VZLUSat-1

česká družice

VZLUSAT-1 je česká technologická nanodružice vybavená miniaturizovaným rentgenovým dalekohledem, přístrojem FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře a nově vyvinutým radiačním štítem z kompozitního materiálu. Družice byla vynesena na oběžnou dráhu dne 23. června 2017 raketou ISRO PSLV-C38, která startovala z kosmodromu Šríharikota v rámci mezinárodní mise QB50.[1] Družice byla vyvinuta ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu ve spolupráci se soukromými firmami a univerzitami. JeJÍ životnost přitom byla původně odhadována na jeden rok. I po více než pěti letech ale systémy družice stále plně fungují a poskytují vědecká a technologická data. V současnosti je nejdéle fungující v České republice vyrobenou družicí na oběžné dráze.

VZLUSat-1
VZLUSat-1.jpg
Start23. 6. 2017
KosmodromKosmodrom Šríharikota, Indie
Nosná raketaPSLV
Stav objektuna orbitě
VýrobceVZLÚ
Druhvědecká družice
Hmotnostpřibližně 2 kilogramy
Oficiální webhttp://vzlusat1.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Družice VZLUSAT-1 je sedmou českou nebo československou družicí. Před ní bylo vypuštěno v letech 1978 až 1996 celkem pět družic Magion a v roce 2003 družice MIMOSA.

Popis sondyEditovat

VZLUSAT-1 je družice typu CubeSat o velikosti 2U (20x10x10 cm),[2] vybavená výklopnými panely a vysouvací rentgenovou optikou. Po vysunutí panelů a optiky na orbitě se její velikost zvětšila na 10x10x35 cm. Družice váží 2 kg.

Průběh miseEditovat

Tým VZLUSAT-1 30.6 2017 oznámil: „Stahujeme data z palubního počítače. Data byla ukládána od prvního okamžiku mise na oběžné dráze. Nyní po nastavení datových přenosů začínáme data stahovat. První reálná data můžete vidět na stránkách pozemní stanice v záložce OBC WOD." Na pozemní stanici jsou každý den (Stav k 11.7.2017) vidět nová stahovaná data. Tým kolem družice více informací nezveřejňuje a družice tedy běží v utajeném režimu.

V létě 2020 se stal VZLUSat-1 nejdéle fungující českou nebo československou družicí. Předchozím držitelem tohoto rekordu byla družice Magion 5, která posílala údaje po dobu tří let a 2 měsíců.[3] V současnosti je stále nejdéle fungující v České republice vyrobenou družicí na oběžné dráze.

Oběžná dráhaEditovat

Družice obíhá kolem Země po polární dráze, byla vypuštěna ve výšce 505 km a byla jí udělena rychlost 7 km/s. Družice oběhne Zemi jednou za 94 minut a 42 sekund.

Přístroje na palubě VZLUSAT-1Editovat

  • Miniaturizovaný rentgenový dalekohled. Cílem mise VZLUSAT-1 je ověřit nový koncept miniaturizovaného rentgenového dalekohledu, který nebyl dosud v kosmu nikdy použit.
  • Kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace. Cílem mise VZLUSAT-1 je ověřit vlastnosti nového radiačního štítu vyvinutého v ČR.
  • Výzkum atmosféry přístrojem FIPEX. Měření atomárního a molekulárního kyslíku.

VZLUSAT-2Editovat

13. ledna 2022 byla raketou Falcon 9 vypuštěna následnická družice VZLUSAT-2. Nanosatelit je vybaven experimentální kamerou a jednotkou pro přesné řízení orientace. Kromě toho jsou na jeho palubě také další generace přístrojů, které se již osvědčily na předchozím satelitu VZLUSAT-1, a také několik zařízení, které dodaly české univerzity a soukromé společnosti. VZLUSAT-2 Je jedinou českou družicí, která dokáže (mimo jiné) pořídit fotografie planety Země s vysokým rozlišením. Zaslala například snímky Prahy, Orlíku, pohraničí ČR, Slovenska a Rakouska, nebo snímek Alp.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Na oběžnou dráhu zamířila nová česká družice VZLUSAT-1. iDNES.cz [online]. 2017-06-23 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. 
  2. Mise VZLUSat-1. vzlusat1.cz [online]. [cit. 2017-06-23]. Dostupné online. 
  3. MAJER, Dušan. VZLUSAT-1 atakuje rekord Magionu 5. kosmonautix.cz [online]. 2020-08-05. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Související článkyEditovat