Otevřít hlavní menu

Vladimir Ravnihar (6. března 1871 Lublaň[1][2]18. listopadu 1954 Lublaň[1][2]) byl rakouský právník a politik slovinské národnosti z Kraňska, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období jugoslávský senátor a krátce i starosta Lublaně.

Dr. Vladimir Ravnihar
Vladimir Ravnihar, foto z počátku 20. stol.
Vladimir Ravnihar, foto z počátku 20. stol.

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1911 – 1918

Senátor Jugoslávie
Ve funkci:
1932 – 1935

Starosta Lublaně
Ve funkci:
1935 – 1935
Předchůdce Dinko Puc
Nástupce Juro Adlešič
Stranická příslušnost
Členství Slovinská národní pokrok. str.
Jugoslávská dem. str.

Narození 6. března 1871
Lublaň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. listopadu 1954
Lublaň
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg Jugoslávie
Alma mater Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

V době svého působení v parlamentu se uvádí jako advokát v Lublani.[1]

Vystudoval gymázium v Lublani. V roce 1891 tu organizoval sjezd slovenských a chorvatských studentů. 19. února 1898 promoval na právnické fakultě Vídeňské univerzity. Byl vedoucím pěveckého sboru v rámci akademického spolku Slovenija. V roce 1895 nastoupil na praxi k zemskému soudu v Lublani, od roku 1896 byl auskultantem u okresního soudu v Novém mestu. Zde byl aktivní i v Sokolu a v Dolenjském pěveckém spolku. Roku 1897 odešel ze soudní služby a nastoupil coby koncipient do advokátní kanceláře Dr. J. Vrečka v Celje. I zde se angažoval v národních spolcích (čtenářský spolek, Sokol, od roku 1902 čestný člen pěveckého spolku v Celje). Roku 1902 si otevřel vlastní advokátní kancelář v Lublani a zároveň zesílil své veřejné a politické aktivity. Podílel se mj. na založení předchůdkyně pozdější Slovinské filharmonie. Od roku 1902 byl náměstkem starosty lublaňského Sokola a v roce 1904 se podílel na přípravě prvního všesokolského sletu v Lublani. V této tělovýchovné organizaci se angažoval i po vzniku jihoslovanského státu. V roce 1920 se stal náměstkem starosty Jihoslovanského sokolského svazu, v roce 1921 starostou.[2]

Působil i coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1911, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Kraňsko 01.[3]

V roce 1911 byl uváděn jako slovinský liberál (slovinská Národní pokroková strana, Narodno napredna stranka).[1][2] Po volbách roku 1911 byl na Říšské radě nezařazeným poslancem.[3] Podle jiného zdroje po volbách nejprve vstoupil do Českého klubu, od roku 1917 byl členem parlamentního Jihoslovanského klubu.[2]

Jeho politická dráha pokračovala i v meziválečném období. Od konce roku 1918 do roku 1921 byl členem zemské vlády Slovinska, v níž zastával funkci pověřence spravedlnosti. Vstoupil tehdy do Jugoslávské demokratické strany. Byl za ni zvolen v roce 1921 do městské rady v Lublani. V komunálních volbách roku 1922 již kandidoval za odštěpeneckou Jsl zajednica, která se opětovně sblížila z původní Národní pokrokovou stranou. V březnu 1923 ve volbách do Skupštiny byl zvolen náhradníkem poslance. Roku 1932 byl zvolen do senátu Jugoslávie.[2]

25. února 1935 se stal starostou Lublaně. Ve funkci setrval pouze po několik měsíců do prosince 1935. Pak byl jmenován náměstkem starosty a setrval v této funkci až do června 1942.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 153. (německy) 
  2. a b c d e f g Ravnihar, Vladimir (1871–1954) [online]. slovenska-biografija.si [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. (slovinsky) 
  3. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.