Vzducholoď Gulliver

struktura v Praze

Vzducholoď Gulliver je 42 metrů dlouhá ocelovo-dřevěná konstrukce, která se od roku 2016 stala součástí Centra současného umění DOX v Praze. Autory koncepce jsou Leoš Válka, arch. Martin Rajniš, arch. David Kubík, konstruktérem je Zbyněk Šrůtek. Stavba má sloužit k pořádání literárních programů.

Vzducholoď Gulliver
Vzducholoď Gulliver (2017), foto Jindřich Nosek
Vzducholoď Gulliver (2017), foto Jindřich Nosek
Základní údaje
AutorMartin Rajniš
Rok vzniku2017
Umístění
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na vzducholoď Gulliver z ptačí perspektivy, DOX Praha, 2016, foto Jan Slavík

Historie projektu editovat

Autorem nápadu doplnit moderní železobetonovou konstrukci budovy DOXu nějakým čistě organickým tvarem byl Leoš Válka. Mělo jít o "Archu svobody", radikální intervenci do tohoto industriálního prostoru, která by s ním tvořila potřebný kontrast a zároveň nepotlačila jeho kvalitu. V roce 2013 oslovil mezinárodně uznávaného architekta a odborníka na dřevěné konstrukce Martina Rajniše, aby navrhl stavbu, která by splnila tento záměr. Podle několika zárodečných variant se mělo jednat o strukturu podobnou koruně stromu nad nádvořím DOXu nebo protáhlou stavbu připomínající hřbet ryby, která by "obtékala" budovu od střechy směrem k nádvoří. Oba pak během dvou let společné práce vytvořili výsledný projekt, inspirovaný tvary obřích vzducholodí. Ty představovaly ideál technického pokroku na počátku 20. století a od té doby stále fascinují svým dokonalým tvarem, monumentalitou i hypnotizující důstojností.

Konečná verze projektu je důkazem, že i v moderní architektuře je možné zhmotnit zdánlivě nereálné nápady[1]. Gulliver odkazuje k romantice prvních utopických snů o létání z knih Julese Vernea (Robur Dobyvatel) nebo vyprávění pasažérů prvních vzducholodí z doby, kdy překonání zemské tíže bylo ještě zázrakem a básník Hermann Hesse je vnímal s úžasem jako nádherné překročení hranic, jež člověku určila příroda.[2] Vzducholoď Gulliver bude sloužit pro setkávání s literaturou a její název odkazuje k satirické knize Jonathana Swifta Gulliverovy cesty, která vypráví mimo jiné o potrhlých hvězdářích na létajícím ostrově.

Konstrukce stavby editovat

 
Vzducholoď Gulliver, foto Jan Slavík
 
Vzducholoď Gulliver z nádvoří DOX, foto Jan Slavík

Koncepční návrh Leoše Války zpracovali v letech 2014-2015 společně s ním Martin Rajniš a David Kubík (Huť architektury). Hlavním konstruktérem projektu je Zbyněk Šrůtek, který spolu s odborníkem na ocelové konstrukce Pavlem Kocourkem navrhl celou dřevěnou část stavby a zastřešení. Eva Fajkusová měla na starost požárně-bezpečnostní zajištění. Koordinaci stavby zajišťovala projekční kancelář Dvořák a partneři. Realizaci v roce 2016 provedla firma Stylbau s.r.o., s hlavními dodavateli Timber Design s.r.o. (dřevěné opláštění) a Elektro Mosev s.r.o. (ocelové konstrukce). Průběh stavby zachycuje časosběrný dokument.[3]

Vzducholoď je dlouhá 42,2 m a její největší průměr má 9,35 m. Celková vnitřní užitná plocha, která by měla pojmout nejméně 80 diváků, činí 162 m², obestavěný prostor má objem 2050 m³. Základem stavby je ocelová mostní konstrukce položená na dvou podpěrách ukotvených na pilotovaných základech v dvorním traktu budovy. Samotné těleso vzducholodi propojuje dvě střešní terasy, které mají různou výšku. Vznikl tak vnitřní prostor hlediště, který je mírně skloněn ke špici vzducholodi a je rozdělen na vodorovné dřevěné terasy. Na podélnou osu je upevněno celkem 14 příhradových obručí z modřínového dřeva, které jsou vzájemně propojeny podélnou nosnou dřevěnou konstrukcí. Ta je ve špici sepnuta a ukotvena ocelovými lany k centrálnímu ocelovému svorníku. Vnější opláštění tvoří podélné lamely z lepeného modřínového dřeva, které jsou chráněny proti povětrnostním vlivům průhledným plastovým krytem. Přístup do vzducholodi zajišťují ocelová schodiště z obou střešních teras. Do gondoly je vstup žebříkem z vnitřku vzducholodi. Stavba má sloužit celoročně a je proto vybavena vnitřním systémem vyhřívání pomocí infrazářičů.

Reference editovat

  1. Gilbert K. Chesterton: "Pro vzdušné zámky neplatí pravidla architektury"
  2. Hermann Hesse, Projížďka vzduchem, 1911, in: H. Hesse, O létání, Argo Praha 2009, ISBN 978-80-257-0130-0
  3. Centrum současného umění DOX: Vzducholoď Gulliver

Literatura editovat

  • Martin Rajniš, Jiří Horský, Skici - Sketches, nakl. Kant Praha 2016, ISBN 978-80-7437-213-1
  • Martin Rajniš, Magdalena Šebestová, Pětadvacet tisíc dnů vzpomínek, nakl. Argo Praha 2016, ISBN 978-80-257-1970-1
  • Martin Rajniš, text M. Rajniš, I. Fialová, J. Tichá, nakl. Zlatý řez, Praha 2008, ISBN 978-80-87068-02-1

Externí odkazy editovat