Viktor Suvorov

ruský vojenský historik

Viktor Suvorov (rusky Виктор Суворов, vlastním jménem Vladimir Bogdanovič Rezun (Владимир Богданович Резун, * 20. dubna 1947) je ruský vojenský historik.

Viktor Suvorov
Rodné jménoВладимир Богданович Резун
Narození20. dubna 1947 (77 let)
Barabash
Alma materVojenská akademie ministerstva obrany Ruské federace (do 1974)
Vysoká škola vojenského velitelství v Kyjevě
Tver Military College
Povoláníhistorik, romanopisec, spisovatel, army scout a vojenský historik
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu (do 1978)
Websuvorovrezun.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se ve vesnici Barabaš v rodině vojáka. Po vystudování vojenské univerzity se stal vojenským důstojníkem sovětské zpravodajské služby. Od roku 1970 působil v nomenklatuře Ústředního výboru komunistické strany Sovětského svazu. V roce 1974 absolvoval Vojenskou diplomatickou akademii, čtyři roky působil jako kapitán GRU ve Vídni.

Zde přeběhl v roce 1978 k Angličanům a byl přijat do britské zpravodajské služby MI6. V SSSR byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Ve svých knihách kritizuje atmosféru a situaci v Sovětském svazu v období okolo II. světové války.

Velkou pozornost vzbudila jeho teorie, že J. V. Stalin chtěl v roce 1941 přepadnout západní Evropu a rozšířit tak sféru vlivu marxismu-leninismu. V knize Poslední republika tento názor rozvádí a dokládá mnoha argumenty. Stejným tématem se zabývá i v knize Den"M".

V knize Stín vítězství hodnotí maršála Žukova jako vojevůdce, který svou velitelskou brutalitou a vojevůdcovskou neschopností způsobil zbytečnou smrt mnoha sovětských vojáků a špatnými rozhodnutími prodloužil II. světovou válku. Zejména kritizuje vystavení svěřených vojáků nebezpečí ozáření při zkoušce sovětské nukleární bomby.

V knize Můj život v Sovětské armádě vzpomíná na přelom let šedesátých a sedmdesátých a popisuje přípravy a částečně průběh sovětské invaze v roce 1968 do Československa.

Sovětskou invazi a likvidaci tzv. pražského jara v roce 1968 popisuje z hlediska velitele sovětského tanku v knize The Liberators. Tato kniha vyšla ve také ve slovenštině pod názvem Oslobodenie.

V knize Specnaz seznamuje čtenáře s málo známými údaji o sovětských elitních jednotkách speciálního nasazení, o jejich výcviku, výzbroji a předpokládaném použití (obdoba známějších comandos či rangers).

Spisovatelova formulační dovednost dává dílům vysokou čtivost. Díla jsou systematicky navazující a při studiu vojenské literatury vhodná díky jinému širšímu úhlu pohledu k porovnání s oficiálnější literaturou.

Historik Karel Durman k spolehlivosti V. Suvorova: „Nejsme si například vůbec jisti, zda údaje Šejny a Rezunova (píšícího pod pseudonymem ‚Suvorov‘) o sovětském velkém vojensko-strategickém pánu ‚Severka‘ nejsou prostě vykonstruovány spojením vlastních zlomkovitých informací s předpoklady západních specialistů“.[1]

Díla vydaná v češtině editovat

  • Kontrola. Přeložil Bruno Solařík. Praha: NV, 2008. 319 s. ISBN 978-80-206-0988-5.
  • Poslední republika: proč Sovětský svaz prohrál druhou světovou válku. Díl I. Přeložil Bruno Solařík. Praha: Naše vojsko, 2008. 369 s. ISBN 978-80-206-0912-0.
  • Poslední republika: proč Sovětský svaz prohrál druhou světovou válku. Díl II. Přeložil Bruno Solařík. Praha: Naše vojsko, 2008. 417 s. ISBN 978-80-206-0967-0.
  • Poslední republika. Díl III., Porážka. Přeložil Otto Zwettler. Praha: Naše vojsko, 2015. 459 s. ISBN 978-80-206-1544-2.
  • Můj život v sovětské armádě: z osvoboditele dezertérem. Překlad Jaroslava Novotná. Praha: Naše vojsko, 2009. 294 s. ISBN 978-80-206-1075-1.
  • Sebevražda: proč zaútočil Hitler na Sovětský svaz?. Praha: NV, 2009. 394 s. ISBN 978-80-206-1005-8.

Reference editovat

  1. DURMAN, Karel. Útěk od praporů : Kreml a krize impéria 1964 – 1991. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 531 s. ISBN 80-7184-672-4. S. 8. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat