Vůle (technika)
nepřesnost důvodem nepřesnostÍ: viklání a kvedlání ve spoji, následné zhoršení přesnosti obrobků a pod.
Vůle je technický pojem používaný zejména v mechanice: mechanická vůle, vůle mezi součástkami, viklání. Pak je to typicky prostorová mezera mezi styčnými plochami dvou součástí. Jde konstrukční vlastnost stroje či mechanismu.
Podrobnější informace naleznete v článku Lícování.
Vůle větší než stanovené, vzniklé např. opotřebením, jsou potom vnímány jako vada a mohou vést ke zhoršení funkce až k nefunkčnosti zařízení.
- Typy a příklady vůlí
- lícování - u rozebiratelných či pohyblivých strojních spojů se projevuje jako
- viklání do stran u spoje, který má držet předmět v ose. Například teleskopický (skládací) dalekohled, který nedrží osu; kloub zavíracího nože, kdy je viklání čepele zdrojem nepřesného řezu.
- zjistitelná (ne)přesnost měřicího přístroje z důvodu nevykompenzovaných a nejasných teplotních závislostí, vlivu okolního záření bez stínění, tedy rušení apod.; viz jeho třídu přesnosti TP.
- hystereze - ačkoli v záběru a za běhu se vůle projevovat nemusí, když se součásti dotýkají, vůle se běžně projevuje při změně směru a tzv. "průchodu nulou", například:
- Kolíček mezi dvěma zádržemi doléhá na jednu ze dvou, ale ne na obě najednou. (ostrá oboustranná)
- Ventil není úplně na vrcholu nádoby, ta je zavzdušněná a stlačitelný vzduch uvnitř prodlužuje odezvu proudu vody na stisk spouště. (měkká jednostranná)
Vůle je typickým projevem (ne)kvality výrobku. U levných věcí:
- se vůle objeví již krátce po začátku používání: nepřesnost už z výroby. A taková může pak být už trvalá, ba i stabilní.
- se vůle zvětšují s časem a opotřebením, prvotní nepřesnost se dále zhoršuje: Měkké materiály v čepu, stárnoucí elektrické součástky, které mění své vlastnosti. Taková zhoršující se vůle se může projevit i u původně přesné věci bez pozorovatelné vůle.