Wikipedista:AcademicInsider/Pískoviště

Digitální exkluze editovat

Digitální exkluze (nebo digitální vyloučení) je formou sociálního znevýhodnění a označuje vyčlenění jednotlivce nebo skupiny od přístupu k informačním a komunikačním technologiím, což omezuje jejich participaci ve společnosti. Znamená nedostatek ekonomických prostředků, za které by domácnost mohla pořídit počítač, nebo neschopnost připojit se v dané lokaci k internetu.

Hlavní faktory editovat

Tento fenomén může být spojen s omezeným nebo žádným přístupem k internetu, počítačům, chytrým telefonům a dalším elektronickým zařízením, což v konečném důsledku omezuje možnosti jednotlivců v moderní digitální společnosti. Existuje mnoho příčin. Mezi hlavní řadíme[1]:

  • neexistující nebo nízká digitální gramotnost (omezená schopnost učení se, vysoký věk)
  • sociálně tíživá životní situace (například dlouhodobá nezaměstnanost)
  • nedostupnost digitálních technologií (život ve vyčleněné lokalitě, specifické zdravotní postižení)
  • odmítavé postoje k digitálním technologiím

Ovlivněné skupiny editovat

Digitální vyloučení se nejčastěji týká seniorů, osob se zdravotním postižením nebo duševním onemocněním, etnických menšin a jednotlivců nebo lokalit ohrožených chudobou. Pojem se týká i osob, které se digitálním technologiím z různých důvodů vyhýbají schválně.

Věk je klíčovým faktorem, zejména u stárnoucích generací lze předpokládat nárůst problémů v případě začleňování do moderní digitální společnosti. Invalidita může představovat další překážku, protože lidé se zdravotním postižením mohou čelit fyzickým či mentálním bariérám. Sociálně-ekonomický status, který zahrnuje vzdělání a příjem, hraje rovněž klíčovou roli, neboť tyto faktory ovlivňují dostupnost zdrojů a dovedností potřebných k úspěšné integraci do digitálního prostoru. Konečně, region, ve kterém jedinec žije, může ovlivňovat míru příležitostí, která se mu naskýtá, a tím jeho schopnost osvojit si digitální technologie v souladu s místními podmínkami a infrastrukturou.[2] U osob postižených digitálním vyloučením můžeme hovořit i o menší osobní spokojenosti nebo menší otevřenosti světu.[3]

Digitální vyloučení v Česku editovat

Studie poukazuje také na fakt, že v Česku neexistují téměř žádná data zabývající se digitálně vyloučenými a digitálně ohroženými osobami. Existuje jediná studie, podle které je dnes v ČR asi 20 % osob digitálně vyloučených nebo digitálním vyloučením ohrožených.[3] Podle Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 - 2020 bylo v plánu od roku 2017 snížit digitální vyloučení o 10 %.[4]

Řešení problému editovat

Snahy o redukci digitální exkluze zahrnují opatření zaměřená na poskytování dostupnějších technologií, rozvoj digitální gramotnosti a zlepšování infrastruktury s cílem zajištění začlenění v digitálním prostředí. V návaznosti na Národní program reforem byla schválena Strategie digitální gramotnosti České republiky, jejímž cílem je navrhnout a následně realizovat opatření, jež by vedla k pozitivnímu rozvoji digitálních dovedností všech občanů ČR. Tato opatření jsou v rámci strategie rozdělena do šesti strategických cílů: zaměstnanost, konkurenceschopnost, sociální začleňování, podpora rodiny, elektronické služby veřejného sektoru a podpora systému vzdělávání a učení prostřednictvím digitálních technologií.[4]

Související problémy editovat

Digitální exkluze může být spojena s různými problémy a výzvami, které ovlivňují jednotlivce nebo skupiny lidí. Některé z přidružených problémů zahrnují:[1]

  • sociální nerovnost - může zvýraznit nebo zpřísnit existující sociální nerovnosti. Lidé s omezeným přístupem k digitálním prostředkům mohou být postiženi v oblasti zaměstnanosti, vzdělání a přístupu k informacím.
  • omezený přístup ke vzdělávání - osoby digitálně vyloučené mohou mít omezený přístup k online vzdělávání a informačním zdrojům, což může ovlivnit jejich schopnost získat potřebné dovednosti pro moderní pracovní trh.
  • izolace seniorů - mnoho komunikačních a sociálních aktivit se přesouvá do digitálního prostoru, což může vést k jejich sociální izolaci.[5]
  • digitální nejistota - osoby neobeznámené s technologiemi mohou čelit digitálním rizikům, jako jsou kybernetické hrozby a podvody.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Digitální vyloučení [online]. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. 
  2. Segmentace a typologie osob digitálně vyloučených a osob ohrožených digitálním vyloučením [online]. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. 
  3. a b KROUPOVÁ, Zuzana. Studie: V Česku chybí data o digitálně vyloučených osobách a osobách ohrožených digitálním vyloučením. Nadace OSF [online]. 2023-06-13 [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. 
  4. a b Ministerstvo práce a sociálních věcí. Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 – 2020 a Akční plán Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 – 2020 [online]. 2020-02-12 [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  5. BURCHARDT, Tania; LE GRAND, Julian; PIACHAUD, David. Social Exclusion in Britain 1991—1995. Social Policy & Administration. 1999-09, roč. 33, čís. 3, s. 227–244. Dostupné online [cit. 2024-01-02]. ISSN 0144-5596. DOI 10.1111/1467-9515.00148. (anglicky) 

[[Kategorie:Informační technologie]] [[Kategorie:Sociální vyloučení]] [[Kategorie:Informační gramotnost]]