Wikipedista:Kateřina Suchá/Pískoviště
Plasy – Santiniho přestavba editovat
Je dobře, že jste text rozšířila
- CHYBÍ ALE PROLINKOVÁNÍ, níže máte příklad.
- Máte tam hodně překlepy, i ve jménech, tak to zkontrolujte, až budete dělat prolinkování v rámci Wikipedie
- Také jsem upozorňovala, že máte rozšířit stávající text na Wikipedii.
- Popište fotografie
Práce Jana Blažeje Santiniho-Aichela na objektu plaského kláštera se datuje od počátku 18. století, kdy s ním nový opat Evžen Tyttl (později známý představený této budovy a v ní žijících cisterciáků) započal spolupráci. Santini už měl zkušenosti ze svých předchozích prací pro řeholní řády, přesto se rozhodl u tohoto projektu pro velkou změnu. Nestylizoval přestavbu do barokní gotiky, jak mu bylo zvykem (viz Sedlec u Kutné Hory nebo klášter v Kladrubech). Přestavba plaského kláštera v tehdejší době mnoha lidem vyrazila dech. Probíhala v letech 1711 – 1740. Hlavní zajímavostí kromě konventní architektury se stal propracovaný vodní systém čerpající z nedaleké řeky Střely a bažinaté půdy v jejím meandru.
Plán plaského kláštera editovat
Santiniho koncepce řešení plaského kláštera je ztvárněna v plánu, který dnes najdeme v klášterním archivu rakouského Zwettlu. Znázorňuje návrh klášterního kostela, konvent, prelaturu a její zahradu, velkou sýpku na východ od prelatury a menší kapli severně od prelatury. V plánu chybí rozsáhlý hospodářský dvůr.
Stavby zahrnuté v tomto plánu můžeme dělit na dva druhy – stavby ze staršího období, které byly zamýšleny Santinim jako přestavby či dostavby ( např. prelatura, velká sýpka) a nově vystavěné budovy. Z novostaveb byl realizován pouze konvent, na rozdíl od velkého klášterního kostela, osové kaple a přestavbě velké sýpky. Zamýšlená podoba prelatury nebyla dostavěna do navržené trojkřídlé podoby, pozměněn byl pouze vzhled zahrady, ke které přibyl ambit s osovým pavilonem.
Santiniho tehdejší dokumentace byla přechovávána v klášteře. Tento dokument se oproti plánu ve Zwettlu liší v několika drobnostech, například umístění hlavní brány, podoba menšího kostelíka v ose hlavní cesty a nezmíněná přestavba velké sýpky. Kostelík Panny Marie Růžencové měl být zachován ve své podobě z počátku 17. století.
Řešení přestavby
Santini ve svém plánu vycházel ze stavby prelatury arcibiskupského architekta Jeana Baptista Matheye, která se orientovala na celý komplex plaského kláštera. Tato budova je propojena s původní bazilikou díky osovému pootočení. Konventní kostel navržený Santinim navázal na osovou síť Matheyovy přestavby, a proto byl umístěn v prodloužení vstupního křídla prelatury směrem k jihozápadu, zatímco na jihovýchodní straně navazoval konvent. Kvůli tomuto kroku byla obětována středověká klášterní bazilika a posunuta novostavba konventu. Podle plánu ve Zwettlu byly osové vztahy chápány jako urbanistická chyba. Řešením této chyby mělo být zbourání severní poloviny sýpky a její následná symetrická dostavba. Santini plánoval umístit vstup do kláštera od jižní strany řeky Střely, i když dříve se brána nacházela na severní straně. Brána sloužila k propojení hlavní komunikace uvnitř kláštera. Směrem k západu byla situována hospodářská část klášterního areálu. V konventu se také nachází Santiniho oválné šnekové schodiště.
Výstavbu konventu realizoval M. O. Kondel (bývalý poddaný kláštera v Plasích). Konvent dnes slouží jako užitková budova.
Konventní chrám
Z architektonického hlediska hrály významnou roli návrhy kostelních novostaveb. Do konventního chrámu byly umožněny dva vstupy – jeden z tzv. „velké kapituly“ a jeden z ambitu v prvním patře. Kostel se do vnějšího prostoru otevíral dvěma portály. Velký portál se nacházel v ose jihozápadního průčelí a spojoval prostor s terasou před touto fasádou, druhý portál v čele levého ramene transeptu uprostřed severozápadní boční fasády. Velký chrám měl navržen půdorys ze tří ve styku se překrývajících řeckých křížů. Hloubkově oválný půdorys měl být zaklenut kupolemi, z nichž jen prostřední byla vyvýšena o tambur. Oba objekty byly architektonicky navrženy jako jeden celek. Dominantu chrámu tvořila stupňovitě se zdvíhající sestava kupolí chrámu, do níž byl připojena i kupole nad velkou kapitulou.
Interiér konventního chrámu se ve všech třech lodích dělí v rytmicky bohatých řadách dle půdorysných dimenzí a klenebních konstrukcí. Hlavní prostor je klenut třemi kupolemi, vyšší prostory klenuté zřejmě plackami. Prostory v bočních lodích se klenuly plackami, zatímco nižší pole měla být klenuta plochými kupolkami (podobně jako v Sedleckém klášteře). Různost jednotlivých prostorů zdůrazňovala bohatá stupnice režimu světla. Ramena transeptů a závěrová pole zdobily okosené kouty při čelních stěnách, které dekorovalo obložení zalamovanými pilastrovými srostlicemi. Nad tyto pilastry byly nejspíš připojeny oblamované přízední pásy klenby. Tento Santiniho návrh, který patřil mezi nejnáročnější, nebyl bohužel zrealizován.
Zahrada a sýpka
Další zrealizovanou částí podle Santiniho byla zahrada prelatury. Na návrh nedostavěné Matheyovy přestavby navazovala stavba ambitu, která byla dokončena pouze v jihozápadní polovině původního rozsahu. Zadní rameno tohoto ambitu zdobila dynamicky tvořená kaple (sala terrena). Levé křídlo prelatury na rozdíl od ambitů nebylo nikdy dostavěno – nahradil ho skleník na stejném místě. Pavilon je založen na příčně protáhlém půdorysu, jehož fasády vymezují římsko – dórské pilastry nesoucí redukované kladí. Typickým santiniovským prvkem jsou formy šambrán a suprafenester oken i portálů.
Sýpka (také navržená Matheyem) se nacházela za prelaturou a její levá polovina měla být zdemolována. Na jejím místě mělo být vystavěno symetricky ustupující křídlo, které se opakovalo na pravé polovině. Toto řešení může být označeno jako zbytečné (popřípadě luxusní) a bylo navrženo jen v půdorysném plánu, nikoliv v ideálním pohledu (nenachází se v něm také stavba se složitějším půdorysem –z doby gotiky bychom zde našli jen patrovou kapli, budova se třemi patry vznikla až v době baroka).
Původní půdorys přípomíná ideální pohled, díky kterému si můžeme docela věrně představit, jaké úmysly měl Santini spolu s opatem Tyttlem. Řešení plaského kláštera se velmi podobá kostelu v Mariánské Týnici, ale i jiným sakrálním stavbám navrženými Santinim.
Prostorný půdorys plaského opatství zabírá plochu okolo barokně upravené (původně románské) baziliky, které zůstala její správná orientace. Tímto se odlišuje od dalších raně i vrcholně barokních budov, které mají jiné schéma. Čtyřkřídlý konvent je s klášterním chrámem spojen hranou na jižní straně. K této části budovy patří další samostatné křídlo, umístěné na jihozápadní straně (sloužilo jako infirmarium).
Schodiště
Jan Blažej Santini-Aichel v areálu plaského kláštera navrhl také čtyři samonosná schodiště. Dvě z nich se nacházela v exteriéru (a sice v rajském dvoře, konkrétně v jeho rizalitech, byla trojramenná) a další dvě v interiéru (vedla z přízemního prostoru na půdu kláštera). U exteriérových schodišť bychom našli Santinim navržená zrcadla (neboli barokní bazény), která sloužila ke kontrole vody v základové části objektu.
Ostatní umělci
Santini pracoval na mnoha cisterciáckých klášterech, nebyl však jediným umělcem, který se podílel na přestavbě plaského kláštera. Jakub Antonín Pink, František Antonín Müller a Josef Kramolín se podíleli na obrazech a freskách. Budovu konventu dokončil Kilián Ignác Dietzenhofer. Kilián Ignác Dietzenhofer se vyučil na malostranském gymnáziu, mnoho zkušeností načerpal také ze své osmileté cesty po Rakousku a okolí, kde studoval stavby mnoha barokních architektů. Když se v roce 1715 vrátil do rodné země, pomáhal svému otci. Kromě plaského kláštera po Santinim převzal dostavbu kláštera v Kladrubech u Střibra. Mezi jeho samostatné práce patří například zahradní domek v Královské zahradě na Pražském hradě a podílel se barokizaci gotických chrámů i občanských staveb.
Použitá literatura:
Umělecké památky Čech (P-Š), svazek třetí – Emanuel Poche (1977-1982), vydala Academia v roce 1980, počet stran: 538
Soupis památek českých - Antonín Podlaha, vydáno v roce 1912
Santini - Vladimír Kunc, Stanislav Růžička (2014), vydalo Video-foto-Kunc, počet stran: 168
http://www.klaster-plasy.cz/?Dejiny
http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/architekt-a-stavitel-kilian-ignac-dienzenhofer-1689-1751/
