Větrný mlýn na Bořenovách u Sobotky

Větrný mlýn na Bořenovách u Sobotky
	Větrný mlýn na Bořenovách (Na Větráku)
Základní informace
Výstavba	1824
Zánik	1916–1929
Materiál	Pískovcové kvádry
Další majitelé	Jan Jiroš, Jan Šustr, Josef a Barbora Šustrovi, František Šustr,Helikarovi
Poloha
Adresa	Sobotka, okres Jičín, Česko
Souřadnice	50°28′23″ s. š., 15°11′39,5″ v. d.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Větrný mlýn na Bořenovách u Sobotky (Čálovický) je zaniklý mlýn holandského typu, který stál na návrší zvaném Bořenovy v nadmořské výšce 375 m n. m.; místo se stále nazývá „Na Větráku“. Z devatenácti větrných mlýnů v okrese Jičín byl jediným kamenným tohoto typu.^[1]

Historie

Zděný větrný mlýn ze štuk postavil roku 1824 Jan Jiroš jako obilní mlýn na pozemkové parcele č. 1089; obytná část pro mlynáře byla nejdříve ve světnici ve mlýně. Od roku 1842 jej vlastnil Jan Šustr, v jehož rodině zůstal do počátku 20. století. V roce 1845 postavil jihozápadně dřevěné obytné stavení čp. 275. V roce 1848 předal polovinu mlýna svému bratrovi Josefu. Pak v roce 1859 dal druhou polovinu mlýna své švagrové Barboře. Mlýn byl v provozu do roku 1901, poté už pouze šrotoval a jako důvod zániku je uváděna konkurence vodních mlýnů.^[1]

Roku 1916 přestavovat František Šustr obytný dům a k tomu používal materiál z vrchních pater mlýna. Před rozebíráním ale nabídl stavbu samostatné organizaci Klubu turistů v Sobotce; ta jí zamítla pro údajně vysokou cenu a nemodernost stavby. Šustr rozebíral mlýn postupně a ještě v polovině dvacátých let zde stály základní řady kvádrů, lidově zvané „štuk“. Za dalších majitelů, Ladislava a Anny Helikarových, byl v letech 1925–1929 rozebrán jeho zbytek.^[1]

V roce 1910 změřil profesor J. Mencl mlýnský stroj a architekt J. Tkalců pořídil plán budovy. Ještě v roce 1970 poblíž místa ležel mlecí kámen.^[1]

Popis

Válcová, třípodlažní stavba měla na úrovni terénu průměr 9 metrů a výšku 13 metrů. Postavená byla z pískovcových kvádrů.^[1] V polovině 19. století měl mlýn jedno mlýnské složení a občas zaměstnával jednoho pracujícího.^[1]

Zajímavosti

Tento mlýn zmiňuje Fráňa Šrámek v básni Básníkův hrob (sbírka Splav, 1922). Na náhrobku mlynáře Šustra na soboteckém hřbitově je leptaný obrázek jeho větrného mlýna.^[1]

Cizinče,
sem zbloudiv, bys utrhl, přivoněl a zahodil opět,
bys ke dnu nepohléd, neslyšel
pod vodou zvonů,
nám uvěř, kdož tohoto kraje
citlivě, osudně nosíme značku:
my, kdybychom raziti měli
vzpomínky domovské, nejpokrevnější vzpomínky peníz,
na tomto penízi za truchlým a bludným tvarem,
za mlýnem větrným,
jak tu kdys nad námi stával
a smutnil a smutnil,
za ním by vyhlížel pohled svéhlavě snivý
Václava Šolce.

Fráňa Šrámek, Básníkův hrob

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Sobotka. Povětrník (povetrnik.cz). Databáze větrných mlýnů a čerpadel. Jan Doubek. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online.

Literatura

PELDA, Jaroslav. Zmizelý větrný mlýn na Bořenovách u Sobotky. In: Český lid, XXIX, J. Svátek, Praha, 1929. S. 378-379. Národní ústav lidové kultury (nulk.cz). Dostupné online.

Související články

Seznam větrných mlýnů v Česku

Externí odkazy

Sobotka na webu ČÚZK, Archivní mapy
II. vojenské (Františkovo) mapování - Čechy, mapový list O_5_V. 1836–1852, měřítko 1:28 800. Oldmaps geolab

[VM-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Sobotka. Povětrník (povetrnik.cz). Databáze větrných mlýnů a čerpadel. Jan Doubek. [cit. 2021-08-04]. Dostupné online.

[1]