Vica Pota
Vica Pota je římská bohyně, jejíž svatyně (aedes) stála na úpatí kopce Velian, na severní straně římského Palatinu, na místě domu Publia Valeria Publicola.[1] Cicero vysvětluje její jméno, které pochází z vincendi atque potiundi „dobývání a získávání mistrovství“.[2] Podle Apocolocyntosis Seneky mladšího, je matka Diespitera;[3] obvykle identifikovaného s Jupiterem, Diespiter je zde považován za oddělené božstvo a podle názoru Arthura Bernarda Cooka by snad měl být považován za podsvětního Dispatera.[4] Festival Vica Pota byl slaven 5. ledna.
| Vica Pota | |
|---|---|
 | |
| Význam | bohyně vítězství |
| Svátky | Vica Pota (5. ledna) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Asconius ji ztotožňuje s Victorií,[5] ale je pravděpodobně starší římskou nebo italickou formou bohyně vítězství, která předcházela Victorii a vlivu řecké Níké;[6] Vica Pota byla tedy starším ekvivalentem Victorie, ale pravděpodobně nebyla personifikací vítězství jako taková.[7] Podle mínění Ludwiga Prellera, jež však není široce přijímáno, by se Vica Pota mohla ztotožnit s etruskou božskou postavou Lasa Vecu. [8]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vica Pota na anglické Wikipedii.
- ↑ Livius 2.7.6 and 11–12.
- ↑ Cicero, De legibus 2.28.
- ↑ Duncan Fishwick, The Imperial Cult in the Latin West (Brill, 2002), p. 84 online.
- ↑ Arthur Bernard Cook, "The European Sky-God III: The Italians," Folklore 16 (1905), p. 263 online. See also Detlev Dormeyer, "Die Apotheose in Seneca Apocolocyntosis und die Himmelfahrt Lk 24.50–53; Apg 1.9–11," in Testimony and Interpretation: Early Christology in its Judeo-Hellenistic Milieu: Studies in Honor of Petr Pokorný (Continuum, 2004), p. 137 online.
- ↑ Lawrence Richardson, A New Topographical Dictionary of Ancient Rome (Johns Hopkins University Press, 1992), pp. 140 and 420.
- ↑ J. Rufus Fears, "The Theology of Victory at Rome," Aufstieg und Niedergang der römischen Welt II.17.2 (1981), p. 774 online; John T. Ramsey and A. Lewis Licht, The Comet of 44 B.C. and Caesar's Funeral Games (Oxford University Press, 1997), p. 186 online.
- ↑ William Vernon Harris, War and Imperialism in Republican Rome, 327-70 B.C. (Oxford University Press, 1979, 1985), p. 124 online.
- ↑ Preller, Römische Mythologie vol. 2, p. 245, as cited by Charles Hoeing, "Vica Pota," American Journal of Philology 24 (1903), p. 324 online.