Violoncellový koncert A dur (Dvořák)
Svůj první violoncellový koncert A dur, B. 10 Antonín Dvořák napsal v roce 1865. Autor však napsal pouze part violoncella s doprovodem klavíru. Má tři věty a jeho délka je přibližně 55 minut, přičemž vnější věty jsou dlouhé přibližně 25 a 21 minut.
| Violoncellový koncert A dur | |
|---|---|
 Antonín Dvořák v roce 1868 | |
| Napsáno | 1894-1895 |
| Žánr | romantismus / violoncellový koncert |
| Délka | cca. 40 minut |
| Tónina | h moll |
| Skladatel | Antonín Dvořák |
| Další interpreti | Jarmil Burghauser, Günter Raphael |
| Alternativní názvy | Violoncellový koncert č. 1 |
Okolnosti vzniku editovat
Na rozdíl od slavného violoncellového koncertu h moll op. 104 je první Dvořákův koncert A dur je téměř neznámý. Bývá zcela přehlížen, a to natolik, že pozdější dílo se nazývá prostě „Violoncellový koncert“, přičemž č. 2 se uvádí jen zřídka.
Pro tento skromný osud prvního koncertu existují dva důvody: Dvořákův autograf zůstal pouze ve formě klavírní partitury bez orchestrace.
Revize a reedice editovat
Skladatel svůj koncert napsal pro violoncellistu Ludevíta Peera. Znovuobjevil jej až skladatel Günter Raphael desítky let po Dvořákově smrti. Na konci 20. let 20. století Raphael skladbu zásadně upravil a orchestroval, takže byl spíše jeho vlastním než Dvořákovým.[1]
V 70. letech se skladba dočkala druhé edice, od muzikovědce a kurátora Jarmila Burghausera, odborníka na Dvořákovo dílo, když zkrátil obě vnější věty. Společně s violoncellistou Milošem Sádlem připravil promyšlenou edici na dva způsoby: jednu v orchestraci od Burghausera a druhou v podobě klavírní partitury se škrty odpovídajícími nové instrumentované verzi.
Všechny tři verze existují na nahrávce Supraphonu (původní a Burghauserova), stejně jako nahrávka verze Günthera Raphaela natočená Stevenen Isserlisem, vydané na Hyperion Records.
Nahrávky editovat
- CPO
- Ramon Jaffé Archivováno 14. 1. 2021 na Wayback Machine., violoncello. Státní orchestr Rýnské filharmonie. Burghauserova verze.
- Supraphon
- Jiří Bárta, violoncello. Původní Dvořákova podoba pro violoncello a klavír.
- Miloš Sádlo, violoncello. Orchestrovaná verze od Jarmila Burghausera.
- Koch Classics
- Werner Thomas-Mifune, violoncello. Burghauserova verze.
- Hyperion
- Steven Isserlis, violoncello. Mahlerův komorní orchestr dirigoval Daniel Harding. Raphaelova verze.
V roce 2010 nahrál český violoncellista Tomáš Jamník nové vydání koncertu A dur se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pro Supraphon. Koncert je zde zkrácen na 35 minut, vychází převážně z Burghausera, ale místy po rozsáhlém výzkumu nachází vlastní řešení některých problémů způsobených tím, že existuje pouze klavírní partitura. Po dokončení klavírní partitury se Dvořák nikdy ke svému prvnímu „Koncertu pro violoncello“ s klavírním doprovodem nevrátil.
Reference editovat
- ↑ John Clapham, 1979, Dvořák, Norton, writes that Raphael's "edition" is "so unlike Dvořák's original, that it must be regarded as a travesty of Dvořák's intentions."
Externí odkazy editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cello Concerto in A major (Dvořák) na anglické Wikipedii.
