Wikipedie

Wikipedie:WikiProjekt Biografie/Matriky

< Wikipedie:WikiProjekt Biografie
Stránka matriky se záznamem o úmrtí Antonie Dušánkové (1818–1901), redaktorky přepracovaného vydání Domácí kuchařky M. D. Rettigové

Účelem této stránky wikiprojektu Biografie je dokumentovat systematické vyhledávání životních dat veřejně činných osobností v digitalizovaných matrikách zemřelých a jejich zadávání na Wikidata.

Úvod editovat

Činnost navazuje na inovativní příspěvky dvou kolegů – Martina wolfa, který řadu let přiřazuje matriční záznamy k již založeným článkům na české Wikipedii, a Vojtěcha Dostála, který ve spolupráci s pracovníky Národní knihovny ČR zkopíroval desítky tisíc autoritních záznamů na Wikidata a umožnil tak jejich kolektivní rozšiřování a zpřesňování. Na rozdíl od nich se zde postupuje opačným směrem – snahou je, systematickým prohledáváním matričních knih najít (pokud možno) všechny zajímavé záznamy a přiřadit je prostřednictvím Wikidat k existujícím databázím (nejen Wikipedie, ale i Národní autority České republiky, abART, GND aj.), ať už dané osobnosti mají nebo nemají článek ve Wikipedii.

Přehled zpracovaných zdrojů editovat

Matriční úřady (zpravidla obecní úřady, v Praze úřad městské části Praha 1) předávají knihy zemřelých archivu příslušnému podle svého sídla poté, co uplyne 75 let od posledního záznamu. Existuje vždy jeden archiv pro každý kraj v hranicích z let 1960–1990. Židovské a vojenské matriky jsou archivovány centrálně. Výsledky prohlížení jsou na těchto podstránkách:

Postup editovat

  • Na stránkách jednoho z archivů (viz výše) vybereme vhodnou matriku zemřelých. Nejvíce nálezů můžeme předpokládat v těch z pozdější doby (20. století) a z center či bohatších čtvrtí velkých měst, kde žilo více veřejně činných osobností.
  • Zvolenou matriční knihu prohlédneme od začátku do konce, přičemž si všímáme zejména záznamů s akademickým titulem nebo s povoláním jako spisovatel, novinář, redaktor, malíř, fotograf, stavitel, ředitel, učitel, profesor, advokát, velkostatkář, kněz apod. – zkrátka kreativní, vzdělaní, mocní či jinak veřejně exponovaní lidé.
  • Jméno a příjmení, popř. jen příjmení, zadáme do vyhledávače národních autorit ( http://aut.nkp.cz ). Pokud daná osobnost má v NK ČR záznam, otevřeme ho a podíváme se, zda je již propojený s Wikidaty.
    • Pokud ano (je tam odkaz na Wikipedii či Wikidata – viz např. Adolf Heyduk či Antonín Karel Nový), podíváme se, zda je správné datum a místo úmrtí a zda je k nim přiřazen odkaz na danou matriku. Když chybí, doplníme ho.
    • Pokud ne (není odkaz na Wikipedii ani Wikidata), zkontrolujeme ve Wikidatech, zda datová položka existuje či ne. Pokud ano, ověříme či doplníme identifikátor NK ČR a stejně jako v minulém případě zkontrolujeme či doplníme a doložíme datum a místo úmrtí. Kdyby datová položka neexistovala, vytvoříme ji.
  • Jestliže osobnost není zastoupena v NK ČR, pokusíme se ji v některých případech najít jinde:
    • Etničtí Němci (z Německa, Sudet či Rakouska) mohou mít záznam v německé knihovně, i když žili a tvořili v Čechách (příklad)
    • Výtvarní umělci (malíři, fotografové, sochaři, architekti…) mívají záznam v archivu Abart (příklad). Občas tam jsou i herci, politici aj.
    • Přední hudebníci, výrobci nástrojů a hudební pedagogové mohou být uvedeni v Českém hudebním slovníku osob a institucí (příklad)
    • Většina politiků (poslanci, ministří) už má článek ve Wikipedii a tudíž i datovou položku.
    • Totéž platí o vybraných advokátech, státních úřednících a komunálních funkcionářích činných před rokem 1930 (viz Almanach československých právníků), lékařích před rokem 1912 (viz Almanach českých lékařů) i o architektech a stavitelích (někteří byli hromadně nahráni na Wikidata ze serverů typu EUTA, Prázdné domy aj., často bez biografických dat).
    • Osobnosti s titulem MUDr., JUDr. či PhDr., které absolvovaly českou či německou univerzitu v Praze v letech 1882-1939 (tj. s datem narození cca po r. 1855), mají záznam v matrice doktorů Univerzity Karlovy. Pro některé z nich (příklad) byla již vytvořena položka na Wikidatech a je vhodné ji podle možnosti doplnit; pokud ale neexistuje, bez dalšího ji nezakládáme.
  • Na závěr dokumentujeme nálezy na podstránce s pomocí šablony {{Údaj matriky}} (např. {{Údaj matriky|Q95136775|101}}), kde první parametr je kód položky ve Wikidatech a druhý číslo stránky matriční knihy.
  • Pokud některou osobnost nenajdeme v žádné databázi, ale domníváme se, že by mohla v budoucnu některého badatele zajímat, zapíšeme nalezené údaje jako „nepřiřazené záznamy“ na stejnou podstránku na konec příslušné sekce. Týká se to např. ředitelů větších podniků, představitelů centrálních úřadů nebo spolků, artistů apod. V každém případě by se měli vypsat nalezení příslušníci kreativních profesí (redaktoři, stavitelé, architekti, fotografové apod.), protože se v budoucnu mohou objevit jejich autorská díla.

Tipy editovat

  • Většina zemřelých s „nadějnými“ profesemi (viz výše) není v žádné databázi a ani není vhodná pro vypsání do poznámek. Přesto bychom měli všechny zkontrolovat, protože právě mezi takovými se skrývají méně známí autoři.
  • Někdy se stane, že je jedna osobnost zapsána do více matrik – v místě úmrtí (číslovaný záznam), trvalého bydliště a pohřbu (nečíslované záznamy); v tom případě bude mít dva nebo tři odkazy na matriky. (příklad)
  • Výtěžnost v centru Prahy je cca 1 přiřaditelný záznam na 4 - 10 stránek matriky. V regionálních centrech (např. Hradec Králové, Kutná Hora) bývá výrazně nižší, cca 1 záznam na 20 stránek. To je normální, veřejně činných lidí byla vždycky jen malá menšina.
  • Seznam přiřazených záznamů vytvoříte nejlépe, pokud v excelu zadáte do sloupce A kód položky Wikidat, do sloupce B stránku matriky a do sloupce C vzorec ="* {{Údaj matriky|"&A2&"|"&B2&"}}"
  • Pokud si nejste jisti, jak vytvořit odkaz na matriku, využijte jako inspiraci některý z příkladů. Kdybyste měli problém při tvoření nové položky Wikidat, zadejte nález jako nepřiřazený na konec sekce a někdo to časem udělá za vás. Totéž platí, pokud si nejste jisti, jestli se jedná o tutéž osobu („Ńapř.: Byl inspektor státních drah Bohdan Svoboda (1851–1928) autorem knihy o lokomotivách z r. 1923? A napsal také r. 1888 dějepisnou povídku pro mládež, když jsou v Národní knihovně obě díla přiřazena ke stejnému záznamu?“)

Náklady a výnosy editovat

  • Aktivita je vhodná pro ty, kdo raději vyhledávají než píší — nebo kdo si chtějí mezi psaním udělat přestávku a bavit se pasivněji.
  • Můžete být první, kdo pro veřejnost objeví nebo doplní životní data některého z autorů zastoupených v Národní knihovně, Národní galerii nebo jiné instituci.
  • Naopak je pravděpodobné, že zjištěné údaje budou zajímat jen velmi omezený okruh čtenářů či badatelů. Tradiční článek ve Wikipedii bude mít skoro jistě vyšší návštěvnost.

Koho se konkrétně podařilo najít? editovat

Nejvíc endorfinů se uvolní, když se před wikipedistou rozvine příběh dávno zapadlé celebrity, o níž moderní databáze ani neuvádějí základní data. Například:

Pod tímto vrcholem pyramidy je mnohem početnější skupina autorů, o kterých sice v databázích ledacos najdeme, ale část údajů dosud chyběla – například datum narození redaktora známého adresáře města Prahy nebo datum úmrtí malíře zastoupeného v Národní galerii. A pod nimi se nachází ještě větší vrstva těch, o nichž alespoň základní údaje známe, ale přesto můžeme vylepšit položku ve Wikidatech odkazem na oficiální zdroj. Pozor, může to být návykové. Komu to nepřipadá dostatečně kreativní, může seznam jmen (třeba tento) použít jako inspiraci pro tradiční článek ve Wikipedii.

Viz též statistiky datových položek osobností zemřelých v Praze 1900-1939.

Nástroje editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:WikiProjekt_Biografie/Matriky&oldid=23471361“