Vidlový hřeben

hora ve Vysokých Tatrách

Vidlové věže tvoří krajinářsky velkolepý trojvěžový Vidlový hřeben, který spojuje Lomnický štít s Kežmarským štítem. Přestože jsou viditelně nižší než sousední dva štíty, zaujmou odvážným tvarem. Exponovaný přechod "vidlí" patří k nejpůsobivějším hřebenovkám Vysokých Tater.

Vidlové veže
Zleva dva vrcholy Kežmarských štítú, mrak se opírá o Vidlové veže, Lomnický štít
Zleva dva vrcholy Kežmarských štítú, mrak se opírá o Vidlové veže, Lomnický štít

Vrchol2523 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
PohoříVysoké Tatry
Souřadnice
Vidlové veže
Vidlové veže
Prvovýstup1903,Západná V. veža - K. Englisch, Veľká V. veža - M. Szontagh,
J. Hunsdorfer
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

TopografieEditovat

Hřeben Vidlí začíná jako ostruha z Lomnického štítu v Medené štrbine. Následuje Západní Vidlová věža (2480 m), hluboce zaříznuté Vidlové sedlo (2413 m), Veľká Vidlová věža (2522,8 m), Lieviková štrbina a štíhlá Východná Vidlová věža. Jižní stěny – asi 180 m – spadají do Cmitera (závěr Skalnaté doliny), severní do Medené kotliny nad Dolinou Zeleného plesa.

Několik zajímavých výstupůEditovat

  • 1906 Prvovýstup na Východnou Vidlovou vežu Z. Klemensiewicz a R. Kordys, IV. Patřila k posledním dobytým věžím Tater.
  • 1906 První kompletní přechod hřebene A. Znamięcki a J. Marusarz, IV.
  • 1936 Prvovýstup levou částí jižní stěny Východné Vidlové veže, Z. Brull, V. Hudyma, S. Motyka a Š. Zamkovský, V.

Jižními stěnami od Cmitera i severními z Medené lávky vede množství cest do obtížnosti V - VI.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vidlové veže na slovenské Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 3. díl, Olympia 1977.

Externí odkazyEditovat