Vladimír Vytásek

český znalec léčivých rostlin

Vladimír Vytásek (* 14. října 1961) je český znalec léčivých rostlin a jejich pěstitel. Působí jako bylinkář, léčitel a lektor přednášek o léčivkách.[1] Vláďa Vytásek je autorem knihy Můj bylinkový svět, která se věnuje říši bylin a jejich léčivým vlastnostem.[2]

Vladimír Vytásek
Vláďa Vytásek (2021)
Vláďa Vytásek (2021)
Narození14. října 1961
BydlištěLitovel
ZeměČeská republika
Povolánípracovník sociálních služeb; bylinkář, léčitel, lektor
Domovské městoLitovel
Znám jakoVláďa Vytásek
PředchůdcePavel Váňa; Josef Antonín Zentrich
Webhttp://nasezelenalouka.cz/team/vlada-vytasek/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pavel Váňa

Život editovat

Profese editovat

Vladimír Vytásek se narodil 14. října 1961.[1] Jeho profesí je pracovník sociálních služeb v zařízení pro lidi s mentálním postižením; zaměstnán je v Nových Zámcích u Litovle. [3] S klienty provozuje pracovní terapii se zaměřením na činnosti v parku, ve skleníku a na práci s rostlinami.[3] To je styčný bod jeho profese a bylinkaření. Klienty učí mimo jiné byliny poznávat a jednoduše i aplikovat (např. ve formě čaje).[3] Do kuchyně zařízení dodává ze zahrady i část bylinek k obohacení stravy klientů.[3]

Cesta k bylinám editovat

Bylinkářství se věnuje od roku 1984[3] a to od okamžiku, kdy si pomocí léčivých rostlin vyléčil žaludeční vředy.[4][3] Ty jej začaly trápit po absolvování vojenské základní služby a tehdy zvolil Vytásek raději bylinky (heřmánek,[3] řepík, meduňka) než antibiotika či chemické preparáty, do jejichž užívání neměl tehdy chuť.[5][3] To byl počátek jeho praktické orientace na bylinky, které začal pěstovat na zahradě,[3] testoval různé recepty, navštěvoval přednášky a přečetl o této problematice hodně knih.[5] Zdědil nejspíše i nějaké rodinné dispozice, neboť jeho prababičky Františka Crháková z Nové Vsi u Litovle patřila na Olomoucku na přelomu 19. až 20. století mezi úspěšné a známé léčitelky.[5] Ve věku 85 let si obklady sama vyléčila bércové vředy, vždy se léčile jen bylinkami a dožila se 93 let.[3]

Vzdělávání editovat

Vytásek postupně absolvoval několik týdenních kurzů o léčivých bylinách u Josefa Antonína Zentricha, MUDr. RNDr. Petra Nohela a Pavla Váni;[3] prošel také kurs aromaterapie u Barbory Novákové z Nobilisu a kurzy u několika dalších léčitelů.[5] Základní znalosti o anatomii lidského těla a základy první pomoci získal Vytásek na akreditovaném kurzu českého Červeného kříže v Šumperku.[5]

Spolupracovníci, přátelé, učitelé editovat

Spolupracoval a přátelil se s českým bylinkářem a fytoterapeutem Pavlem Váňou (1947–2012) a odborníkem na fytoterapii a autorem knih o léčivých rostlinách Josefem Antonínem Zentrichem (* 20. září 1941 – 4. září 2012).[4] V poslední době spolupracuje Vytásek několik let s profesorem Pavlem Valíčkem, jenž patří k předním evropským znalcům čínských léčivek užívaných tradiční čínskou medicínou (TČM)[5] a čínských adaptagenů.[3] (A byl to právě prof. Pavel Valíček, jehož zásluhou se do České republiky dostala řada zajímavých a účinných léčivých bylin.[3])

Přednášky a kurzy editovat

Teprve v roce 2000, na naléhání svých přátel, uspořádal Vláďa Vytásek svoji první přednášku o léčivých rostlinách určenou pro veřejnost.[5][3] Vladimír Vytásek je považován za pokračovatele české bylinářské tradice; od roku 2000 pořádá na téma léčivých rostlin přednášky a kurzy[4] (např. Dovolená s vůní horských bylinek - letní bylinková škola v přírodě nebo Jarní očista těla i duše,...). Na těchto kurzech učí svoje žáky prakticky poznávat místní léčivé rostliny ve volné přírodě, umět je správně připravit a používat (aplikovat) při potížích a předává jim svoji životní filozofii založenou na lásce ke všemu živému.[4][3] Většinou víkendové kurzy pořádá Vláďa Vytásek od května do září (neboť v té době roste v přírodě nejvíce léčivých rostlin) na Moravě v Těšíkově u Olomouce, v Kněžpole, v Žitkové, Dolní Hedeči, Markvarticích, v Pucově u Velké Bíteše a v Popicích u Znojma (v Čechách se konají na Pardubicku).[5] Některé své kurzy vede i v Centru Zelená louka v Pardubicích.[3]

Pěstitelské aktivity editovat

Vlaďa Vytásek je poradcem pro pěstování bylin v botanické zahradě Prostějov.[3] Do prostějovské botanické zahrady a do botanické zahrady v Olomouci dodává svoje přebytečné sazenice léčivek.[4][5][3] Přebytečné sazenice bylinek a jejich semena poskytuje také na výměnných burzách, které se konají při pořádání bylinkářských kurzů[5] nebo je rozdává svým přátelům.[3]

Publikační aktivity editovat

  • VYTÁSEK, Vláďa a BRZÁKOVÁ, Pavlína (připravila k vydání), ed. Můj bylinkový svět. Praha: nakladatelství Eminent; 2020; 340 stran (+ barevné ilustrace); ISBN 978-80-7281-559-3.[2]
  • Publikuje o bylinách do měsíčníku Regenerace[4][3] a do několika internetových portálů zabývajícími se léčivkami.[5]
  • Do rozhlasových a televizních pořadů přispívá radami ze své bylinářské praxe.[4][5][3]
  • Několik let přednáší o léčivých rostlinách také studentům na Přírodovědecké fakultě v Olomouci.[5]

Zájmy a záliby editovat

Kromě bylinek se Vytásek věnuje i ochraně přírody; působí jako dobrovolný strážce přírody v Litovelském Pomoraví.[3] Věnuje se také chovu akvarijních rybek a má rád minerály a kameny (křišťál, růženín), které vnímá jako podporu bylin, strážce vody a země.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Vladimír Vytásek (* 14. října 1961) alias Vláďa Vitásek – Bylinář, léčitel, pěstitel léčivých rostlin, lektor přednášek, autor knihy o bylinách. [online]. web: Databáze autorit NK ČR [cit. 2022-01-04]. Identifikační číslo: hka20201091324. Dostupné online. 
  2. a b Můj bylinkový svět [online]. web: Databáze knih a publikací NK ČR, 2020 [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w SVATOŠOVÁ, Radka. Rozhovor s Vladimírem Vytáskem [online]. web: Duhové noviny cz, 2017-02-01 [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g Lidový bylinkář z Litovle [online]. web: Žijeme s radostí cz [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k l m Vladimír Vytásek, bylinář z Litovle u Olomouce [online]. web: Astro–víkend cz [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat