Vila Emila Simona
Vila Emila Simona se nachází v Hejnicích v Lázeňské ulici č.p. 463, u silnice vedoucí z Hejnic do Lázní Libverda. Jedná se o impozantní stavbu, která je zajímavou ukázkou moderní obytné architektury z počátku 20. století, jejímž autorem je česko-německý architekt Rudolf Bitzan. Jeho autorství bylo doloženo v dobovém tisku Reichenberger Zeitung z roku 1935. Vila vyniká architektonickou hodnotou a zachovalým původním stavem.[1]
| Vila Emila Simona | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | art deco architektura |
| Architekt | Rudolf Bitzan |
| Výstavba | 20. století (1921) |
| Poloha | |
| Adresa | Hejnice,  Česko |
| Ulice | Lázeňská |
| Souřadnice | 50°52′54,14″ s. š., 15°10′57,42″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 107053 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Ohledně doby výstavby nejsou zdroje informací jednotné. Národní památkový ústav uvádí rok 1917,[1] podle jiných zdrojů došlo k výstavbě v roce 1921.[2] Vilu si nechal postavit majitel hejnické tkalcovny Fritsch & Co. Eduard Fritsch, který si na rozsáhlém pozemku nechal nejdříve zřídit podle návrhu zahradního architekta Hectora Ecka anglický park, do nějž byla později zasazena vila. Realizací stavby vily byl pověřen frýdlantský stavitel Rudolf Hampel (1867-1935). V roce 1921 se majitelem stal Emil Simon, továrník z Fojtky.[1]
V roce 1935 byla vila odkoupena jabloneckým exportérem Carlem Wittem, který nechal provést úpravy interiéru ve stylu art deco. Tento majitel nechal rovněž v parku vystavět kapličku zasvěcenou sv. Antonínovi (byla zbořena). Jeho iniciály „CW“ se nachází na mřížích vchodových dveří do vily a také na zábradlí můstku přes zahradní rybníček.[1]
Popis stavby editovat
Vila byla postavena na přibližně obdélníkovém půdorysu, střecha je valbová. Na jihozápadním průčelí zaujme výrazný cylindrický rizalit. Hlavní vstup s kamenným schodištěm je ve středu severovýchodního průčelí a je zdůrazněn portálem s výrazným štukovým dekorem a motivem jelena ve skoku. Fasádu dále zdobí medailony s motivy bájných zvířat a stylizovaný reliéf rohu hojnosti.[1]
Lesopark editovat
Stavba stojí v poměrně rozsáhlém lesoparku o rozloze téměř 2,5 ha, do kterého se vstupuje dvěma ručně kovanými bránami směřujícími do ulice Lázeňská. Lesopark byl navržen v letech 1887–1889 drážďanskými zahradními architekty pro místního továrníka Franze Fritsche, jenž vlastnil průmyslový podnik pod názvem „Hejnice Fritsch & spol, mechanická tkalcovna“.[3]
Součástí parku je malý zahradní rybníček s můstkem, který se nachází v jeho jižní části.
V parku najdeme rozmanité druhy dřevin, z nichž některé stojí za zmínku, například dřín jarní (Cornus mas) chráněný zákonem v kategorii ohrožený. Dále se zde vyskytují neobvyklé druhy jako liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) či javor dlanitolistý (Acer palmatum).[4]
Současnost editovat
Po roce 1945 až do roku 2021 byla stavba využívána pro provoz mateřské školy. V současné době není budova využívána a rovněž není přístupná pro veřejnost. Vyla byla prohlášena kulturní památkou 22. června 2023. Smyslem je ochránit vilu před rekonstrukcemi, které by mohly vést ke zničení cenných historických prvků stavby.[5]
Ve volně přístupném lesoparku se nachází novostavba domu pro seniory.
-
Hlavní průčelí -
Vstupní brána -
Zahradní rybníček -
Lesopark
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e Vila [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
- ↑ ZEMAN, Jaroslav; WINZELER, Marius. S Rudolfem Bitzanem po Euroregionu Nisa : Turistický pruvodce = Mit Rudolf Bitzan durch die Euroregion Neiße : Ein Reiseführer. Stráž pod Ralskem: [s.n.], 2013.
- ↑ Industriál Libereckého kraje : technické stavby a průmyslová architektura : průvodce. Praha: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví 281 s. ISBN 978-80-01-03798-0.
- ↑ GUO, Ivan; RUTKOWSKI, Marek. A zero-sum competitive multi-player game. Demonstratio Mathematica. 2012-01-01, roč. 45, čís. 2. Dostupné online [cit. 2022-03-03]. ISSN 2391-4661. DOI 10.1515/dema-2013-0374.
- ↑ Sloužila dětem i příznivci nacistů, teď Hejnice chtějí mít z vily památku. iDNES.cz [online]. 2021-07-08 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Emila Simona na Wikimedia Commons - Hejnice budou mít novou památku
- Vila Emila Simona na Facebooku
