Otevřít hlavní menu

Vlasta Vrázová

českoamerická aktivistka

Vlasta Adéla Vrázová (18. června 1900 Chicago22. srpna 1989 Chicago) byla Čechoameričanka, dcera cestovatele Enriqua Stanka Vráze, která se angažovala v krajanském hnutí ve Spojených státech amerických, kde organizovala humanitární a materiální pomoc pro Československo, kromě toho byla i vydavatelka časopisů pro emigranty ve Spojených státech amerických a exilovou aktivistkou. Po druhé světové válce přivezla do Československa finanční a materiální pomoc American Relief for Czechoslovakia, za což byla v roce 1945 vyznamenána jako jedna z mála žen Řádem Bílého lva. Byla předsedkyní Československé národní rady americké. Významně přispěla k vytvoření Společnosti pro vědy a umění (zal. roku 1958).

Vlasta Vrázová
Narození 18. června 1900
Chicago
Úmrtí 22. srpna 1989 (ve věku 89 let)
Chicago
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

RodinaEditovat

Narodila se v Chicagu a vyrostla ve čtvrti Česká Kalifornie, South Lawndale, Chicago. Jejím otcem byl Enrique Stanko Vráz (1860–1932), cestovatel narozený českým rodičům v Bulharsku.[1] Její matka se rovněž jmenovala Vlasta Vrázová (1875–1961).[2] Její dědeček z matčiny strany August Geringer (1842–1930) byl vydavatelem českého deníku Svornost, který vycházel ve Spojených státech amerických od roku 1875.[3] Během první světové války rodina intenzivně podporovala zahraniční akce Tomáše Garrigue Masaryka.

ŽivotEditovat

Od roku 1919 do roku 1939 žila v Praze, kde z počátku pomáhala svému otci, který zde vyučoval až do své smrti roku 1932. Během druhé světové války se vrátila se svou matkou do Washingtonu D.C., kde pomáhala české exilové vládě. V roce 1945 se vrátila do Prahy jako ředitelka American Relief for Czechoslovakia.[4] Řídila distribuci pomoci v hodnotě 4 milionů USD - potravin, léků, oblečení a další podpory. V roce 1946 obdržela Řád Bílého lva za významnou podporu poválečné obnovy Československa. V roce 1949 ji zajala komunistická Státní bezpečnost a obvinila ji ze špionáže, což vyvolalo důrazné protesty ze strany americké vlády.[5]

Po týdnu bezdůvodného věznění byla propuštěna[6] a byla vypovězena z Československa.[7] Po návratu do Spojených států amerických se stala předsedkyní Československé národní rady americké.

Zemřela v roce 1989 ve věku 89 let.[3] Místem jejího odpočinku je Český národní hřbitov v Chicagu, kde je pochována spolu s matkou a bratrem Viktorem Vrázem, profesorem ekonomie na Severozápadní univerzitě. Některá její díla jsou archivována ve sbírce Geringer Family Papers v Chicago History Museum.[8] Část svého díla odkázala Náprstkovu muzeu v Praze, v kterém jsou rovněž rozsáhlé sbírky osobních dokumentů jejího otce Enrique Stanko Vráze.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Dana Adams Schmidt, "U. S. Woman Relief Head Jailed by Prague for Political Inquiry" New York Times (April 14, 1949): 1.
  2. "Mrs. Vlasta Vraz" Chicago Daily Tribune (October 21, 1961): B8.
  3. a b "Vlasta Adele Vraz, 89, Czechoslovak Activist" Chicago Tribune (August 24, 1989).
  4. "Disease Menacing Europe's Children" New York Times (Novembe1r 27, 1946): 18.
  5. "Protest Arrest of Berwynite by Czech Reds" Chicago Daily Tribune (April 14, 1949): N3.
  6. "Czechs Release Berwyn Woman at U. S. Demand" Chicago Daily Tribune (April 17, 1949): 12.
  7. "Freed Relief Head Back from Prague" New York Times (May 19, 1949): 14.
  8. Geringer Family Papers, Chicago History Museum.

Externí odkazyEditovat