Otevřít hlavní menu

Ulsterský odpor

loajalistické polovojenské hnutí
Vlajka Ulsterského odporu Divize C

Ulsterský odpor (anglicky Ulster Resistance zkr. UR) nebo Ulsterské hnutí odporu (anglicky Ulster Resistance Movement zkr. URM)[1][2][3] je loajalistické polovojenské hnutí, které bylo založeno 10. listopadu 1986 jako odpověď na britsko-irskou dohodu.

PočátkyEditovat

Hnutí začalo působit během třítisícového shromáždění v koncertní síni Ulster Hall v Belfastu. Shromáždění předsedal člen Demokratické unionistické strany Sammy Wilson spolu se stranickými kolegy Ianem Paisleyem, Peterem Robinsonem a Ivanem Fosterem. Na pódiu tehdy byl také předseda Ulsterských klubů Allan Wright. Na toto shromáždění navázala další setkání po celém Severním Irsku.

Na shromáždění v městě Enniskillen Peter Robinson oznámil: "Tisíce lidí se k hnutí již připojily a trvá úkol vytvořit z nich účinnou sílu. Ulsterský odpor ukázal, že příprava již začala a důstojníci z devíti divizí již začali plnit své povinnosti."

Nepodařilo se získat tolik příznivců, aby šlo o masové členství, ale ve venkovských oblastech, jako je hrabství Armagh, byly založeny aktivní skupiny a získaly si podporu venkovských konzervativních protestantů.

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ulster Resistance na anglické Wikipedii a Ulsterský odpor na slovenské Wikipedii.

  1. "Local Elections Take Pulse of Northern Ireland". Associated Press. 15 May 1989.
  2. House of Commons Hansard Debates for 5 Dec 1988 [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Weitzer, Ronald John. Transforming Settler States. University of California Press, 1990. p.256

LiteraturaEditovat

  • Paul Arthur & amp; Keith Jeffrey, Northern Ireland Since 1968, Oxford: Blackwell Publishers, 1996
  • Jonathan Bardon, A History of Ulster, Belfast: Blackstaff Press, 1992
  • Steve Bruce, "The Red Hand", Oxford University Press, 1992
  • Jim Cusack & amp; Henry McDonald, "UVF", Poolbeg, 2000
  • Martin Dillon, "Stone Cold", Hutchinson, 1992