Venkovský dům Gustava Helmhackera
Venkovský dům Gustava Helmhackera z roku 1939, situovaný v Plzni-Hradišti, je jednou z významných památek moderní architektury na Plzeňsku. Vila je součástí rozsáhlejšího, architektonicky jednotného areálu zahrnujícího též dům zahradníka, garáž a další objekty v zahradě.
| Venkovský rodinný dům Gustava Helmhackera | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Architekt | Karel Honzík |
| Poloha | |
| Adresa | Hradiště,  Česko |
| Ulice | Kostincova |
| Souřadnice | 49°42′46,2″ s. š., 13°24′22,74″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 51296/4-5297 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Vilu nechal na místě své bývalé zděné chaty postavit plzeňský továrník Gustav Helmhacker, který podnikal v odvětví technických plynů.[1][2] V roce 1938 začal stavitel Václav Harmáček dle Helmhackerovy objednávky chatu rozšiřovat na rodinný dům, a to bez stavebního povolení (na území dosud nebyl schválen regulační plán), a navíc podle jiného projektu, než který byl se žádostí o stavební povolení předložen. Projekt, který byl nakonec na místě realizován, vypracoval architekt Karel Honzík. Stavba vily byla dokončena v roce 1939.[3] Další část areálu (vjezdová brána, domek zahradníka) pak byla dobudována v roce 1941.[4]
Po 2. světové válce zůstala vila v rukou vlastníků (vzhledem k její malé obytné ploše do objektu nebyl nastěhován žádný další nájemce). Myšlenka využít vilu jako mateřskou školu byla zavržena kvůli umístění v příkrém svahu (ohrožení bezpečnosti dětí). Další snahy státu o zabrání objektu odvrátila tragická smrt majitele Gustava Helmhackera, který zemřel na následky úrazu. Vila je tedy doposud ve vlastnictví rodiny.[3]
V roce 2002 byl celý areál domu zapsán na seznam nemovitých kulturních památek.[4]
Architektura editovat
Architekt Karel Honzík kladl v návrhu domu důraz na jeho začlenění do krajiny. Pozemek byl terénem rozdělen na dvě části: náhorní planina u příjezdové silnice a prudký svah směrem k dolní části na břehu řeky Úhlavy. Toto členění jasně určovalo, že hlavní vstup do domu musí být v horní části, kam Honzík umístil i obytný pokoj s velkým oknem, ložnice pak netradičně umístil níže ve svahu, tj. do úrovně suterénu.[3]
Vila stojí na půdorysu přibližně tvaru T. Stavba má sedlové taškové střechy, hrubě omítnuté zdi s kamennými sokly a dřevem obložené štíty. Architekt Honzík zde vycházel z tradiční lidové architektury.[3]
Rozsáhlá zahrada má parkovou úpravu (terasy, vyhlídky), pouze malá část je využívána jako ovocná.[4]
Reference editovat
- ↑ NS Údolím Mže a Berounky [online]. [cit. 2019-03-09]. Dostupné online.
- ↑ VYHLÁŠKA ZE DNE 27.6.1948 O ZNÁRODNĚNÍ PODNIKŮ PODLE ZÁKONA Č. 114/1948 SB. [online]. [cit. 2019-03-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d URLICH, Petr. Slavné vily Plzeňského kraje. 1. vyd. Praha: FOIBOS BOOKS s.r.o., 2009. ISBN 978-80-87073-17-9.
- ↑ a b c Památkový katalog: Vila Plzeň-Hradiště, Kostincova 150 [online]. [cit. 2019-03-09]. Dostupné online.