Tullio Levi-Civita

Tullio Levi-Civita
Tullio Levi-Civita
	Tullio Levi-Civita, 20. léta 20. století
Narození	29. března 1873; Padova
Úmrtí	29. prosince 1941 (ve věku 68 let); Řím, Italské království
Povolání	matematik a fyzik
Národnost	Židé
Alma mater	Padovská univerzita
Témata	diferenciální geometrie, teorie relativity, problém tří těles, teoretická mechanika, hydrodynamika a tenzorový počet
Významná díla	Levi-Civitův symbol; Levi-Civitova konexe; Levi-Civitovo těleso; Goursatova a Levi-Civitova věta; Levi-Civitův rovnoběžník; … více na Wikidatech
Ocenění	Cena za matematiku Národní akademie věd (1903); Sylvesterova medaile (1922); zahraniční člen Královské společnosti (1930); doctor honoris causa from the University of Paris (1933)
Manžel(ka)	Libera Trevisaniová Levi-Civitaová
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tullio Levi-Civita [lévi čivitá] (29. března 1873 Padova – 29. prosince 1941 Řím) byl italský matematik, známý především svými pracemi o tenzorovém počtu, které se výrazně uplatnily v teorii relativity. Kromě toho se zabýval čistou i aplikovanou matematikou, například problémem tří těles, analytickou mechanikou a hydrodynamikou.

Život

Narodil se v židovské rodině právníka a senátora, vystudoval matematiku v Padově, kde mezi jeho učiteli byl i Gregorio Ricci-Curbastro, objevitel tenzorového počtu. Od roku 1894 přednášel matematiku v Pavii, od roku 1898 v Padově a od roku 1918 na univerzitě v Římě. Roku 1900 publikoval společně se svým učitelem Ricci-Curbastrem teorii a metody absolutního diferenciálního počtu, která byla přeložena do řady jazyků a patří stále mezi klasická díla o tenzorovém počtu. Jeho teorii pak použil Albert Einstein v obecné teorii relativity. Řadu let spolu korespondovali a roku 1936 přijel Levi-Civita na jeho pozvání do Princetonu. Po roce se vrátil do Itálie, ale rasové zákony roku 1938 ho vyloučily z univerzity a všech vědeckých společností a roku 1941 zemřel ve svém bytě v Římě.

Ocenění

Britská královská společnost mu udělila roku 1922 Sylvestrovu medaili a 1930 ho zvolila svým zahraničním členem. Byl čestným členem řady učených společností a akademií, také italské Accademia dei Lincei a Papežské akademie věd.

Po T. Levi-Civita je pojmenováno:

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný nové doby, heslo Levi-Civita. Sv. 6, str. 1177

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tullio Levi-Civita na Wikimedia Commons
(anglicky) Životopis na Scienceworld
(anglicky) Levi-Civita na Mathematics Genealogy Project

Tullio Levi-Civita
Tullio Levi-Civita, 20. léta 20. století
Narození	29. března 1873 Padova
Úmrtí	29. prosince 1941 (ve věku 68 let) Řím, Italské království Italské království
Povolání	matematik a fyzik
Národnost	Židé
Alma mater	Padovská univerzita
Témata	diferenciální geometrie, teorie relativity, problém tří těles, teoretická mechanika, hydrodynamika a tenzorový počet
Významná díla	Levi-Civitův symbol Levi-Civitova konexe Levi-Civitovo těleso Goursatova a Levi-Civitova věta Levi-Civitův rovnoběžník … více na Wikidatech
Ocenění	Cena za matematiku Národní akademie věd (1903) Sylvesterova medaile (1922) zahraniční člen Královské společnosti (1930) doctor honoris causa from the University of Paris (1933)
Manžel(ka)	Libera Trevisaniová Levi-Civitaová
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.