Trunečkův mlýn

mlýn v Řeporyjích

Trunečkův mlýn je zaniklý mlýn v Praze 5-Řeporyjích, jehož zbytky stojí jihovýchodně od centra obce při Dalejském potoce.[1]

Trunečkův mlýn
ruiny bývalého mlýna
ruiny bývalého mlýna
Základní informace
Přestavba1909, 1911
Další majiteléVáclav Truneček
Poloha
AdresaMládkova, původní č.p. 25, Praha 5 - Řeporyje, ČeskoČesko Česko
UliceMládkova
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Vodní mlýn na tomto místě stál nejpozději v první polovině 18. století. V tereziánském katastru je v Řeporyjích uváděn „jeden mlynář na vlastním mlýně o jednom kole a jedné stoupě na nestálé vodě“. Patřily k němu tři budovy rozmístěné okolo nepravidelného dvora, který z jihu obtékal potok a ze severu ohraničovala cesta. Severní stavení bývalo mlýnicí, k níž ze západu směřovala voda z náhonu vyvedeného z Dalejského potoka a do něhož se poté vracela.

Kolem roku 1840 byl jako majitel čp. 25 uveden Jan Vavřina; jeho mlýn byl roku 1845 zmíněn v popisu českého království J. G. Sommera jako Vavřinecký. K výstavbě nové obdélné budovy na východní straně dvora došlo po polovině 19. století. Roku 1888 další majitel mlýna Matěj Velán provedl drobné opravy budov, například dozdění cihelného štítu domu.

V 1. polovině 20. století došlo k zásadní proměně podoby mlýna, na svém místě zůstala pouze mlýnice. Zvětšený a k západu protažený dvůr postupně obklopily nové stavby, postavené pravděpodobně z materiálu ze zaniklých objektů (kamenné zdivo ve spodních částech cihlových zdí).

Za majitele Václava Trunečka došlo v letech 1907–1909 k první modernizaci mlýna. Truneček obdržel 17. prosince 1907 stavební povolení k rozšíření patrové obytné budovy a k úpravám staré i nové mlýnice (kolaudace 20. července 1909). Další modernizace proběhla v letech 1910–1911 přestavbou na válcový mlýn s vodní turbínou. Trunečkův syn Václav pokračoval v technologické inovaci. Roku 1935 vznikl „Plán na strojní zařízení mlýna“ (projektant J. Kohout, architektonické řešení Václav Holovský). Mlýn začal pohánět spalovací plynový motor a od roku 1946 elektrický pohon, na který pracoval až do roku 1951. V letech 1946–1947 byl na místě stáje z 19. století postaven nový jednopatrový obytný dům (stavitel Václav Holovský z Holyně 43).

Zánik editovat

Mlýn byl znárodněn, roku 1951 uzavřen a využíván JZD ke šrotování a skladování obilí. Areál zchátral a všechny objekty se nacházejí v rozvalinách. Na štítu jedné z budov při cestě se dochoval ve štuku provedený nápis „Válcový mlýn V. Trunečka“.

Developerský projekt editovat

Na místě, kde dnes stojí ruiny Trunečkova mlýna, na břehu Dalejského potoka a v ochranném pásmu Národní přírodní památky Dalejský profil plánuje investor Starten Prague s.r.o. na půdorysu původní usedlosti vznik obytného komplexu s 11 byty (původně mělo být bytů 80).[2] Proti realizaci projektu vznikla online petice, kterou podepsalo přes 1000 lidí.[3] Veřejně se proti němu postavil sochař a výtvarník Kurt Gebauer.[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Trunečkův mlýn. In: Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online.
  2. MACHALICKÁ, Jana. Na místě Trunečkova mlýna nemají stavět developeři. Mělo by se navázat na okolní památky. Lidovky.cz [online]. 2022-2-15. Dostupné online. 
  3. Petice proti hrozící výstavbě bytů v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí (lokalita Trunečkův mlýn, areál Vápenka Biskup-Kvis-Kotrba) [online]. Petice.com, 2022-1-27. Dostupné online. 
  4. Novostavba Trunečkova mlýna – konec pěkných procházek? [online]. Adam.cz, 2022-2-9. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Mlýny na vltavském levobřeží. Řeporyjský mlýn. S. 146-147
  • VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. Praha: Academia, 2012-2017. 3 svazky. ISBN 978-80-200-2107-6. Svazek M-Ž, Kapitola Řeporyje, Trunečkův mlýn (KM, DP), s. 371

Související články editovat

Externí odkazy editovat