Viktor Nikodém
Viktor Nikodem (12. února 1885, Třebíč[1] – 20. února 1958, Praha) byl český malíř, výtvarný kritik a legionář. Jeho otcem byl Vilém Nikodém,[2] matkou byla Sofie Nikodémová, narodil se v domě na třebíčské Litoltově ulici. V roce 1921 se oženil s Boženou Kužmovou z Litovle. Zemřel v roce 1958 na nemoc spojenou s chrlením krve.
| Viktor Nikodem | |
|---|---|
| Narození | 12. února 1885 Třebíč  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. února 1958 (ve věku 73 let) Praha  Československo |
| Příčina úmrtí | nemoc chrlení krve |
| Národnost | Československá |
| Vzdělání | Univerzita Karlova |
| Povolání | novinář, ilustrátor, malíř, kritik umění, historik umění, překladatel a československý legionář |
| Rodiče | Vilém Nikodém |
| Podpis |  |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatVzdělání
editovatVystudoval tzv. obecnou školu v Třebíči, kde také pokračoval na gymnáziu, po vystudování gymnázia vystudoval germanistiku na Univerzitě Karlově v Praze (1906–1914), kdy v rámci studia strávil semestr na Vídeňské univerzitě a semestr na univerzitě v Nice.
Armáda
editovatPo ukončení studií narukoval k jihlavskému 14. pluku a s ním odešel do Halle v Tyrolsku,[zdroj?!] v roce 1916 byl převelen na Ruskou frontu, kde byl zajat. V roce 1917 vstoupil do československých legií[3] a byl zařazen do 6. a později do 7. pluku, kde se opět setkal se spolužákem z gymnázia Janem Syrovým. V roce 1918 přešel do fotografického oddělení štábu Československé armády a pokračoval v cestě do Vladivostoku spolu s dalšími vojáky. V té době se rozhodl, že se stane malířem. V roce 1920 se z Vladivostoku spolu s 6. plukem (tzv. Hanáckým) vrátil do ČSR a posléze nastoupil jako výtvarný poradce do Památníku odboje. Mezi měsíci únorem a květnem v roce 1921 proběhla v prostorách památníku odboje výstava výtvarných prací legionářů, po výstavě byla vydána publikace "Československé legie v Rusku – Malířské dokumenty". Ve službách památníku odboje působil až do roku 1925, kdy odešel jako štábní kapitán do výslužby.
Publicistika
editovatPo odchodu do civilu se stal redaktorem kulturní rubriky listu Národní osvobození, kde působil do roku 1948. Mezitím se věnoval redakci článků mimo jiné v časopise Volné směry, Zvěrokruh a podobně. Stejně tak se věnoval monografiím především s výtvarnou tematikou.
Dílo
editovatSoubor jeho díla je uložen v Muzeu Vysočiny v Třebíči.[2]
Publikace
editovat- Pes druhé roty, František Langer, ilustrace Viktor Nikodem
- Legionářský almanach 1923 : ve prospěch postavení "Památníku osvobození" musea a archivu československých legií a celého osvobozenského hnutí, upravil Viktor Nikodém
- Třetí rota : Román, Josef Kopta, ilustrace Viktor Nikodem
- Jak jsme žili a bojovali na Rusi : 25 listů linoleových řezeb, Viktor Nikodem
- Edouard Manet : [výbor obrazů], text Viktor Nikodem
- Gustave Courbet, text Viktor Nikodem
- Souborná výstava sochařského díla Otty Gutfreunda : Duben 1948, text Viktor Nikodem
- Bedřich Vaníček : [Obr. monografie], Viktor Nikodem
Výstavy
editovat- 1921 – Památník odboje, výstava prací ruských legionářů
- 2007 – Muzeum Vysočiny Třebíč, Viktor Nikodem a jeho přátelé
- 2010 – Kabinet Ex libris, Nová výstavní síň, Chrudim, Viktor Nikodem – intimní zpověď
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Třebíč
- ↑ a b Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 28.
- ↑ Viktor Nikodém v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Viktor Nikodém
- ZEJDA, Radovan. Viktor Nikodem. Třebíčský zpravodaj. 06. 2014, čís. 06/2014, s. 9.
- Viktor Nikodem v informačním systému abART
