Vozovna Libeň
Vozovna Libeň je bývalá tramvajová vozovna v Praze, která stojí v Libni v ulici Švábky čp. 470 mezi křižovatkou Palmovka a Sídlištěm Invalidovna.
| Vozovna Libeň | |
|---|---|
 bývalá vozovna Libeň | |
| Účel stavby | |
bývalá tramvajová vozovna v Praze | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1896 |
| Přestavba | 1910 |
| Poloha | |
| Adresa | Praha-Libeň,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′1,46″ s. š., 14°28′6,69″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Pro Křižíkovu elektrickou dráhu Praha – Libeň – Vysočany se podle původních projektů z let 1893 a 1894 předpokládalo zřídit vozovnu v Karlíně nebo na Libušáku. Při zahájení provozu dráhy měl nakonec František Křižík k dispozici malou vozovnu v ulici Švábky, jejíž hala obsahovala celkem pět kolejí. Tyto však nebyly obsluhovány z kolejové harfy, ale z posuvny, a dalo se na ně odstavit celkem 24 vozů; připravena byla i rezerva pro šestou kolej.[1]
Elektrické podniky po převzetí vozovny v roce 1907 posuvnu zrušily a nahradily ji klasickou kolejovou harfou. Prodloužením remízních kolejí do prostoru rušené akumulátorovny v zadní části haly se získalo nové místo (rok 1909). O rok později byla vozovna zásadně rozšířena prodloužením stávající haly o 40 metrů směrem k ulici Švábky a také přístavbou nové lodi (zprovozněna 19. října 1910). Celkem tak měla remíza 12 kolejí pro 62 vozů. Při této přestavbě se poprvé použila vjezdová vrata s otvorem pro nepřerušený průchod troleje do samotné haly, kam se vjíždělo setrvačností a obsluhující personál stahoval a znovu nasazoval během jízdy sběrač. Toto uspořádání vrat se jako osvědčené rozšířilo do ostatních vozoven. Novinkou také byly první samostatné šatny a umývárny pro zaměstnance. Aby se manipulace s vlečnými vozy co nejvíce zjednodušila, odstavovaly se od roku 1912 na odstavnou kolej u Kolbenky a od roku 1913 také na spojovací kolej v ulici U Brusnice na Hradčanech. Pro usnadnění jejich večerního zatahování a ranního vyjíždění byla roku 1924 v ulici Švábky zřízena druhá manipulační kolej a odpojené vozy zde přesouval pracovní vůz.[1]
Od 20. let 20. století se brala společně s nedalekou vozovnou Karlín jako jeden organizační celek. Měly společnou výpravnu a k roku 1924 z obou vyjíždělo 76 vozů (56 motorových a 20 vlečných). Dne 10. března 1951 bylo z obou vozoven vypraveno 34 motorových a 58 vlečných vozů na linky č. 5, 8, 10, 15 a 19, které večer všechny zatáhly do nové vozovny Hloubětín, čímž v libeňském i karlínském areálu ustal pravidelný provoz.[1]
K odpojení vozovny od kolejové sítě elektrických drah došlo 12. července 1951 a následně byla rekonstruována na vozovnu trolejbusů (provoz zahájen 5. ledna 1952). Roku 1957 byla v severní lodi zřízena mechanická dílna pro opravu součástek čtyřnápravových tramvají. Po ukončení provozu trolejbusů v roce 1972 byl areál až do roku 1985 jedním z pracovišť pro opravy autobusů.[1]
Po roce 1989 editovat
V areálu jsou garáže a dílny autoprovozu vrchní stavby jednotky Dopravní cesta Tramvaje pražského Dopravního podniku. Objekt vozovny si zachoval původní podobu a stále stojí také budova bývalé Křižíkovy elektrárny a komín původní kotelny.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
Literatura editovat
- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 04 Libeň; 115 Vozovna Libeň, s. 95
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křižíkova elektrárna a vozovna na Wikimedia Commons
