Umělý trávník

povrch z umělých materiálů napodobující přírodní trávník
(přesměrováno z Umělá tráva)

Umělý trávník je druh koberce z umělých hmot, který se svým charakterem a vzhledem podobá přírodnímu trávníku.[1]

Trávník: vlevo přírodní, vpravo umělý

Vlastní trávník je všívaná plošná textilie s vlasem z materiálů s vysokou pevností. Pro určité účely použití se mezery mezi „stébly“ instalovaného trávníku zaplňují pryžovým granulátem nebo pískem.

Druhy umělého trávníku

editovat
  • Materiálové složení a struktura trávníku pro hřiště se přizpůsobuje druhu provozovaného sportu.

Známé jsou speciální druhy zejména pro fotbal, baseball, rugby, golf, pozemní hokej

  • Trávník pro zkrášlení veřejných prostranství (obzvlášť v oblastech s nedostatkem vody pro udržování), příjezdní cesty, soukromá obydlí (zahrady, střechy se zelení aj.) je zpravidla levnější, konstruován na menší zatížení

Způsob výroby

editovat

Příze

editovat

Na „stébla“, tj. na výplň všívanou do podkladové tkaniny se vyráběla asi do roku 2005 výhradně z polyethylenových fóliových pásků. Potom se však pro tento účel začaly používat poněkud dražší, ale mnohem trvanlivější monofilní příze.

 
Umělý trávník s maximální délkou stébel

Podle druhu sportu se doporučují monofily:

  • Z polyamidu např. na golf a pozemní hokej, veřejná prostranství
  • Z polethylenu a polypropylenu na fotbal a rugby
  • Ve stádiu vývoje jsou dvou- resp. třívrstvá vlákna („trico“), např. vnější vrstva z PE, jádro z PA a mezivrstva z lepkavé hmoty.

Umělý trávník se „stébly" z kombinace tvarovaných a hladkých monofilů se dá případně použít bez výplně granulátem.[2]

Podkladová tkanina

editovat

Se vyrábí z polypropylenové příze. Všívání (tufting) se provádí na strojích s pracovní šířkou až 5 metrů, vlasy s hustotou cca 15 000-20 000/m2 se zpevňují na rubní straně tkaniny latexovým nebo polyuretanovým zátěrem a tkanina se perforuje. „Stébla“ se stříhají na délku asi od 2 do 7 cm, hotový koberec váží 2–4 kg/m2. [3]

 
Trávník s pryžovým granulátem

Instalace

editovat

Způsob instalace (složení podkladové plochy, příp. odvodnění atd.) je závislý na použití trávníku a lokálních podmínkách. Postup pro položení umělého trávníku na zeminu probíhá v několika krocích[4]:

  1. Odstranění původní trávy - v první fázi je třeba odstranit travní drny a zeminu do hloubky 10 cm a zhutnit podkladovou vrstvu.
  2. Instalace drenážní vrstvy - následuje rozprostření dvou vrstev drceného kamene dvou typů hrubosti do výšky cca 1 cm.
  3. Samotná instalace umělé trávy - na závěr dochází k položení umělého travního koberce do prostoru vymezeného obrubníkem pro snazší zapuštění do okolního terénu.

Údržba

editovat

U většiny trávníků se po instalaci mezi stébla sype granulát z použitých pneumatik (nebo v menší míře také písek), kterým se zlepšuje stabilita a pružnost trávníku. Údržba trávníku na hřištích spočívá v kartáčování povrchu každých 10-14 dní.[5] V roce 2008 se udávala životnost umělého trávníku na nejméně 10 let. Na umělém trávníku se dá hrát např. fotbal asi 2000 hodin (na přírodním 400 hodin), celkové kapitálové a provozní náklady na hodinu hry obnášejí cca 27 €/m2 (u přírodního nejméně 107 €).[2]

Z historie

editovat

Technologie výroby byla vyvinuta v 50. letech 20. století v Itálii, první výrobky přišly na trh v USA v roce 1960, v roce 2006 dosáhla celosvětová výroba 110 milionů m2.[2] Umělou trávu můžeme rozdělit na několik generací:[6]

1. generace

editovat

První generace umělé trávy byla vyrobena v 60. letech 20. století z nylonového polyamidu s krátkým vlasem. Tato tráva byla na dotek drsná a tvrdá, což způsobovalo třecí popáleniny sportovcům, kteří se po ní sklouzli. Vzhledově přírodní trávník nepřipomínala.

2. generace

editovat

Kvůli problémům sportovců s povrchem 1. generace umělé trávy vznikla v 80. letech 2. generace trávníků vyráběná z polypropylenu (PP). Vyznačovala s dlouhými vlákny, pískovou výplní a realističtějším vzhledem. Tento typ se osvědčil ve sportech, kde nedocházelo k častému kontaktu s trávníkem. Díky drsnému povrchu se ale neujal u amerického fotbalu ani u fotbalu.

3. generace

editovat

Třetí generace se začala vyrábět v 90. letech z polyetylenu (PE) a granulované pryže. Tento typ umělé trávy vypadal více jako skutečná tráva a v míčových sportech se tak i více podobně choval. Od předchozích generací se odlišoval lepším podložím a délkou vláken 5 - 6 cm.[7]

4. generace

editovat

Čtvrtá generace na rozdíl od umělé trávy 3. generace již nevyužívá pryžovou vyplň nad vrstvou písku, ale směs různých tvarovaných přízí, což umožňuje více mírnit pády a ještě více napodobuje chování míče na přírodním trávníku.[8]

Koberce na umělý trávník sestávaly z 57 % PE, 32 % PP a 11 % PA.[9] 40 % ploch bylo v roce 2006 instalováno na fotbalových hřištích, 40 % na tenisových, 10 % na hřištích pro pozemní hokej a 10 % na ostatních plochách.[2]

V roce 2010 stál např. v Německu umělý trávník včetně instalace na fotbalovém hřišti cca 60 €/m2.[10]

Zdravotní rizika

editovat

Umělý trávník se vyrábí z recyklovaných materiálů a je tak zdravotně závadný.[11]

Reference

editovat
  1. Kunstrasen [online]. Info Magazin, 2017 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c d Goswami: Advances in carpet manufacture, Woodhead Publishing 2009, ISBN 978-1-84569-333-6, str. 102-137
  3. Herstellung von Kunstrasen [online]. Kunstrasenwelt, 2017 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (německy) 
  4. Umělá tráva, praktická ozdoba na zahradu - Umělky.cz. www.umelky.cz [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. 
  5. Frequently Aked Questions [online]. Allturf, 2008 [cit. 2017-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-05. (anglicky) 
  6. CONWAY, Neil. The History of Artificial Grass [online]. 2021-05-22 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ČTK. Umělý trávník třetí generace hlásí nástup. iDNES.cz [online]. 2005-01-20 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. 
  8. MORROW, Andrew. Dawn of 4th Generation synthetic turf systems in Australia. blog.sporteng.com.au [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Synthetic Turf [online]. Retail Turf Solution, 2017 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Warum der Kunstrasen teuer ist [online]. volksfreund, 2010-03-12 [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (německy) 
  11. Rakovina z fotbalu? V ohrožení jsou děti. České úřady řeší problém "umělek". www.denik.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat