Veřejný seznam

veřejnoprávní evidence věcí

Veřejným seznamem je veřejnoprávní evidence věcí, která je veřejnosti přístupná bez omezení. Podle důvodové zprávy k občanskému zákoníku je pojem veřejný seznam souhrnným označením pro veřejné evidence věcí, zatímco pojem veřejný rejstřík je souhrnným označením pro veřejné evidence osob.[1][pozn. 1]

Princip formální publicity

editovat

Veřejný seznam je veřejně přístupný. Nahlížet do něj může každý. Neznalost zapsaných údajů nikoho neomlouvá. Pokud je určitá právní skutečnost zapsána ve veřejném seznamu, nikdo se nemůže dovolávat její neznalosti.[2]

Princip materiální publicity

editovat

Protože nelze připustit, aby ten, kdo jedná v dobré víře v údaje zapsané ve veřejném seznamu, byl ve své důvěře v jejich správnost zklamán, zakotvuje občanský zákoník princip materiální publicity údajů ve veřejných seznamech, tj. ochranu dobré víry třetích osob, jednajících v důvěře ve správnost a úplnost zápisu v seznamu. Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu.[3] Např. při nesouladu osoby vlastníka (knihovního vlastníka) uvedeného v katastru nemovitostí (na listu vlastnictví) a skutečného vlastníka je chráněno nabytí od knihovního vlastníka.

Poznámky ve veřejných seznamech

editovat

Poznámka rozepře

editovat

Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.[4]

Poznámka spornosti zápisu

editovat

Kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu. Požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o zápisu dozvěděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu; po uplynutí této lhůty však jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře. Nebyl-li žadatel o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, prodlužuje se lhůta podle odstavce 2 na tři roky; lhůta počne běžet ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden.[5]

Příklady veřejných seznamů

editovat

Nejznámějším příkladem veřejného seznamu je katastr nemovitostí.[6] Za veřejný seznam je zákonem výslovně označen také plavební rejstřík[7], námořní rejstřík[8] a rejstřík ochranných známek[9]. U některých dalších veřejně přístupných evidencí se jednotliví autoři liší v názoru, zda je lze za veřejný seznam považovat:[pozn. 2]

Poznámky

editovat
  1. Označení jednotlivých veřejných seznamů a rejstříků toto rozlišení důsledně nerespektuje, takže např. plavební rejstřík je ve skutečnosti veřejným seznamem, ač je označen jako rejstřík.
  2. Zatímco komentář [SPÁČIL, Jiří, a kol. Občanský zákoník : Komentář. III. Věcná práva (§ 976-1474). 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2013. 1280 s. ISBN 978-80-7400-499-5. S. 9.] všechny tyto evidence za veřejné seznamy označuje, článek doc. Tégla vyjadřuje opačný názor.

Reference

editovat
  1. Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2012 [cit. 2019-04-17]. S. 253. Dostupné online. 
  2. Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, § 980 odst. 1. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
  3. § 984 OZ
  4. § 985 OZ
  5. § 986 OZ
  6. Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), § 1 odst. 1. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
  7. Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, § 14 odst. 2. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
  8. Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, § 7 odst. 1. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
  9. Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), § 44 odst. 2. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
  10. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 4. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
  11. Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, § 39. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
  12. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, § 20. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
  13. Zákon č. 572/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, § 69. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
  14. Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, § 16. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
  15. Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, § 15. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online.
  16. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), § 35j. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online.

Související články

editovat