Otevřít hlavní menu

Václav Pour

český poslanec Českého zemského sněmu a starosta

Václav Pour (10. července 1817 Bohdaneč20. října 1880 Valy[3]) byl český politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Václav Pour

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1874[1]

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1868[2]
Stranická příslušnost
Členství Národní str.

Narození 10. července 1817
Bohdaneč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. října 1880
Valy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Působil jako právník, byl mlynářem. Seznámil se s Karlem Havlíčkem Borovským a zapojil se do revoluce v roce 1848.[3] S Havlíčkem se stýkal až do Havlíčkovy deportace do Brixenu.[4]

Po obnovení ústavního života počátkem 60. let 19. století se zapojil do politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí do Českého zemského sněmu. Mandát získal dokonce ve dvou obvodech najednou a to Nový Bydžov – Chlumec a Pardubice – Holice – Přelouč, v obou coby nezávislý kandidát (bez formální nominace od českého volebního výboru, Národní strany, přičemž ale v následné politické dráze zastával podobné postoje jako staročeši). Po zvolení se v prvním jmenovaném obvodu mandátu vzdal a ponechal si mandát za druhý obvod.[5][6] Rezignoval ale před zářím 1866.[7]

V této době zastával i významný post v regionální politice. Od 28. srpna 1865[8] vykonával funkci okresního starosty v Přelouči.[4] V domovském kraji se zasloužil o založení hospodářského spolku na Přeloučsku, městské knihovny a rolnického cukrovaru.[3] Post okresního starosty zastával do února roku 1872. Následně proběhla volba tří po sobě jdoucích nových starostů (jedním z nich byl opět Pour), ale ani jednoho císař nepotvrdil ve funkci.[8]

Ve okrsku Pardubice – Holice – Přelouč obhájil mandát ve volbách do Českého zemského sněmu v lednu 1867[9] i v brzy poté následujících volbách do Českého zemského sněmu v březnu 1867.[10] V srpnu 1868 patřil mezi 81 českých poslanců zemského sněmu, kteří podepsali státoprávní deklaraci českých poslanců coby nejucelenější programový manifest české opozice proti centralistickému ústavnímu vývoji Rakouska-Uherska.[3][11] Následně byl zbaven v září 1868 pro absenci poslaneckého mandátu.[12]

Koncem 60. let praktikovali čeští poslanci politiku pasivní rezistence, kdy na protest proti státoprávním poměrům v monarchii bojkotovali jednání zemského sněmu i Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor). Poura zemský sněm roku 1867 vyslal do Říšské rady (tehdy ještě nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů), kde ovšem mandát nepřevzal a na práci parlamentu se nepodílel. 19. června 1867 byl spolu s dalšími českými poslanci vyzván k udání důvodů pro nepřevzetí mandátu.[13] 26. září 1868 pak byly mandáty těchto poslanců v zemském sněmu a tudíž i v Říšské radě prohlášeny za zaniklé.[14] V září 1869 byl ovšem v doplňovacích volbách zvolen do zemského sněmu znovu.[15] Opětovně se stal zemským poslancem ve volbách do Českého zemského sněmu roku 1870[16] a volbách do Českého zemského sněmu roku 1872 (znovu ve svém tradičním obvodu Pardubice – Holice – Přelouč v kurii venkovských obcí).[17] Nadále zůstával věrný koncepci pasivní rezistence a byl proto zase zbaven pro neomluvenou účast poslaneckého křesla, aby byl následovně v doplňovacích volbách roku 1873 zvolen.[18] V doplňovacích volbách roku 1874 ho ovšem porazil Jiljí Vratislav Jahn.[19]

Zemřel roku 1880. Národní listy ho ocenily jako „charakter veskrze poctivý, vlastenec upřímný a statečný.“[20]

ReferenceEditovat

  1. S přestávkami kvůli politice pasivní rezistence, kdy čeští poslanci zemský sněm bojkotovali.
  2. V rámci politiky pasivní rezistence mandát nepřevzal a fakticky se na práci Říšské rady nepodílel.
  3. a b c d II. Významné osobnosti, které v Přelouči a okolí prožily část svého života [online]. kostel-evang.webzdarma.cz [cit. 2013-07-12]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Historie [online]. valynadlabem.cz [cit. 2013-07-12]. Dostupné online. (česky) 
  5. Národní listy 20. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086911&picp=&it=&s=djvu
  6. Národní listy 27. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=6086936&picp=&idpi=8401884
  7. Národní listy 17. 9. 1866, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=7185320&picp=&idpi=11162025
  8. a b 150 let od narození zemského poslance a přeloučského okresního starosty Josefa Komárka [online]. kpp.iipardubice.cz [cit. 2013-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-19. (česky) 
  9. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  11. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online. 
  12. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/020schuz/s020006.htm
  13. Protokol ze schůze Poslanecké sněmovny 19. června 1867, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&page=289
  14. Protokol ze schůze Poslanecké sněmovny 3. listopadu 1868, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&page=4494
  15. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/001schuz/s001001.htm
  16. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  17. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  18. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003001.htm
  19. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001002.htm
  20. Národní listy 22. 10. 1880, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5875972&picp=&it=&s=djvu