Větrná růžice

Větrná růžice, nověji též kompasová růžice či směrová růžice (nebo také hvězdný kříž ve tvaru čtyřcípé hvězdy) je grafické znázornění směrů světových stran. Bývá umístěna v kompasu, na mapách nebo na místech, kde umožňují určení světových stran.

Vetrná růžice

Výraz větrná růžice se také používá v meteorologii pro označení grafu směrů větru.

Původ výrazuEditovat

Původním cílem bylo určovat směr větru (zejména při námořní plavbě na plachtenici). Proto je název odkazující na vítr obvyklý nejen v češtině, ale i v mnoha dalších jazycích.

Praktické užití (příklady)Editovat

Větrná růžice na kompasuEditovat

 
Kompas s osmiramennou růžicí zorientovanou na sever dle střelky

Kompasová růžice je součástí kompasu a dělí kružnici na 8, případně 16 nebo 32 dílů. Při rozdělení na 8 dílů vyznačuje hlavní a vedlejší světové strany (sever, severovýchod, východ, jihovýchod, jih, jihozápad, západ a severozápad). Dvaatřicetidílná stupnice dělí kružnici na tzv. body neboli čárky, odpovídající 11 1/4°, které mohou být dále děleny.[1]

Současně je vyobrazena azimutová stupnice dělená na 360°. Růžice slouží k přibližnému odečítání azimutu, který je přesněji zjišťován pomocí úhlové stupnice; úhel se odečítá od severu po směru hodinových ručiček, takže severovýchodní vítr odpovídá 45°, severozápadní odpovídá 315° ap.

Větrná růžice na mapáchEditovat

Větrná růžice ve veřejném prostoruEditovat

Větrná růžice v meteorologiiEditovat

  • Jednoduchý meteorologický přístroj určující směr větru je horizontálně otočná větrná korouhvička umístěná na stejné ose s pevnou větrnou růžicí.
  • Termín větrná růžice je v užším smyslu slova vyhrazen pro graf znázorňující převládající směry větru, ale též pro znázornění jeho režimu obecně. V agrometeorologii se využívají „výběrové“ růžice[2] (podmíněná větrná růžice[3]), které zachycují četnost směrů větru v souvislosti s libovolnými meteorologickými jevy (nejčastěji s teplotou nebo vlhkostí vzduchu). Větrné růžice jsou zobrazovány obvykle jako plošné a sloupcovité diagramy[4], ale též jako rozložené grafy. Na meteorologických mapách bývá směr větru označen šipkou. Špička takové větrné šipky ukazuje ten směr, kterým vítr vane.

Netradiční provedeníEditovat

Některé větrné růžice nejsou označeny názvy světových stran. Větrná růžice na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu je rozdělena na 16 dílů. Názvy základních osmi směrů pocházejí ze středověkých, tzv. portolánových map: S Tramontana / SZ Maestro / SV Greco / Z Ponente / V Levante / JZ Libeccio / JV Scirocco / J Ostro. Jednotlivé směry s názvy větrů jsou vyznačeny v dlažbě náměstí mramorovými deskami, vloženými do dlažby okolo roku 1852. Střed tvoří tzv. Vatikánský obelisk.[5]

Editovat

Větrná růžice je častou součástí loga různých institucí, např.:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ottův slovník naučný 14. Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. Kapitola Kompas, s. 656. 
  2. Uhlíř, P.: Meteorologie a klimatologie v zemědělství. 1. vyd. Československá akademie zemědělských věd, Praha, 1961. 402 s.
  3. Sobíšek, B.: Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Ministerstvo životního prostředí České republiky, Praha, 1993. ISBN 80-85368-45-5
  4. Nosek, M.: Metody klimatologie. Academia, Praha, 1972. 434 s.
  5. The Wind Rose [online]. St. Peter's Basilica.info [cit. 2022-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat