Nevěstinec

budova používaná k poskytování sexuálních služeb
(přesměrováno z Veřejný dům)

Nevěstinec, vykřičený dům, veřejný dům, dům radosti, dům rozkoše, erotický klub, knižně lupanar, lupanár či lupanarium, hovorově často bordel či hampejz je budova používaná k poskytování zejména sexuálních služeb za úplatu, tedy k prostituci. Poskytuje prostitutkám (či prostitutům) místo k setkávání a provozování sexuálních praktik s klienty. V některých zemích jsou legální licencované nevěstince, jinde je prostituce zakázána a postihována, jinde podléhá pouze určitým regulacím a například masážní salony mohou sloužit tomuto účelu.

  • Slovo nevěstinec nepochází přímo od slova nevěsta, nýbrž nevěstka, což je starší označení pro prodejnou ženu.
  • Slovo „bordel“ přešlo do češtiny ze staré francouzštiny prostřednictvím němčiny. Původně to znamenalo „bouda z prken“, bordum (prkno) ale zase bylo germánského původu.[2][3] Říkalo se tak veřejnému domu, nevěstinci. Z franštiny se přes ostatní románské jazyky toto slovo stalo mezinárodním pojmem. V české hovorové mluvě patří k hodně frekventovaným slovům; kromě nevěstince také pro označení nepořádku, neklidu, neladu, podvodu, zmatku, chaosu a nečistoty či špinavostí v tom nejširším slova smyslu.
  • Starší označení lupanarium a jeho odvozeniny jsou přímým převzetím termínu, užívaného v latině (lupa v latině kromě významu vlčice ještě označuje prodejnou ženu, prostitutku).[4][5]
  • Jiné starší označení hampejz není příliš jasné, vykládá se ze středověké hornoněmčiny – hanenbiz (v současné němčině Hahnenbiss) znamená kohoutí kousnutí. To je interpretováno tak, že na středověkých nevěstincích býval obrázek kohouta kopulujícího se slepicí.[2]
Červená barva symbolizuje (mimo jiné) vášeň a sexuální touhu, proto je spojována s nevěstinci.[1]
Vykřičený dům speciálně pro potřeby vojáků Wehrmachtu

Obchodní modelyEditovat

Nevěstince jsou organizovány podle různých obchodních modelů.

  • Někdy jsou osoby zadržovány bez možnosti odejít a nuceny k sexuálním službám pod hrozbou násilí a jiných trestů. Jejich podíl na vydělaných penězích je minimální nebo žádný. Tato forma řízení prostituce je považována za obchod s lidmiorganizovaný zločin. Objevuje se zejména (ačkoli ne výlučně) v zemích, kde je prostituce tvrdě postihována.
  • Jinde jsou prostitutky či prostituti zaměstnáni. Dostávají stálý plat a podíl z peněz, které díky nim zákazník utratí.
  • Další možností je, že peníze za sexuální služby dostává přímo prostitut(ka), která pak platí majiteli nevěstince za využívání prostor. Majitel je tak zcela mimo finanční transakce mezi prostitutkou a zákazníkem, což mu zajišťuje určitý právní odstup. Používá se proto v zemích, kde je prostituce zakázána.

ReferenceEditovat

  1. Harald Haarmann; Language in Its Cultural Embedding: Explorations in the Relativity of Signs and Sign Systems (Studies in Anthropological Linguistics); ISBN 0899255833; dostupné online
  2. a b Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, ISBN 80-85927-85-3
  3. Slovník nespisovné češtiny, ISBN 80-7345-086-0
  4. QUITT, Zdeněk; KUCHARSKÝ, Pavel. Česko-latinský slovník. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992. 901 s. ISBN 80-04-16903-1. S. 338. 
  5. KÁBRT, Jan; KUCHARSKÝ, Pavel. Latinsko český slovník. 4. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1996. 486 s. ISBN 80-04-26657-6. S. 268. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat