Wikipedista:Jakubdrastich2/Pískoviště8

Zajatí Navahové během indiánských válek

Ranč Skinwalker

Ranč Skinwalker

Ranč Skinwalker, Spojené státy americké

Ranč Skinwalker (anglicky Skinwalker Ranch), také známý podle posledního bývalého vlastníka Terryho Shermana jako Shermanův ranč (anglicky Sherman Ranch), je téměř 2 km² velký pozemek rozléhající se v okrese Uintah County v Utahu. Název ranče je odvozen od anglického pojmenování pro navažského čaroděje — skinwalkera, který podle indiánské legendy disponuje schopností na sebe brát zvířecí podobu. Místo se stalo veřejně známým kvůli paranormálním jevům a nehodám, které zde proběhly. Vzhledem k tomu, že se abnormality v oblasti nepodařilo doposud racionálně objasnit, tak mnozí zastávají názor, že za nimi stojí právě skinwalkerové, UFO či jiná nadpřirozená síla.

Původní obyvatelé

Před příchodem Evropanů na americký kontinent plochu, kde se ranč v nynější době rozléhá, obýval indiánský kmen Ute společně s kmenem Navahů, přičemž oba kmeny si nárokovaly oblast za svou a jejich ostré soužití bylo doprovázeno četnými spory, které mnohokrát vedly k násilí. Navahové masivně expandovali a z oblastí příslušníky druhého kmene vyháněli či zotročovali. Navahy potkal podobný osud, když na západ ve 40. letech 19. století začali pronikat Američané, kteří je roku 1864 z území definitivně vyhnali a nuceně přemístili do rezervace Fort Summer v Novém Mexiku. Tam žili v nevyhovujících podmínkách — v rezervaci byla znečištěná pitná voda a s tím rozšířené nemoci v důsledku, kterých mnohokrát umírali. Během těchto útrap v rezervaci se o mnohých členech kmene říkalo, že se proměnili ve skinwalkery, aby unikli hrůzným podmínkám. Po čtyřech letech vláda Spojených států připustila, že udělala chybu a dovolila se kmenu vrátit do jejich domoviny, která se již v této době nachází v oblasti označované jako Čtyři rohy (anglicky Four Corners).

Jakmile se Navahové vrátili zpátky, jejich podmínky se zlepšily, ale obávaní skinwalkeři, které obviňovali z útěku z rezervace, měli být stále mezi nimi a údajně přinášeli kmeni neštěstí. Členové kmene se tedy začali navzájem obviňovat z čarodějnictví a započal jakýsi „lov skinwalkerů“, který bývá označován jako Navajo Witch Purge. Pokud byl někdo považován za skinwalkera, členové kmenu ho usmrtili. O život mělo takhle přijít asi 40 domnělých čarodějů. Od jejich poprav si Indiáni slibovali navrácení harmonie a rovnováhy. Členové kmene Ute však věří, že ve skutečnosti Navahové čaroděje nezabíjeli, nýbrž je jako mstu posílali na jejich území v okolí, kde ranč bude později vybudován. Bytosti zde mají trýznit místní obyvatele a zvěř černou magií. Z tohoto důvodu se nikdo z Uteů v blízkosti ranče nepohybuje a drží se dál. Uteové skinwalkery popisovali jako vyšší tmavě ochlupené humanoidní postavy, které vynikaly svou rychlostí se pohybovat. Mají neobvykle velké oči, které jsou „uhelně červené“, které působí lidsky, přestože mohou být zrovna ve zvířecí podobě. Jiní členové kmene zas uvedli, že skinwalkeři vypadají jako lidé s psími hlavami a pokuřují tabák.

Rodina Myersových

Prvními osadníky v této oblasti byla rodina Myersových, která zde usadila roku 1905 a začala s budováním několika menších budov, které se staly základem pro ranč. Později byla původní usedlost opuštěna a Myersovi si nechali postavit nový domov na východní straně ranče. Tam se následně zabydlel Kenneth John Myers s jeho manželkou Edith Myersová až do roku 1987. Během této doby někteří jejich sousedé hlásili zprávy o zvláštních událostech nicméně samotní Myersovi nikdy žádnou zvláštnost nenahlásili nebo nespatřili.

V padesátých letech a dalších desetiletích byla policie v okrsku zahlcena stovkami zpráv o pozorování neidentifikovaných létajících objektů. Zajímavostí je, že nejednalo o první svědectví neznámých předmětů na obloze, ale podobná tvrzení zaznamenali v 17. století ve svých zápisních i Španělé, kteří v nedaleké oblasti pánve Uinta viděli na noční obloze jakási „plavidla“. Popis předmětů na obloze se různil. Do hlášení se zahrnovala letadla o velikosti fotbalového hřiště, podivné ohnivé koule a zářící zelená světla. Ta byla popsána jako buď jako kulaté, oválné či trojúhelníkové. V sedmdesátých letech přijímala dálniční hlídka tolik svědectví o UFO, že vojáci už přestali vyplňovat hlášení o incidentech. Ve stejné době místní farmáři hlásili brutální mrzačení dobytka.

Rodina Shermanových

Poté, co Myersovi v roce 1987 ranč opustili, zůstal až do roku 1994 neosídlený, než usedlost koupili manželé Terry a Gwen Shermanovi. Pár se zde nastěhoval se svými dětmi a hospodářskými zvířaty. Zde zjistili, že předchozí majitelé z neznámých důvodů umístili zámky na všechny okna i dveře, včetně těch uvnitř domu. K jejich překvapení dokonce i kuchyňské skříňky měly šrouby, aby nešly otevřít. A na obou koncích domu byly do země zabodnuty železné kolíky s řetězy, z čehož Sherman usoudil, že Myersovi měli agresivní hlídací psy, ale zda skutečně nějaké měli, se neví. Uzamčená okna a dveře si vysvětloval tak, že Myersovi museli být paranoidní a potrpěli si na svou bezpečnost.

Hned v den, kdy se rodina na ranč přistěhovala se jim přihodil první incident. Shermanovi vykládali věci z vozidla, když v tom v dálce zahlédli velké zvíře podobající se vlku nebo kojotovi, které se brzy přiblížilo až k ohradě s dobytkem. Stádo rozrušeného dobytka uteklo na druhý konec výběhu, přičemž u jeho plotu zůstalo stát pouze jedno tele. Shermanovi zpočátku měli za to, že zvíře je neškodné, neboť se chovalo klidně a nevrčelo po nich. V tomto domnění Sherman a jeho manželka zavolali i své děti, aby se přišli na zvláštního tvora podívat. Ten se však během chvilky opět s abnormální rychlostí rozběhl k plotu, kde stálo tele, zakousl ho a snažil se ho celé protáhnout ohradními mřížemi. V reakci na to začal Sherman se svým synem tvora surově mlátit, aby tele pustil, avšak bezúspěšně, tudíž se rozhodl sáhnout pro zbraň, kterou mu donesl jeho další syn. Sherman na zvíře dvakrát vystřelil revolverem s náboji .357 Magnum. Po výstřelech zvíře tele pustilo, avšak neuteklo, jen klidně stálo a pozorovalo šokovaného Shermana. Ten neváhal a opět vystřelil, přičemž zvíře odklusalo pryč. Muži poté zvíře stopovali asi kilometr a půl, než jeho stopy náhle zmizely. Zvláštní je také fakt, že během stopování nebyla přítomna na šlápotách žádná krev či jiné známky poranění navzdory tomu, že si byl Sherman jist, že zvíře několikrát zasáhl.

O několik týdnů později se vracela Gwen autem na ranč. Když se už blížila domů, narazila na vlka, kterého popsala jako netypicky obrovského, jeho záda dosahovala po horní část okna jejího vozidla a měl mít „lidské oči“. Velkého vlka doprovázelo zvíře podobné psovi a nedokázala ho identifikovat. Byla si však jistá, že se jednalo o jiné zvíře, než které usmrtilo jejich tele první den na ranči. Tvorům ujela. Po těchto dvou událostech si šli Shermanovi ohledně zvířat stěžovat na úřad, kde jim bylo sděleno, že vlci v oblastí nežijí přes 70 let a musí se jednat o kojoty.

Během následujících dvou let Shermanovi i jejich sousedé hlásili, že v oblasti viděli řadu podivných zvířat. Mezi ně patřily různobarevné ptáky, kteří původně v regionu nežijí a vysoká tmavá zvířata připomínající bigfoota. Často také vídali podivná světla a létající objekty na obloze, které se podobaly svědectvím z 50. až 70. let. Den poté se stávalo, že jim nebo sousedům umíral, mizel či mrzačil dobytek. Jedna z mrtvých krav měla zvláštní otvor v levé oční bulvě, jinak byla nedotčena. Další byla nalezena s podobná, otvorem také v levém oku, ale měla i další otvor, asi 15 centimetrů široký a 3 centimetry hluboký, v oblasti konečníku. Poslední z mnoha krav viděl Shermanův syn naživu ještě pět minut před svou smrtí. Měla téměř 50 centimetrů hlubokou ránu vyčnívající opět z konečníku a zasahující až do žaludku. Ve všech třech případech nebyla nalezena žádná stopa po krvi nebo predátorech. Na místě byl cítit specifický chemický zápach.

Mimo jevů na obloze a úhynu dobytka si lidé v oblasti stěžovali na hlasité zvuky a „nelidské“ hlasy promlouvající mezi sebou nesrozumitelným jazykem, ty měly znít „tlumeně“, jakoby vycházely z pod půdy. Samotní Shermanovi ještě zpozorovali samovolné pohybování a mizení předmětů, tzv. poltergeist.

Poslední kapka nastala jednoho večera v květnu 1996, kdy byl Sherman venčil své tři psy. Během venčení zpozoroval, že v poli poblíž farmářského domu levituje jakási zářící modrá koule a poručil svým psům, aby ji pronásledovali. Shermanovi psi po kouli zuřivě štěkali a pronásledovali ji až do křovin, ve kterých psi i koule zmizeli. Sherman potom už jen slyšel jejich kňučení, a když na ně volal, nereagovali. Následující rána se vydal psy hledat a nedaleko křoví našel jen tři kulaté popálené kusy masa. Psi už nikdy nebyli viděni. Po tomto incidentu se Shermanovi rozhodli o událostech posledních dvou let veřejně promluvit. První zpráva o podivných a neobvyklých událostech se objevila v novinách Deseret News v Salt Lake City, zanedlouho na to v týdeníku Las Vegas Mercury jako série článků novináře George Knappa. Po zveřejnění v novinách nabídl Robert Bigelow, milionář a nadšenec do ufologie, rodině Shermanů, že pozemek odkoupí za 200 000 amerických dolarů. Ti jeho nabídku přijali a Bigelow zde započal rozsáhlý výzkum.