). Předpokládá se, že byl hrad založen někdy ve třicátých letech 14. století. Z tohoto raného období hradu se zachovala pouze spodní část věže, tvořená pravidelným kvádříkovým zdivem a k němu přiléhající hradby. Roku 1368 koupil hrad notář královské komory Pavel z Vlašimi. Toto odvětví rodiny se brzy stalo rodinou z Jenštejna (převzali od nich i erb – dvě supí hlavy). Pavel z Vlašimi, bratr Pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, se v polovině 14. století začal psát jako Pavel z Jenštejna. Tento Pavel měl čtyři syny:  Martina, Pavla, Jana a Václava, kteří už dědili toto jméno. Jan z Jenštejna, než se stal Pražským arcibiskupem, trávil své mládí na hradě Jenštejn a po smrti jeho bratra Martina ho zdědil. Za svého života provedl rozsáhlou přestavbu celého hradu. Jan z Jenštejna byl významný vzdělanec, tudíš potřeboval z Jenštejna udělat reprezentativní sídlo. Přestavba odrážela význam a společenskou prestiž svého majitele. Věž nese dodnes znaky typické pro hrady královské huti – vedle profilace portálů je to záměrné užití štaufského bosovaného zdiva, pro především estetickou funkci. Jan měl ale brzy po rekonstrukci spory s Václavem IV., který na hrad zaútočil a potom mu ho odejmul. Král dal hrad svému oblíbenci, podkomořímu Zikmundovi Hullerovi.

V následujících desetiletích hrad vlastnilo mnoho majitelů (Oldřich z Černic z Kácova, Ctibor Čepec z Libiše, Jindřich z Cách, Jan Libický z Libic a další). V letech 1408–1414 na hradě údajně vyrůstal Prokop Holý. Od konce 16.století  byl ale hrad neobydlený a na počátku 17.st. byl dokonce označován jako pustý. V roce 1640 za třicetileté války byl hrad vypálen švédským vojskem. Až koncem 18.století byl hrad znovu obydlen a to několika chudými venkovskými rodinami, kde každá měla jedno podlaží. Takto to probíhalo až do počátku 20.století, tyto rodiny ale často zasahovaly do vnitřních prostor věže, které se tím velice poničily. Tyto zásahy byly odstraněny při novodobé rekonstrukci. Materiál rozpadajícího se hradu také využívaly okolní obyvatelé ke stavbě svých obydlí, což napomohlo rozkladu hradu.

Architektura

Hrad byl postaven na nízké pískovcové skále na konci údolí Vinořského potoka. Poloha hradu na otevřené krajině je z hlediska případné obrany velice nevýhodná, kvůli této lokalizaci byl hrad vodní, z jižní strany ho chránil rybník a z dalších stran mohutný vodní příkop, který je vytesaný do skály. Vytesání příkopu do kamene mělo výhodu, že se do něj nestahovaly vody z okolních rybníků na Vinořském potoce. Hladina rybníka byla tehdy podstatně rozlehlejší, takže voda byla schopna v případě nezbytné potřeby zatopit i hradní příkop. Dnes je příkop zastavěn domy. Původní podoba hradu byla konstrukcí bergfritového typu ( má tři základní prvky-věž, hradbu a obytnou část), které často reprezentovaly šlechtické rody po českých zemích.

Exteriér

Na hrad se vcházelo po padacím můstku, který vedl k bráně předhradí. Od tamtud se procházelo bránou v hlavní hradební zdi, která je dodnes zachovalá. Po schodech se tak došlo na nádvoří trojúhelníkovitého půdorysu, kde se na jižní straně nacházel palác (původně jednopatrový) a na protilehlé straně byly hospodářské budovy. Malé nádvoří obklopovala tři palácová křídla. Severní zmizelo prakticky beze stopy, protože skála pod ním byla z velké části odtěžena. Vedle paláce stojí okrouhlá věž, vyrůstající z kvadratického základu, která jako jediná stojí ještě dnes a měří 22m. Na ní u vstupu jsou tří pískovcové erby majitelů. Věž byla za Jana z Jenštejna navýšena, což je znát na navázání užší horní části na širší spodní. Tento přechod byl využit jako ochoz pro strážce, později byl upraven na krytou pavlač. Původní vstup byl až v prvním patře po padacím můstku, stále je to znatelné, ale v dnešní době se vstupuje z úrovně přízemí. Věž byla zastřešena kamennou helmicí se čtyřmi vikýři, zbytky zastřešení je možné vidět na starých rytinách (ještě na rytinách z 19. století jsou patrné).

Interiér

Za přestavby Jana z Jenštejna vznikla v druhém podlaží okrouhlé věže jeho soukromá kaple. Kaple kruhovitého půdorysu (který vychází z tvaru věže) je zaklenuta žebrovou klenbou s malým hladkým svorníkem uprostřed. Nachází se tam také malý pětiboký presbytář s pětipaprsčitou žebrovou klenbou a se stejným hladkým svorníkem, který je osvětlován úzkým lomeným okénkem.  Pod triumfálním obloukem, který má ze strany presbytáře jednoduché geometricky naznačené patky ale žádné hlavice, je kamenná mensa s arcibiskupovým osobním erbem. Až po novodobé rekonstrukci byl prostor kaple doplněn bustou arcibiskupa Jana z Jenštejna, nejvýznamnějšího majitele hradu, která je replikou té z triforia v katedrále sv. Víta na Pražském Hradě.

Ve spodní části věže jsou sklepní prostory, které zřejmě sloužily jako spíže a komory. Nad kaplí jsou ještě další dvě patra, do prvního z nich se vstupuje po úzkém točitém schodišti. Tam se teď nachází malá expozice archeologických nálezů. Výš, na teď už nezastřešené patro, se vstupuje po žebříku.

• 
  Presbytář v kapli s kamennou menzou zdobenou erbem Jana z Jenštejna a úzkým okénkem.
• 
  Půdorys původního hradu Jenštejn
• 
  Rytina z roku 1795, autor J. Farka. Je zde vidět dnes nedochovalá část kamenné střechy věže.
• 
  Půdorys kaple v druhém podlaží věže
• 
  Hrad Jenštejn
• 
  Žebrová klenba v kapli s hladkým svorníkem
• 
  Kamenná menza s erbem Jana z Jenštejna
• 
  Paprsčitá klenba presbytáře s hladkým svorníkem
• 
  Jednoduchá patka v kapli
• 
  Busta Jana z Jenštejna
• 
  Točité schodiště ve věži
• 
  Napojení zdiva a věže
• 
  Vstupní brána (v rekonstrukci)

Odkazy

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. 3. nezm. vyd., v Argu 1. V Praze: Argo, 1996, 318 s., [33] listů obr. příloh. ISBN 80-720-3014-0.

Depozitum: Depozitum Katolické teologické fakulty. Depozitum: Depozitum Katolické teologické fakulty [online]. [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: http://www.depozitum.cz/knihovny/pamatky/tiskclanek.php?id=c_6812

PÁTROVÁ, Karin a Andrea NĚMCOVÁ. Hrad jenštejn. Brandýs nad Labem: Oblastní muzeum Praha-východ, 2013. ISBN 978-80-904878-3-3.