Wikipedista:Jiny333/Kognitivní svoboda
Kognitivní svoboda, neboli „právo na mentální sebeurčení“, je svoboda jednotlivce ovládat své vlastní mentální procesy, kognici a vědomí. Je argumentováno, že kognitivní svoboda je rozšířením základního lidského práva na svobodu myšlení a zároveň principem, na němž toto právo stojí.[1][2][3][4][5][6][7][8]
Ačkoli se jedná o relativně nedávno definovaný pojem, mnozí teoretici považují kognitivní svobodu za stále důležitější, protože technologický pokrok v neurovědách umožňuje stále širší možnosti přímého ovlivňování vědomí.
- ↑ MILL, John Stuart. On Liberty. [s.l.]: [s.n.], 1859.
- ↑ BOIRE, Richard Glen. On Cognitive Liberty (Part I). Journal of Cognitive Liberties. 1999. Dostupné online.
- ↑ BOIRE, Richard Glen. On Cognitive Liberty (Part II). Journal of Cognitive Liberties. 2000. Dostupné online.
- ↑ BOIRE, Richard Glen. On Cognitive Liberty (Part III). Journal of Cognitive Liberties. 2000. Dostupné online.
- ↑ BOIRE, Richard Glen. John Stuart Mill and the Liberty of Inebriation. The Independent Review. 2002, s. 253-258. Dostupné online.
- ↑ SENTENTIA, Wrye. Neuroethical Considerations: Cognitive Liberty and Converging Technologies for Improving Human Cognition. Annals of the New York Academy of Sciences. 2004, s. 221–8. DOI 10.1196/annals.1305.014. PMID 15194617. S2CID 44354219. Bibcode 2004NYASA1013..221S.
- ↑ WATERMAN, Daniel. Entheogens, Society & Law: Towards a Politics of Consciousness, Autonomy and Responsibility. Redakce Hardison Casey William. [s.l.]: Melrose Books, 2013. ISBN 9781908645616. S. 18.
- ↑ BUBLITZ, Jan Christoph; MERKEL, REINHARD. Crime Against Minds: On Mental Manipulations, Harms and a Human Right to Mental Self-Determination. Criminal Law and Philosophy. 2014, s. 61. DOI 10.1007/s11572-012-9172-y. S2CID 144449130.
[[Kategorie:Transhumanismus]] [[Kategorie:Halucinogeny]] [[Kategorie:Lékařská etika]] [[Kategorie:Identitární politika]] [[Kategorie:Lidská práva]] [[Kategorie:Občanská práva]] [[Kategorie:Psychoaktivní látky]]