Otevřít hlavní menu

Tullio Levi-Civita [lévi čivitá] (29. března 1873 Padova29. prosince 1941 Řím) byl italský matematik, známý především svými pracemi o tenzorovém počtu, které se výrazně uplatnily v teorii relativity. Kromě toho se zabýval čistou i aplikovanou matematikou, například problémem tří těles, analytickou mechanikou a hydrodynamikou.

Tullio Levi-Civita
Tullio Levi-Civita, 20. léta 20. století
Tullio Levi-Civita, 20. léta 20. století
Narození 29. března 1873
Padova
Úmrtí 29. prosince 1941 (ve věku 68 let)
Řím, Italské královstvíItalské království Italské království
Povolání matematik a fyzik
Národnost Židé
Alma mater Padovská univerzita
Témata diferenciální geometrie, teorie relativity, problém tří těles, teoretická mechanika, hydrodynamika a tenzorový počet
Významná díla Levi-Civitův symbol
Levi-Civitova konexe
Levi-Civita field
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3527086
Levi-Civita parallelogramoid
… více na Wikidatech
Ocenění Sylvesterova medaile (1922)
zahraniční člen Královské společnosti (1930)
Manžel(ka) Libera Trevisani Levi-Civita
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v židovské rodině právníka a senátora, vystudoval matematiku v Padově, kde mezi jeho učiteli byl i Gregorio Ricci-Curbastro, objevitel tenzorového počtu. Od roku 1894 přednášel matematiku v Pavii, od roku 1898 v Padově a od roku 1918 na univerzitě v Římě. Roku 1900 publikoval společně se svým učitelem Ricci-Curbastrem teorii a metody absolutního diferenciálního počtu, která byla přeložena do řady jazyků a patří stále mezi klasická díla o tenzorovém počtu. Jeho teorii pak použil Albert Einstein v obecné teorii relativity. Řadu let spolu korespondovali a roku 1936 přijel Levi-Civita na jeho pozvání do Princetonu. Po roce se vrátil do Itálie, ale rasové zákony roku 1938 ho vyloučily z univerzity a všech vědeckých společností a roku 1941 zemřel ve svém bytě v Římě.

OceněníEditovat

Britská královská společnost mu udělila roku 1922 Sylvestrovu medaili a 1930 ho zvolila svým zahraničním členem. Byl čestným členem řady učených společností a akademií, také italské Accademia dei Lincei a Papežské akademie věd.

Po T. Levi-Civita je pojmenováno:

  • Levi-Civitovo těleso
  • Levi-Civitův symbol
  • Levi-Civitův paralelismus
  • Kráter na Měsíci
  • Levi-Civitova konexe

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Levi-Civita. Sv. 6, str. 1177

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat