Velijudin Sadović

bosenskohercegovský pedagog a politik

Velijudin Sadović (1886 Trebinje, Bosna a Hercegovina14. června 1932 Sarajevo, Království Jugoslávie), zkráceně též Velija, byl bosenskohercegovský pedagog a politik bosňáckého původu.

Velijudin Sadović
Narození 1886
Trebinje
Úmrtí 14. června 1932 (ve věku 45–46 let)
Sarajevo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Bližší podrobnosti o narození a raném vzdělávání nejsou známy. Jeden z pramenů uvádí, že studoval v Istanbulu. Nedlouho po dokončení studia byl za své politické názory dva roky vězněn, není ovšem jasné, zda v osmanské říši, nebo okupované Bosně a Hercegovině. Krátce po anexi Bosny a Hercegoviny habsburskou monarchií roku 1908 pobýval ve Francii a Švýcarsku. Roku 1912 dokončil studium na pařížské Sorbonně, konkrétní obor studia není znám. Po návratu do Bosny a Hercegoviny byl krátký čas bez zaměstnání, pak získal místo profesora-ekonoma v Šarí‘atské soudní škole (4. srpna 1914–16. března 1921 a znovu 25. června 1923–10. ledna 1928[1]). Roku 1915 složil profesorskou zkoušku na Orientální akademii ve Vídni (K.k. Akademie für Orientalische Sprachen). Roku 1921 se učitelského místa vzdal, jelikož získal poslanecký mandát za Jugoslávskou muslimskou organizaci v parlamentu Království Srbů, Chrvatů a Slovinců. Roku 1923, kdy již ve volbách nekandidoval a s politickým vedením JMO se rozešel, se vrátil na předchozí pracoviště a navíc byl jmenován profesorem na nedávno zřízeném Šarí‘atském gymnáziu v Sarajevu (honorárně ve škol. roce 1923/1924), poté se stal i jeho ředitelem (1928–1932).

Po první světové válce byl horlivým podporovatelem muslimsko-srbské vzájemnosti, sám se považoval za Srba islámské víry. Dlouhá léta byl členem Hlavního výboru muslimského podpůrného spolku Gajret (Úsilí).[2]

Velija Sadović zemřel 14. června, hned nazítří byla uspořádána zádušní mše v Begově mešitě a provedeno uložení ostatků na hřbitově v sarajevské čtvrti Grlića brdo.

Roku 1913 se v Trebinje oženil s Atijou Fetahagićovou, s níž přivedl na svět šest dětí.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Spomenica šeriatske sudačke škole u Sarajevu. Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1937. S. 66. 
  2. Merhum Velija Sadović. Gajret. 1932, roč. XIII, čís. 14–15, s. 248–250.