Vodárenská věž pivovaru Plzeňský Prazdroj

Vodárenská věž je známým architektonickým prvkem a jednou z dominant někdejšího Měšťanského pivovaru v Plzni (dnešní Plzeňský Prazdroj).

Vodárenská věž v areálu Plzeňského Prazdroje
Vodárenská věž pivovaru Plzeňský Prazdroj
Vodárenská věž pivovaru Plzeňský Prazdroj
Poloha
Adresa Plzeň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 103187 (PkMISSezObr) (součást památky Jubilejní brána a vodárenská věž pivovaru Plzeňský prazdroj)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Na počátku 20. století vznikla společně se zvýšenou poptávkou po plzeňském pivu potřeba zvýšit výrobní kapacity pivovaru, a tedy také zásobovat pivovarské provozy větším množstvím vody. Řešením byl pověřen tehdejší šéfinženýr pivovaru František Spalek. Ten na základě studijní cesty po několika velkých evropských pivovarech navrhl v roce 1901 nejdříve zřízení provizoria, a poté začal navrhovat komplexní řešení, které mělo vést k úplné nezávislosti pivovaru na vodních zdrojích.[1]

Věž byla vystavěna na nejvyšším místě pivovarského areálu, aby bylo možné zásobovat provozy vodou samospádem. Tato lokalita byla shodou okolností územím bývalé městské šibenice (byl zde popraven i Jan Sladký Kozina) a kosterní pozůstatky nalezené během budování základů stavby byly uloženy v památníku vedle paty věže.[2]

Projekt byl zpracován roku 1905 a ve stejném roce také plzeňský stavitel Eduard Kroh zahájil stavbu. Ta byla realizována v letech 1905-07. Ke kolaudaci a definitivnímu uvedení do provozu došlo 20. prosince 1907.[3]

V letech 1960–1963 a 1987–1991 proběhly dvě drobnější opravy věže. Věž byla plně funkční a využívaná až do roku 2005.[1]

V roce 2008 byla vodárenská věž spolu s jubilejní branou plzeňského pivovaru zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek. Při této příležitosti byla Českou národní bankou v edici Kulturní památky technického dědictví vydána pamětní zlatá mince Kulturní památka pivovar v Plzni, na které je jubilejní brána zobrazena, vodárenská věž však nikoliv.[4] V rámci edice Technické památky byla také při této příležitosti vytištěna poštovní známka s rytinou věže.[1]

ArchitekturaEditovat

Věž má u paty průměr 13,34 metru a její celková výška je 25,5 m. V rozšířené části věže jsou umístěny dvě nádrže: větší na říční a menší na varní vodu. Přístup k nádržím je zajištěn pomocí tvz. komunikačního tobogánu – rampy ve tvaru šroubovice, upevněné na konzolách ve vnitřním prostoru věže. Spodní část věže je zděná a horní ocelová, s tenkým betonovým pláštěm. 7,8 m vysoká železná kupole je krytá měděným plechem a zakončená vyhlídkovou lucernou s hromosvodem a sochou krále Gambrina jako větrnou korouhví. Podle dostupných historických pramenů byla v prvních letech po dokončení lucerna na střeše dokonce vybavena světlometem.

LegendyEditovat

Pivovarská vodárenská věž prý byla postavena jako kopie jednoho z holandských majáků. Nepodařilo se ale najít žádný holandský maják, který by se věži podobal.[2]

Traduje se, že v 60. a 70. letech 20. století se pivovarští učedníci bavili vyjížděním komunikačního tobogánu na motorce.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Dominanta Plzně slaví 100. narozeniny [online]. Plzeňský Prazdroj, 2007-12-03 [cit. 2019-03-25]. Dostupné online. 
  2. a b c FORMANOVÁ, Markéta. Příběhy Plzeňských domů I.: Pivovarská věž. 1. vyd. [s.l.]: Starý most s.r.o., 2012. ISBN 978-80-87338-21-6. 
  3. Památkový katalog: Vodárenská věž pivovaru Plzeňský Prazdroj [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné online. 
  4. Stavby plzeňského pivovaru na seznamu kulturních památek. Český rozhlas Plzeň [online]. 2008-10-08 [cit. 2019-03-25]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat