Otevřít hlavní menu

Veveří (ulice v Brně)

ulice v Brně

Veveří je ulice v Brně. Svůj název získala podle toho, že v dřívějších dobách bývala hlavní cestou vedoucí na zeměpanský hrad Veveří. Vede od Žerotínova náměstí, v městské části Brno-střed, až ke křižovatce s ulicí Tábor na území městské části Žabovřesky.

Veveří
Veveří ulice, pohled od Konečného náměstí k centru
Veveří ulice, pohled od Konečného náměstí k centru
Umístění
Město Brno
Městská část Brno-střed, Brno-Žabovřesky
Čtvrť Veveří, Žabovřesky
Poloha
Začíná na Žerotínovo náměstí
Končí na Minská
Další údaje
Typ ulice
Délka cca 1,8 km
PSČ 602 00, 616 00
Kód ulice 34487
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V celé své délce protíná několik zejména jednosměrných ulic a významný dopravní uzel Konečného náměstí. I v dnešní době je to jedna z nejdůležitějších dopravních tepen v Brně, kromě silného automobilového provozu ulicí vede významná tramvajová trať, která se v křižovatce s ulicí Nerudova dělí na dva přepravní proudy: jeden vede směrem do Bystrce (linky 3 a 11), druhý do Králova Pole (linka 12).

Po křižovatku s ulicí Slovákovou vede také jednosměrná trolejbusová trať. Zástavbu tvoří zejména cihlové domy z 19. a 20. století, v úseku mezi křižovatkami s ulicemi Pekárenská a Sokolská se nachází bývalý vojenský areál, u Konečného náměstí je umístěna botanická zahrada Masarykovy univerzity, naproti budovám Fakulty stavební VUT se nachází Björnsenův sad a mezi křižovatkou s ulicemi Resslova a Šumavská areál jízdárny a velká parkovací plocha využívaná pro konání poutí apod. Po ulici je také pojmenována čtvrť a katastrální území Veveří.

HistorieEditovat

Cesta v trase ulice Veveří existovala již ve středověku. Před hradbami, v prostoru dnešního Žerotínova náměstí, se nacházela ves Hartlůvka (Hartlgasse), kterou procházela cesta dále do Žabovřesk. V prostoru počátku pozdější ulice Veveří se postupně objevovaly první domky. Na přelomu 17. a 18. století Hartlůvka kvůli výstavbě barokního bastionového opevnění města zanikla, a coby předměstskou osadu ji nahradila nově zřízená Malá Nová Ulice (Kleine Neugasse), která se nacházela v trase ulice Veveří, mezi Žerotínovým náměstím a ulicí Slovákovou. Malá Nová Ulice se v roce 1850 stala součástí Brna. V roce 1867, při oficiálním pojmenování ulic ve městě, získala vlastní ulice název Veveří (Eichhorngasse), podle směru k hradu Veveří.[1] Tento název jí vydržel dodnes, kromě drobné výjimky, kdy byla v průběhu 1. světové války, mezi lety 1915 - 1918, pojmenována Hindenburgstrasse[2] (česky Hindenburgova), podle německého polního maršála a prezidenta Paula von Hindenburga. Od roku 1918[3] se objevuje pouze její název v češtině Veveří, kromě období německé okupace mezi lety 1939 - 1945, kdy byl k českému názvu přidán německý Eichhorner Strasse.[4]

 
Pohled na zastávku Grohova směr Bystrc nebo Královo Pole

DopravaEditovat

Z dopravního hlediska byla Veveří ulice již od svého vzniku jednou z nejdůležitějších dopravních tepen - bylo to dáno zejména tím, že byla hlavní výpadovou ulicí z centra Brna směrem do Žabovřesk, Komína, Bystrce a k hradu Veveří. Rok po zavedení provozu elektrických tramvají v Brně, tedy v roce 1901,[5] byla v úseku mezi Žerotínovým náměstím a Tivoli (dnes Konečného náměstí), vystavěna tramvajová trať červené linky tramvaje. S postupným prodlužováním ulice, byla prodlužována i tramvajová trať, v roce 1914 k areálu České techniky (dnes Fakulta stavební VUT), kde se nacházel lazaret,[6] a o rok později, tedy v roce 1915 až na samý konec ulice, k Laudonově ulici (dnes ulice Tábor).[6] Trať byla dále postupně prodlužována na sever města, do Žabovřesk, Komína a Bystrce, čímž získávala postupně stále větší význam. V roce 1961 přibyla také odbočná trať z Konečného náměstí Nerudovou ulicí směrem do Králova Pole.[7]

Dnes má tramvajová trať na Veveří ulici čtyři zastávky: Grohova, Konečného náměstí, Rybkova a Tábor (tu v ulici Veveří pouze ve směru do Žabovřesk). Na všech těchto zastávkách také zastavují autobusy nočních linek. V padesátých letech byla v ulici Veveří zavedena z centra města trolejbusová trať po křižovatku s ulicí Slovákovou, která je součástí smyčky KounicovaBrandlova (poblíž přestupního uzlu Česká) – Slovákova.[8]

Občanská vybavenostEditovat

Vzhledem k poloze a významu ulice, se v ulici nachází široké spektrum služeb - kavárny, bary, restaurace, pekárny, supermarket Albert, drogerie, policejní stanice Policie ČR, sídlo České správy sociálního zabezpečení, lékařské ordinace apod. Stejně tak jako většina ulic v centru Brna, trpí i Veveří ulice nedostatkem parkovacích míst, což vede k častým komplikacím.

Významné budovy a instituceEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Encyklopedie města Brna - Veveří ulice (Eichhorngasse)
  2. Encyklopedie města Brna - Veveří ulice (Hindenburgstrasse)
  3. Encyklopedie města Brna - Veveří ulice (Veveří)
  4. Encyklopedie města Brna - Veveří ulice (Eichhorner Strasse)
  5. NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 91. Dále jen Nesiba. 
  6. a b Nesiba, s. 95.
  7. Nesiba, s. 108.
  8. FIALA, Petr; MRKOS, Jiří. Trolejbusy v Brně. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF, 2000. S. 9. 

Externí odkazyEditovat