Wikipedie

FilHru

Připojil(a) se dne 21. 5. 2024

[1] [2] [3][4][5][6][7][8][9][10][11][12][13][14][15][16][17][18][19][20][21][22][23][24][25][26][27][28][29][30][31][32][33][34][35][36][37][38][39][40][41][42][43][44][45][46][47][48][49][50][51][52][53][54][55][56][57][58][59][60][61][62][63][64][65][66][67][68][69][70][71][72][73][74][75][76][77][78][79][80][81][82][83][84][85][86][87][88][89][90][91][92][93][94][95][96][97][98][99][100][101][102][103][104][105][106][107][108][109][110][111][112][113][114]

  1. ↑ ANDERSON, Charles E. Lithium in Plants. Příprava vydání Ricardo O. Bach, Vincent S. Gallicchio. New York, NY: Springer Dostupné online. ISBN 978-1-4612-3324-4. DOI 10.1007/978-1-4612-3324-4_3. S. 25–46. (anglicky) DOI: 10.1007/978-1-4612-3324-4_3. 
  2. ↑ SHAHZAD, Babar; TANVEER, Mohsin; HASSAN, Waseem. Lithium toxicity in plants: Reasons, mechanisms and remediation possibilities – A review. Plant Physiology and Biochemistry. 2016-10, roč. 107, s. 104–115. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 0981-9428. DOI 10.1016/j.plaphy.2016.05.034. 
  3. ↑ MACHADO‐VIEIRA, Rodrigo; MANJI, Husseini K; ZARATE JR, Carlos A. The role of lithium in the treatment of bipolar disorder: convergent evidence for neurotrophic effects as a unifying hypothesis. Bipolar Disorders. 2009-06, roč. 11, čís. s2, s. 92–109. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1398-5647. DOI 10.1111/j.1399-5618.2009.00714.x. (anglicky) 
  4. ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Serotoninový syndrom – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ TOMANDL, Josef. Základy lékařské chemie a biochemie. Brno: Masarykova univerzita, 2014. ISBN 978-80-210-6973-2.. 
  6. ↑ Antacida – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ Transport sodíku v ledvinách – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ Akční potenciál (biofyzika) – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ ROAT-MALONE, Rosette M. Bioinorganic chemistry: a short course. 2nd ed. vyd. Hoboken, N.J: Wiley-Interscience 501 s. Dostupné online. ISBN 978-0-471-76113-6. OCLC 126230917 OCLC: ocn126230917. 
  10. ↑ HALL, John E. Guyton and Hall textbook of medical physiology. 13th edition. vyd. Philadelphia, PA: Elsevier 1145 s. ISBN 978-1-4557-7005-2. 
  11. ↑ Sodno-draselná pumpa – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  12. ↑ ČÍŽKOVÁ, Silvia. Hořčík a jeho význam ve výživě [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2009 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ LEE, Y. H.; BROWN, M. R. Proceedings: Effect of nutrient limitation on sporulation of Bacillus stearothermophillus. The Journal of Pharmacy and Pharmacology. 1975-12, roč. 27 Suppl?-2, s. 22P. PMID: 2695. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 0022-3573. PMID 2695. 
  14. ↑ Hořčík – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ Metalloprotein. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1201967549. 
  16. ↑ POTTER, J. D.; ROBERTSON, S. P.; JOHNSON, J. D. Magnesium and the regulation of muscle contraction. Federation proceedings. 1981, roč. 40, čís. 10, s. 2653-2656. Dostupné online. 
  17. ↑ Chlorofyl. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 22433251. 
  18. ↑ Bioinorganic chemistry. Příprava vydání Ivano Bertini. Mill Valley, Calif: University Science Books 611 s. ISBN 978-0-935702-57-6. 
  19. ↑ Schránka. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 23702753. 
  20. ↑ Hydroxylapatit. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 23698761. 
  21. ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Druzí poslové – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  22. ↑ Kalcium – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  23. ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Vitamin D – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  24. ↑ TIDOW, Henning; NISSEN, Poul. Structural diversity of calmodulin binding to its target sites. The FEBS Journal. 2013-11, roč. 280, čís. 21, s. 5551–5565. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1742-464X. DOI 10.1111/febs.12296. (anglicky) 
  25. ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Iontové pumpy – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  26. ↑ CHATAL, Jean-François; ROUZET, François; HADDAD, Ferid. Story of Rubidium-82 and Advantages for Myocardial Perfusion PET Imaging. Frontiers in Medicine. 2015-09-11, roč. 2. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 2296-858X. DOI 10.3389/fmed.2015.00065. PMID 26442267. 
  27. ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. PET – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  28. ↑ PORS NIELSEN, S. The biological role of strontium. Bone. 2004-09, roč. 35, čís. 3, s. 583–588. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.bone.2004.04.026. (anglicky) 
  29. ↑ Radionuklid – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  30. ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Baryum – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  31. ↑ CHITAMBAR, Christopher R. Gallium and its competing roles with iron in biological systems. Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Molecular Cell Research. 2016-08, roč. 1863, čís. 8, s. 2044–2053. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.bbamcr.2016.04.027. (anglicky) 
  32. ↑ LI, Long; XU, Guang; SHAO, Hua. Analysis of Blood Concentrations of Zinc, Germanium, and Lead and Relevant Environmental Factors in a Population Sample from Shandong Province, China. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2017-02-24, roč. 14, čís. 3, s. 227. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1660-4601. DOI 10.3390/ijerph14030227. PMID 28245579. (anglicky) 
  33. ↑ LUO, Xiao; SUN, Jiaxue; KONG, Deshenyue. The role of germanium in diseases: exploring its important biological effects. Journal of Translational Medicine. 2023-11-08, roč. 21, čís. 1. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1479-5876. DOI 10.1186/s12967-023-04643-0. (anglicky) 
  34. ↑ NK buňka. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 23034359. 
  35. ↑ KHAIRUL, Islam; WANG, Qian Qian; JIANG, Yu Han. Metabolism, toxicity and anticancer activities of arsenic compounds. Oncotarget. 2017-04-04, roč. 8, čís. 14, s. 23905–23926. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1949-2553. DOI 10.18632/oncotarget.14733. PMID 28108741. (anglicky) 
  36. ↑ PLATANIAS, Leonidas C. Biological Responses to Arsenic Compounds. Journal of Biological Chemistry. 2009-07, roč. 284, čís. 28, s. 18583–18587. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1074/jbc.R900003200. (anglicky) 
  37. ↑ RAO, Chinthalapally V.; PAL, Sanya; MOHAMMED, Altaf. Biological effects and epidemiological consequences of arsenic exposure, and reagents that can ameliorate arsenic damage in vivo. Oncotarget. 2017-08-22, roč. 8, čís. 34, s. 57605–57621. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1949-2553. DOI 10.18632/oncotarget.17745. (anglicky) 
  38. ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Arsen – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  39. ↑ Selen – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  40. ↑ Tietz textbook of clinical chemistry and molecular diagnostics. Příprava vydání Carl A. Burtis, Edward R. Ashwood, David E. Bruns, Norbert W. Tietz. 5th ed. vyd. St. Louis, Mo: Saunders 2 s. ISBN 978-1-4160-6164-9. 
  41. ↑ SOBOLEV, O.; GUTYJ, B.; PETRYSHAK, R. Biological role of selenium in the organism of animals and humans. Ukrainian Journal of Ecology. 2018-03-07, roč. 8, čís. 1, s. 654–665. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 2520-2138. DOI 10.15421/2018_263. 
  42. ↑ Iodothyronine deiodinase. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1213127433. 
  43. ↑ GENCHI, Giuseppe; LAURIA, Graziantonio; CATALANO, Alessia. Biological Activity of Selenium and Its Impact on Human Health. International Journal of Molecular Sciences. 2023-01-30, roč. 24, čís. 3, s. 2633. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1422-0067. DOI 10.3390/ijms24032633. PMID 36768955. (anglicky) 
  44. ↑ LAI, Ziyang; HE, Mengchang; LIN, Chunye. Interactions of antimony with biomolecules and its effects on human health. Ecotoxicology and Environmental Safety. 2022-03, roč. 233, s. 113317. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.ecoenv.2022.113317. (anglicky) 
  45. ↑ VÁVROVÁ, Silvia; STRUHÁRŇANSKÁ, Eva; TURŇA, Ján. Tellurium: A Rare Element with Influence on Prokaryotic and Eukaryotic Biological Systems. International Journal of Molecular Sciences. 2021-05-31, roč. 22, čís. 11, s. 5924. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1422-0067. DOI 10.3390/ijms22115924. PMID 34072929. (anglicky) 
  46. ↑ KEMNIC, Tyler R.; COLEMAN, Meghan. Thallium Toxicity. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing Dostupné online. PMID: 30020612. 
  47. ↑ COLLIN, M Samuel; VENKATRAMAN, Senthil Kumar; VIJAYAKUMAR, Naveensubramaniam. Bioaccumulation of lead (Pb) and its effects on human: A review. Journal of Hazardous Materials Advances. 2022-08, roč. 7, s. 100094. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.hazadv.2022.100094. (anglicky) 
  48. ↑ Teorie oxidačního stresu – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  49. ↑ ROSÁRIO, Jânia dos Santos; MOREIRA, Fábio Henrique; ROSA, Lara Hewilin Fernandes. Biological Activities of Bismuth Compounds: An Overview of the New Findings and the Old Challenges Not Yet Overcome. Molecules. 2023-08-07, roč. 28, čís. 15, s. 5921. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1420-3049. DOI 10.3390/molecules28155921. (anglicky) 
  50. ↑ CABRAL-ROMERO, Claudio; HERNANDEZ-DELGADILLO, Rene; VELASCO-ARIAS. Bismuth oxide aqueous colloidal nanoparticles inhibit Candida albicans growth and biofilm formation. International Journal of Nanomedicine. 2013-04, s. 1645. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1178-2013. DOI 10.2147/IJN.S38708. (anglicky) 
  51. ↑ Bioinorganic chemistry. Příprava vydání E. Bill. Berlin ; New York: Springer-Verlag 199 s. (Structure and bonding). ISBN 978-3-540-54261-2, ISBN 978-0-387-54261-4. 
  52. ↑ BRAITBARD, Ori; MEKER, Sigalit; STOLAROV, Maya. Abstract 5496: ‘Salan’ titanium(IV) complexes: A new class of anti-cancer agents.. Cancer Research. 2013-04-15, roč. 73, čís. 8_Supplement, s. 5496–5496. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 0008-5472. DOI 10.1158/1538-7445.AM2013-5496. (anglicky) 
  53. ↑ TREVIÑO, Samuel; DÍAZ, Alfonso; SÁNCHEZ-LARA, Eduardo. Vanadium in Biological Action: Chemical, Pharmacological Aspects, and Metabolic Implications in Diabetes Mellitus. Biological Trace Element Research. 2019-03, roč. 188, čís. 1, s. 68–98. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 0163-4984. DOI 10.1007/s12011-018-1540-6. (anglicky) 
  54. ↑ Toxicological Profile for Vanadium. Atlanta (GA): Agency for Toxic Substances and Disease Registry (US) (Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR) Toxicological Profiles). Dostupné online. PMID: 37262203. 
  55. ↑ Vanadium bromoperoxidase. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1187396788. 
  56. ↑ Vanadium nitrogenase. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1163037548. 
  57. ↑ WEBB, D. A. Observations On the Blood of Certain Ascidians, with Special Reference to the Biochemistry of Vanadium. Journal of Experimental Biology. 1939-10-01, roč. 16, čís. 4, s. 499–523. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 0022-0949. DOI 10.1242/jeb.16.4.499. (anglicky) 
  58. ↑ REIF, Brandon M.; MURRAY, Brian P. Chromium Toxicity. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing Dostupné online. PMID: 38261677. 
  59. ↑ DESMARIAS, Thomas Liborio; COSTA, Max. Mechanisms of chromium-induced toxicity. Current Opinion in Toxicology. 2019-04, roč. 14, s. 1–7. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.cotox.2019.05.003. (anglicky) 
  60. ↑ VINCENT, John B. Elucidating a Biological Role for Chromium at a Molecular Level. Accounts of Chemical Research. 2000-07-01, roč. 33, čís. 7, s. 503–510. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 0001-4842. DOI 10.1021/ar990073r. (anglicky) 
  61. ↑ Mangan – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  62. ↑ EVANS, Garrett R.; MASULLO, Lawrence N. Manganese Toxicity. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing Dostupné online. PMID: 32809738. 
  63. ↑ NAJAFPOUR, Mohammad Mahdi; ZAHARIEVA, Ivelina; ZAND, Zahra. Water-oxidizing complex in Photosystem II: Its structure and relation to manganese-oxide based catalysts. Coordination Chemistry Reviews. 2020-05, roč. 409, s. 213183. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.ccr.2020.213183. (anglicky) 
  64. ↑ Superoxide dismutase. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1220031742. 
  65. ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Železo – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  66. ↑ GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. [s.l.]: Galén, 2005. ISBN 80-7262-311-7. 
  67. ↑ Železo [online]. Biochemický ústav LF MU, 30.05.2024 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  68. ↑ World Health Organization (WHO). www.who.int [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ Anémie – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  70. ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Hemoglobin a jeho deriváty (1. LF UK, VL, Praktická cvičení z biochemie) – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  71. ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Feritin – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  72. ↑ Transferin – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  73. ↑ CHEN, Richard J.; LEE, Vincent R. Cobalt Toxicity. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing Dostupné online. PMID: 36508548. 
  74. ↑ Poruchy metabolismu kobalaminu – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  75. ↑ PETERS, John W.; SCHUT, Gerrit J.; BOYD, Eric S. [FeFe]- and [NiFe]-hydrogenase diversity, mechanism, and maturation. Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Molecular Cell Research. 2015-06, roč. 1853, čís. 6, s. 1350–1369. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.bbamcr.2014.11.021. (anglicky) 
  76. ↑ Helicobacter pylori: physiology and genetics. Příprava vydání Harry L. T. Mobley, George L. Mendz, Stuart L. Hazell. Washington, DC: ASM Press 608 s. ISBN 978-1-55581-213-3. 
  77. ↑ BECHNÁ, Klára. Měď a její pato/fyziologický význam v lidském organismu [online]. Hradec Králové: Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakologie a toxikologie, 2013 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  78. ↑ LI, Hairui; TOH, Pei Zhen; TAN, Jia Yao. Selected Biomarkers Revealed Potential Skin Toxicity Caused by Certain Copper Compounds. Scientific Reports. 2016-11-28, roč. 6, čís. 1. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/srep37664. PMID 27892491. (anglicky) 
  79. ↑ ZHANG, Zilong; WEICHENTHAL, Scott; KWONG, Jeffrey C. A Population-Based Cohort Study of Respiratory Disease and Long-Term Exposure to Iron and Copper in Fine Particulate Air Pollution and Their Combined Impact on Reactive Oxygen Species Generation in Human Lungs. Environmental Science & Technology. 2021-03-16, roč. 55, čís. 6, s. 3807–3818. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 0013-936X. DOI 10.1021/acs.est.0c05931. (anglicky) 
  80. ↑ ROYER, Amor; SHARMAN, Tariq. Copper Toxicity. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing Dostupné online. PMID: 32491388. 
  81. ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Ceruloplazmin – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  82. ↑ COSTA, Maria Inês; SARMENTO-RIBEIRO, Ana Bela; GONÇALVES, Ana Cristina. Zinc: From Biological Functions to Therapeutic Potential. International Journal of Molecular Sciences. 2023-03-02, roč. 24, čís. 5, s. 4822. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1422-0067. DOI 10.3390/ijms24054822. PMID 36902254. (anglicky) 
  83. ↑ FOSMIRE, Gj. Zinc toxicity. The American Journal of Clinical Nutrition. 1990-02, roč. 51, čís. 2, s. 225–227. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1093/ajcn/51.2.225. (anglicky) 
  84. ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Zinek – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  85. ↑ LI, Xinxin; HAN, Mengzhen; ZHANG, Hongwei. Structures and biological functions of zinc finger proteins and their roles in hepatocellular carcinoma. Biomarker Research. 2022-12, roč. 10, čís. 1. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 2050-7771. DOI 10.1186/s40364-021-00345-1. (anglicky) 
  86. ↑ MENDEL, Ralf R.; BITTNER, Florian. Cell biology of molybdenum. Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Molecular Cell Research. 2006-07, roč. 1763, čís. 7, s. 621–635. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.bbamcr.2006.03.013. (anglicky) 
  87. ↑ NOVOTNY, Janet A. Molybdenum Nutriture in Humans. Journal of Evidence-Based Complementary & Alternative Medicine. 2011-10, roč. 16, čís. 3, s. 164–168. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 2156-5872. DOI 10.1177/2156587211406732. (anglicky) 
  88. ↑ NOVOTNY, Janet A; PETERSON, Catherine A. Molybdenum. Advances in Nutrition. 2018-05, roč. 9, čís. 3, s. 272–273. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1093/advances/nmx001. PMID 29767695. (anglicky) 
  89. ↑ Transition Metal Sulfur Chemistry: Biological and Industrial Significance. Příprava vydání Edward I. Stiefel, Kazuko Matsumoto. Svazek 653. Washington, DC: American Chemical Society (ACS Symposium Series). Dostupné online. ISBN 978-0-8412-3476-5, ISBN 978-0-8412-1602-0. DOI 10.1021/bk-1996-0653. (anglicky) DOI: 10.1021/bk-1996-0653. 
  90. ↑ FENG, Changjian; TOLLIN, Gordon; ENEMARK, John H. Sulfite oxidizing enzymes. Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Proteins and Proteomics. 2007-05, roč. 1774, čís. 5, s. 527–539. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.bbapap.2007.03.006. PMID 17459792. (anglicky) 
  91. ↑ SHUKLA, S.K.; MANNI, G.B.; CIPRIANI, C. Technetium in biology and medicine. Inorganica Chimica Acta. 1984-05, roč. 92, čís. 1, s. 83–88. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/S0020-1693(00)80071-7. (anglicky) 
  92. ↑ BOSCHI, Alessandra; UCCELLI, Licia; MARTINI, Petra. A Picture of Modern Tc-99m Radiopharmaceuticals: Production, Chemistry, and Applications in Molecular Imaging. Applied Sciences. 2019-06-21, roč. 9, čís. 12, s. 2526. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 2076-3417. DOI 10.3390/app9122526. (anglicky) 
  93. ↑ KRUSZYNA, Harriet; KRUSZYNA, Robert; HURST, Jeffrey. Toxicology and pharmacology of some ruthenium compounds: Vascular smooth muscle relaxation by nitrosyl derivatives of ruthenium and iridium. Journal of Toxicology and Environmental Health. 1980-07, roč. 6, čís. 4, s. 757–773. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 0098-4108. DOI 10.1080/15287398009529895. (anglicky) 
  94. ↑ BRABEC, Viktor; KASPARKOVA, Jana. Ruthenium coordination compounds of biological and biomedical significance. DNA binding agents. Coordination Chemistry Reviews. 2018-12, roč. 376, s. 75–94. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.ccr.2018.07.012. (anglicky) 
  95. ↑ BREWSTER, Richard C.; KLEMENCIC, Eva; JARVIS, Amanda G. Palladium in biological media: Can the synthetic chemist's most versatile transition metal become a powerful biological tool?. Journal of Inorganic Biochemistry. 2021-02, roč. 215, s. 111317. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.jinorgbio.2020.111317. (anglicky) 
  96. ↑ BETTS, Harley D; WHITEHEAD, Carole; HARRIS, Hugh H. Silver in biology and medicine: opportunities for metallomics researchers. Metallomics. 2021-01-16, roč. 13, čís. 1. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1756-591X. DOI 10.1093/mtomcs/mfaa001. (anglicky) 
  97. ↑ SIM, Wilson; BARNARD, Ross; BLASKOVICH, M.A.T. Antimicrobial Silver in Medicinal and Consumer Applications: A Patent Review of the Past Decade (2007–2017). Antibiotics. 2018-10-26, roč. 7, čís. 4, s. 93. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 2079-6382. DOI 10.3390/antibiotics7040093. PMID 30373130. (anglicky) 
  98. ↑ ANTSIFEROVA, A. A.; KASHKAROV, P. K.; KOVAL’CHUK, M. V. Effect of Different Forms of Silver on Biological Objects. Nanobiotechnology Reports. 2022-04, roč. 17, čís. 2, s. 155–164. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 2635-1676. DOI 10.1134/S2635167622020021. (anglicky) 
  99. ↑ PEANA, Massimiliano; PELUCELLI, Alessio; CHASAPIS, Christos T. Biological Effects of Human Exposure to Environmental Cadmium. Biomolecules. 2022-12-24, roč. 13, čís. 1, s. 36. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 2218-273X. DOI 10.3390/biom13010036. PMID 36671421. (anglicky) 
  100. ↑ HIBI, Yoshihisa; ASAI, Kentaro; ARAFUKA, Hiroshi. Molecular structure of La3+-induced methanol dehydrogenase-like protein in Methylobacterium radiotolerans. Journal of Bioscience and Bioengineering. 2011-05, roč. 111, čís. 5, s. 547–549. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.jbiosc.2010.12.017. (anglicky) 
  101. ↑ FEATHERSTON, Emily R.; COTRUVO, Joseph A. The biochemistry of lanthanide acquisition, trafficking, and utilization. Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Molecular Cell Research. 2021-01, roč. 1868, čís. 1, s. 118864. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.bbamcr.2020.118864. (anglicky) 
  102. ↑ TCHOUNWOU, Paul B; DASARI, Shaloam; NOUBISSI, Felicite K. Advances in Our Understanding of the Molecular Mechanisms of Action of Cisplatin in Cancer Therapy. Journal of Experimental Pharmacology. 2021-03, roč. Volume 13, s. 303–328. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1179-1454. DOI 10.2147/JEP.S267383. (anglicky) 
  103. ↑ ZHANG, Chunyu; XU, Chao; GAO, Xueyun. Platinum-based drugs for cancer therapy and anti-tumor strategies. Theranostics. 2022, roč. 12, čís. 5, s. 2115–2132. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1838-7640. DOI 10.7150/thno.69424. (anglicky) 
  104. ↑ BERNHOFT, Robin A. Mercury Toxicity and Treatment: A Review of the Literature. Journal of Environmental and Public Health. 2012, roč. 2012, s. 1–10. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1687-9805. DOI 10.1155/2012/460508. (anglicky) 
  105. ↑ POSIN, Shawn L.; KONG, Erwin L.; SHARMA, Sandeep. Mercury Toxicity. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing Dostupné online. PMID: 29763110. 
  106. ↑ KAŠPÁREK, František. Anorganická chemi. II. vyd. Olomouc: Polygrafické středisko VUP, 2001. ISBN 80-224-0311-0.. 
  107. ↑ Sodík a chlor [online]. Biochemický ústav LF MU [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  108. ↑ Stroncium. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 23683728. 
  109. ↑ CVJETKO, Petra; CVJETKO, Ivan; PAVLICA, Mirjana. Thallium Toxicity in Humans. Archives of Industrial Hygiene and Toxicology. 2010-03-01, roč. 61, čís. 1, s. 111–119. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 0004-1254. DOI 10.2478/10004-1254-61-2010-1976. 
  110. ↑ UTHUS, Eric O. Evidence for arsenic essentiality. Environmental Geochemistry and Health. 1992-06, roč. 14, čís. 2, s. 55–58. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 0269-4042. DOI 10.1007/BF01783629. (anglicky) 
  111. ↑ VENTURI, Sebastiano. Cesium in Biology, Pancreatic Cancer, and Controversy in High and Low Radiation Exposure Damage—Scientific, Environmental, Geopolitical, and Economic Aspects. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2021-08-25, roč. 18, čís. 17, s. 8934. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 1660-4601. DOI 10.3390/ijerph18178934. (anglicky) 
  112. ↑ WILLIAMS, Nicholas H. Magnesium Ion Catalyzed ATP Hydrolysis. Journal of the American Chemical Society. 2000-12-01, roč. 122, čís. 48, s. 12023–12024. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja0013374. (anglicky) 
  113. ↑ TSANG, Tiffany; DAVIS, Caroline I.; BRADY, Donita C. Copper biology. Current Biology. 2021-05, roč. 31, čís. 9, s. R421–R427. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/j.cub.2021.03.054. (anglicky) 
  114. ↑ KLETZIN, A. Tungsten in biological systems. FEMS Microbiology Reviews. 1996-03, roč. 18, čís. 1, s. 5–63. Dostupné online [cit. 2024-05-30]. DOI 10.1016/0168-6445(95)00025-9. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:FilHru&oldid=23964461“